Přesazená

18.04.2022

"Potichoučku jsem zjišťovala, kde se nachází městská příroda, jako kuřák žebrající o cigaretu."

Autorka má bolavou duši. Ztroskotal jí vztah, což ji asi zasáhlo nejvíce, ale jak se z toho sama snaží dostat, objevují se další bolístky ze vzpomínek, ze současného světa i z obav o vlastní budoucnost i o udržitelnost světa. Nevěří si, testuje se, hledí sama do sebe, hledá si své vlastní místo. Začne nový vztah, ale má z něj strach, aby ji nezranil ještě více, jako ten předešlý. Možná se to zdá banální, možná to vypadá tak, jakoby si autorka psaním jen ulevovala, ale ne, není to tak, ona hledá cestu jak z toho svého prokletí ven. Našla ji ve svém vztahu k zeleni. Má ráda svůj balkon, bez balkonu by nikdy nechtěla bydlet. Bez péče o rostliny si neumí představit život.
Při procházkách Londýnskými parky si všímá jak se mění v cyklech jaro, léto… leden, únor, březen… a jak se v podobných cyklech mění i život. Kniha se mi líbila, i když jsem se musel mnohokrát vracet, protože se mi nedařilo držet pozornost k textu.

14.04.2022

Nebudu hodnotit procenty, ale ráda bych aspoň ke knížce napsala pár poznámek/postřehů, které mi utkvěly v paměti. Ke knížce jsem se dostala tím, že se stejně jako autorka zajímám o pokojové rostliny (s čímž jsem začala ještě v době, než to začalo být "cool" ;) ). Četla jsem ji v českém překladu. Pozitivně hodnotím, že jsem se z knihy dozvěděla pro mě úplně nové věci, o kterých jsem nikdy dříve neslyšela (např. o kapradinovém šílenství). Při čtení mě trochu "hendikepovalo" to, že až tak neznám britské reálie, do detailu londýnská ne příliš známá místa a parky, apod. (ačkoli jsem Londýn navštívila už 2x). Tomu, kdo o těchto věcech přehled má, se jednoznačně bude kniha číst lépe. Na druhou stranu se při možné příští návštěvě Londýna budu moct v knize inspirovat :) Potěšila mě narážka na seriál "Keeping Up Appearances", který u nás asi nebude moc známý, my jej ale kdysi sledovali na hodinách angličtiny (závan nostalgie). Kromě toho - stejně jako autorka patřím do mileniálské generace a stejně jako jí mi není cizí "upcycling", využívání věcí z druhé ruky, apod. Přiznám se, že jsem se (hlavně v pozdějších kapitolách knihy) trochu ztrácela - kapitoly byly pojmenované podle měsíců, zároveň se ale "dění" v dané kapitole netýkalo jen jednoho konkrétního měsíce v konkrétním roce. Autorka v čase dost přeskakovala, takže jsem si nebyla úplně jistá, kdy danou věc prožila. Květiny (aspoň ty ne běžně známé) by také bylo dobré mít zobrazené na fotce, aby člověk nemusel při čtení dohledávat na internetu. Jinak je kniha (podle mě) takovou kombinací deníčku s postřehy o rostlinách.

09.01.2022

(SPOILER) Mám moc ráda rostliny, zažila jsem něco podobného jako autorka, oboje moje prarodiče mají skleníky, vyrostla jsem na zahradě a přestěhovala se do města, kde jsem až před několika lety nalezla krásu a vášeň zahradničení. PŘESTO, toto dílo hodnotím velice nepovedené. Je to, jako bych napsala román v 18 letech. Jedná se především o bolest hlavní hrdinky z rozchodu a jak se s ním vyrovnává. Ano, v díle je mnoho velice zajímavých faktů o rostlinách a především parcích z Londýna, autorka se dotýká také emancipace žen, ale co z toho, kniha mě oproti krásné obálce a věku autorky opravdu zklamala. Od strany 70 jsem knížku nechtěla dočíst, donutilo mě jenom to, že knížku vlastním, někdy jsem se přistihla, že jsem přečetla 3 strany a vůbec nevím o čem. Suma sumárum: velké zklamání, bohužel.

Jako by psala své životní memoáry dvacetiletá holčina. Téma chytlavé (ač profláklé), zaujetí v rostlinkách a pocit vykořeněnosti ve městě mě zaujal, ale přestože ani jeden popis nezachází do podrobností, snad žádná konverzace, životní etapa či myšlenková odbočka není detailní, je to omílání pocitů dokola a děj vcelku unavující.
Kniha si jistě najde své nadšence, já se mezi ně nepočítám, čtení mě bavilo prvních pár desítek stran, pak to bylo jako kolovrátek. Zvládla jsem to do poloviny.

Tak to vzdávám, po druhém pokusu a s původním odhodláním, že by to mohlo být čtení pro mne (už ta obálka a název!). Souhlasím s oběma komentáři přede mnou, ale přikláním se spíše k tomu od uživatelky Tereza 1198, prostě moc slov, odbíhání a vypisování, bez nějakého výraznějšího děje (taková nezařaditelná knížka).

08.04.2021

Nie je to klasický román, nečakajte príbeh lásky, ale ani encyklopédiu v zmysle "Ako sa starať a presádzať rastlinky". Niečo také tu vôbec nenájdete a potom skončíte s odloženou knihou.
Kniha je skôr beletrizovanou úvahou o mieste človeka/mladej ženy vo svete. O tom, ako sa ako mileniál dostala k starostlivosti o rastliny, ktoré sa stali jej záľubou. Zároveň, počas jednotlivých kapitol, pomenovaných podľa jednotlivých mesiacov v roku, nám predstavuje krátke úryvky zo svojho života, dospievanie, prvú prácu, prvú lásku, rozchod a bolesť z neho, priateľstvo, a pod. Pre mňa to bola kniha ako pohladenie pre dušu, že všetci máme svoje krehké vnútro a všetci máme životné názory a smerovanie. A som veľmi rada, že sa s nami Alice o svoje vnútro podelila. Samozrejme, názov knihy je Přesazená, takže sa pripravte na popisy prírody, hlavne teda mestských parkov a rastliniek, ktoré nájdete len tak na ulici, napr. v Londýne, Berlíne, Tokiu a aj Paríži. Mne kniha znovu pripomenula lásku k Londýnu, že to nie je len "busy" mesto, ale žijú tam aj ľudia, ktorí privoniavajú k ružiam. Taká jarná kniha :)