Pretorián
Simon Scarrow
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/456422/mid_pretorian-zIf-456422.jpg
4
197
197
Řím roku 50 našeho letopočtu je nebezpečné místo, kde na každém rohu číhá zrada. Navíc ho sužuje palčivý nedostatek obilí, který hrozí vzpourou městské lůzy. Největší hrozbu pro císaře Claudia představují spiklenci, kteří si říkají Osvoboditelé a jejichž baštou je zřejmě pretoriánská garda. Císařský tajemník Narcissus proto povolává do města dva osvědčené veterány římské armády, kteří již bezpočtukrát prokázali svou věrnost panovníkovi: prefekta Catona a centuriona Macrona. Oba důstojníci mají za úkol připojit se pod falešnými jmény k pretoriánské gardě, jejíž kolonu nedávno přepadli neznámí útočníci a uloupili jí množství stříbra, a proniknout do konspiračních plánů. Jakmile se však začnou prodírat předivem spiklenců, narazí na svého starého nepřítele, který může prozradit, kdo skutečně jsou, a poslat je tak na jistou smrt. Catona a Macrona teď čeká závod s časem, v němž musejí nejen odhalit organizátora celého spiknutí, v němž je víc podivností, než se na první pohled zdá, ale také zachránit své přátelství a životy.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno:
2015
,
BB art
Originální název:
Praetorian, 2011
více info...
Přidat komentář
Dodržujem svoj plán a jednotlivé diely poctivo prekladám inými knihami a všetko je tak ako má byť. Príbeh bol fajn, kľud na duši mi dodáva existencia ďalších desiatich dielov, takže som si v kľude vychutnával riešenie všetkých intríg. Ja som bol s audioknihou určite spokojný.
Docela osvěžující díl, na konci se změní rovnováha sil a hlavní hrdinové jsou v tomto díle součástí pretorianske gardy. Taky obsahuje reálně vylicenou historickou událost)
Ale jo bylo zde pár věcí, kdy jsem si řekl, to je fakt blbost, to nedává smysl, ale celkově jde opět o dobrou knihu. Špehovačky mě bavily a druhá půlka knihy opět nabrala spád a utíkala zběsilým tempem k finále akorát já naivka čekal, že Cato a Julie už konečně budou spolu. No nic jdeme dál.
No so bad. Tento díl byl trochu jiný, nezabraly půlku jen popisy bitev. Prostředí paláce bylo zajímavé, setkání s císařem a rodinou aspoň zase další posun v kariéře. Jen na můj vkus trochu překombinované, těch spiknutí tam bylo už moc.
Tento díl mě bavil víc jak ten předchozí, ale trochu mě mrzí, že se Scarrow začal psát podobně jako J. Rolins. Tentokrát jsou z Catona a Macrona špioni, kteří mají odhalit spiknutí, takže je tento díl hlavně o politice. Tím asi Scarrow využil všechny možné obměny jejich osudů. A já doufám, že další díl, návrat ke kořenům, patřičně podaří.
Místo dobrodružného příběhu tentokrát sledujeme především politické pletichaření se snahou o svržení císaře Claudia. Musím říci, že mi role špehů ke Cotonovi s Marconem vůbec neseděla. Od protržení přehrady se navíc děj stává poměrně často dost nevěrohodný.
spoiler:
Nejvíc mě dostalo, jak se Caton snaží zachránit Claudia a ten mu řekne, zachraň se sám chlapče. :-))) A druhá věc která mě rozesmála svou hloupostí. Caton vyslýchá umírajícího nepřítele. Bývalý gladiátor a vůdce povstalců a jenom pod hrozbou mučení Catonovi všechno řekne a ani mu nezalže. Zbytečné hlouposti, které nikterak neovlivňují děj, ale příběh dělají značně nevěrohodný.
Audioknihu, tak jako celou sérii čte velice dobře pan Marek Holý a rozhovor s autorem Zbyšek Horák.
Cato s Macronem se tentokrát vrátili na nějaký ten den do Říma a docela jim to tam svědčilo. Trochu si zabojovali, hodně pomohli císaři Claudiovi, ale stejně si myslím, že v legiích je to pro ně lepší. Zvlášť Macro je voják každým coulem a nějaké ty intriky nebo zákulisní hrátky, to je úplně mimo jeho akční rádius. A tak je dobře, že se vracejí zpět do boje. Snad tam prožijí hodně zajímavého!
