Press Enter

13.07.2022

Úplne nevinne som sa pustil do digitálnej konzumácie tejto klasiky - áno, tlačených kníh mám za sebou dosť na to, aby som netrpel za haldami fyzických kníh, z ktorých absolútnu väčšinu i tak nebudem čítať druhýkrát a len zavadzajú. Ale trebárs, možno niekoho baví sťahovať sa so stovkami kilogramov vinylu a papieru s průpovídkou o vôni knihy. Že je tej slobody niekedy až príliš, "všetko" je možné a nič isté, pretože práve teraz môže dajaký "hacker" bieliť naše konto na jednotky a nuly, je každého osobná vec, a ako sa s ňou pohrá. Toľko komentár k titulnej poviedke, ktorú rešpektujem vzhľadom na rok výroby.
Dosť ma vzalo, keď som pri počúvaní-asi v polovici-zistil, že ide o poviedkovú zbierku. Čakal som totiž zaujímavé prepojenie jednotlivých dejových línií (poviedok). I tak ide o sci-fi kvalitu, nič čo by sa dalo jednoducho nabúchať do youngadult bezduchej video formičky. 4.5
PS Hľadiac na číslo 41 hodnotení: celkom sci-fi, že v Čechách vyšiel náklad knihy len 6 rokov po vydaní originálu, a to v počte 15 000 - kde asi tak dnes všetky ležia..

02.04.2021

Dle mého názoru kvalitní sbírka povídek - vážných, myšlenkově zajímavých, literárně dobře zpracovaných. Varley se zde hrdě hlásí k autorům, kteří se snaží sci-fi rehabilitovat a přiblížit k hlavnímu proudu literatury. Titulní povídka poněkud zastarala, ale třeba Mé oči se za mnou zavřely nebo Vrah barbie jsou skvělé i po letech. Škoda, že geniální myšlenka povídky Létající komando je přehlušena tuctovým příběhem a nevýrazným zpracováním. A škoda, že u nás nevyšlo více knih tohoto zajímavého autora.

10.06.2020

Hlavně na povídku Press Enter si často vzpomenu, když vidím, co se okolo děje. Odpojit se od sítí chce ale víc odhodlání, než kolik zatím mám.
Povídky s dobrými nápady, ale občas by neškodila redakční práce s textem.

01.02.2018

Osobně mě nejvíce zaujala povídka /Vrah barbie/, která popisuje hledání vraha v komunitě téměř identických jedinců, kteří se snaží smazat veškeré stopy lidské individuality. Trochu zklamáním je příběh /Stiskni ENTER/, který dal celé sbírce název a zabírá bezmála třetinu knihy. Je to takový ten příjemný osmdesátkový pohled na nastupující éru počítačů, který ukazuje, co všechno lze s počítačem dokázat, ale zároveň upozorňuje, že to občas může být zatraceně nebezpečná hra. Povídka má sice velmi pěkný rozjezd i atmosféru, jenže po prvních zhruba deseti stranách se zajímavý námět tak nějak rozmělní v milostném příběhu a úvodní nadšení poměrně rychle vyvane. Nicméně závěr celkový dojem trochu zachraňuje. Úvodní povídka /Mé oči se za mnou zavřely/ zaujme popisem utopické společnosti hluchých a slepých lidí, přičemž největší stopu asi zanechá detailní vylíčení jejich skutečně hloubkové „dotykové“ komunikace. Zbylé dva příběhy sice neurazí, ale výraznější stopu nezanechají.