Mě tihle dva pořád ještě nepřestávají bavit, a chraň tě, Simone Scarrowe, všichni římští bohové, abys některého z nich v příštích dílech natrvalo vyřadil z boje!
Je to možné? Jedenáctý díl dlouhé série a kvalita si stále drží svou laťku. Tentokrát máme odklon od klasických vojenských příběhů, protože Cato s Makronem se ocitají v politických šarvátkách uvnitř Říma. Takže žádné velké válčení, ale úkryty v uličkách i pod nimi, špehování, pouliční bitky, podezřívání, politikaření... a to všechno autor podá čtivě a zajímavě.
Scarrow nesklamal. Cato s Macronom sa ocitnú v inej situácii ako doteraz - priamo v Ríme v centre intríg. Snažia sa odhaliť skupinu sprisahancov..... Zaujímavé, dobrodružné, akčné, vtipné,.... jednoducho dobré čítanie, taká oddychovka:-).
Dobrodružství Catona a Macrona ve službách Narcissuse se mi vždy líbily. Opět autor nalezl zajímavě prostředí pretoriánské gardy, kde si může čtenář udělat obrázek o vlivu vojska na volbu a udržení císaře u moci. Zároveň je popsána snaha jednotlivých mocenských skupin mít v pretoriánské gardě svoje lidi, takže i uvnitř pretoriánů se odehrávaly mocenské půtky, které mohly ovlivnit politiku císaře.
Pretorián se mi líbil. Bylo to úplně jiné dobrodružství Catona a Macrona, než obvykle, navíc jsme s hrdiny zavítali do antického Říma, což mne také potěšilo. Tato kniha mi spíše připomínala detektivku než klasický dobrodružný příběh. ...Asi nejnapínavější pasáž knihy byla ta sekce o pátrání po ukradeném obilí....
Kniha mi přišla hodně překombinovaná. Přijde mi, že jak Macronovi tak Catonovi svědčí spíše velká vzdálenost od Říma i příběhově. Stále mám pocit z knih Scarrowa, že je tam pět a půl postav. Se Sidebottomem se to nedá srovnat.
tentokrát je to opravdu úplně jiná jízda. Stáváme se účastníky něčeho co by mohlo připomínat začátky tajných služeb, akorát ve hře nejsou moderní hračičky, ale pouze důvtip a rozhodnot hlavních postav.
Tentokrát se kluci museli vrátit do Říma jako řadový pretoriáni, což není úplně jednoduché pro někoho, kdo je zvyklý dávat rozkazy a nikoli je přijímat, zejména když to jsou rozkazy, které ukazují na naprostou neschopnost těch, kteří je dávají. Ano stát se velitelem i v minulosti nezáleželo jenom na tom, zda si to zasloužíte, ale zda jste ochoten píjmout roli, která je pro Vás určená.
Takže tentokrát to nebylo o tom postavit se hordě nepřátel, ale najít a usvědčit zrádce a při tom občas zachránit císaře. já jsem se bavil.
Pretorián...
Děj je zasazený do Říma a přestavuje odklon od obvyklých dobrodružství Catona a Macrona, která se odehrávají především na bitevním poli...
Z prefekta Cata a centuriona Macra se díky Narcissusovi, který je tajemníkem a rádcem císaře Claudia - stávají legionáři Titus Ovidius Capito a Vibius Gallus Calidus...
V utajení se mají připojit k pretoriánské gardě, jejíž kolonu nedávno přepadli neznámí útočníci a uloupili jí množství stříbra, a proniknout do dalších plánů... Do toho hrozí nedostatek jídla a vzpoura občanů...
Zkrátka, další skvělé čtení... ;-)
Snad jenom malá výtka... V knize je, na můj vkus, docela dost překlepů... Ale za to autor, Simon Scarrow, nemůže... ;-) To bylo jenom takové moje malé rýpnutí... ;-)
Po přečtení knihy si určitě přečtěte i rozhovor se samotným autorem...
Nejsem hnidopich. Nebudu proto autorovi vyčítat historické nesrovnalosti. Četba je to opět náramná, o to víc, že jde o jiné prostředí. Tentokrát jde oblíbené dvojici hrdinů o krk ještě víc, než v klasické bitvě. Protože tentokrát hrají na dvě, posléze až na tři strany. Nepodřeknout se, když se teď jmenují docela jinak, je nadlidské dílo. Situace, do kterých se dostávají, jdou až na dřeň. Chudák Claudius. Pořád mu jde o život. Nápad s protržením přehrady mě zaujal. Že je Agrippina mrcha, to se už pěkných pár století ví. Ale tady je vykreslena naprosto záporně. Je možné, že by v ní nebyla ani žilka dobrá?? Nu, počkáme pár románových let, třeba se o ní ještě něco dovíme. Ale hlavně, že láska mezi Catonem a Julií stále trvá!!
Tento díl mě docela zklamal. Mám pocit, že si autor dal tentokrát mnohem menší práci s ověřením všech historických dat a reálií. Během čtení jsem narážel na plno nepřesností a výmyslů, které mi dojem z knihy pokazily.
Autor použil některé skutečné události, které si ale dost poupravil, k nim vymyslel příběh o spiknutí proti císaři a ohrožení Říma hladomorem a vyslal své hrdiny Catona a Macrona, aby vše vyřešili. Vše to bylo poskládáno poněkud uměle a nepřesvědčivě.
Nevěrohodný pro mě byl popis Říma. Scarrow stále poukazoval na jeho nečistotu v ulicích a všudypřítomný smrad ("ulice přetékaly odpadky a splašky"). Tak to možná fungovalo později ve středověkých městech, ale starověcí Římané docela dost dbali o čistotu. Měli nejen stálý přístup k čerstvé vodě díky mnoha vodovodům, ale také plno veřejných lázní a záchodků. Většina ulic byla dlážděných, pod nimi byla síť kanálů. Majitelé domů odpovídali za čistotu ulic. Jistě, bylo to velkoměsto s milionem obyvatel, takže pořádek nešlo udržet vždy a všude, ale určitě to nebyla taková stoka, jak to popisuje Scarrow.
Rovněž mi vadilo, jak se neustále v románu mluvilo o římském lidu jako o chátře. Je třeba si uvědomit, že římský lid tvořili především občané. Římské občanství bylo velmi vážené (v minulosti dokonce vznikla válka o to, aby italské národy získaly římské občanství). Rozhodně by nikdo o římském lidu, o římských občanech, nemluvil jako o "chátře".
Útok na Claudia na fóru z důvodu hladovějích občanů vychází ze skutečné události, autor to jen zbytečně zdramatizoval. Po Claudiovi ve skutečnosti házeli jen kůrkami chleba, nikoli cihlami.
Rovněž protržení přehrady byla fabulace - ve skutečnosti došlo v roce 53 pouze k sesuvu podmáčené půdy u kanálu z Fucinského jezera (při níž byl ovšem císař ohrožen).
Boj na břehu Albského jezera byl také velmi nevěrohodný. Např. by nebylo možné, aby nepřátelé použili odhozená kopí pretoriánů a hodili je zpět proti nim. Římské kopí - pilum - bylo totiž zkonstruováno tak, aby se po dopadu ohnula nebo zlomila přední kovová část, takže už pak nešlo použít. Také následný boj zcela neodpovídal tomu, jak bojovali římští vojáci - vypadalo to spíše jako nějaký boj barbarských hord (bez disciplíny, v roztroušených hloučcích). Pretoriáni by takto neorganizovaně určitě nebojovali.
Scarrow se zmínil o lodních lanech namazaných dehtem. Nejsem si jist, zda Římané už používali na lodích dehet. Domnívám se, že nikoli - spíše tipuji smůlu nebo vosk. Dehet se v Evropě začal vyrábět až v raném středověku.
Závěr románu s jeho bojem v paláci a překombinovanými intrikami mě také nijak nenadchnul. Bylo to přehnané a vyumělkované.
Myslím, že autor lépe vymýšlí příběh, když jsou hlavní hrdinové někde na výspě římského impéria než ve středu moci - v Římě. Jsem rád, že se v dalším díle vrací do Británie.
Tento díl hodnotím jako jeden z nejslabších z celé série. 55 %
Kniha se mi líbila v tom, že dala nahlédnout pod pokličku politických machinací oné doby. Kdo ovládal pretoriánskou gardu, ten zůstával v bezpečí. Byla to příjemná změna v této sérii.
Velmi zdařilá exkurze do posledních let panování císaře Claudia a to přímo do Říma. Hrdinové série jsou nuceni vyznat se v dvorských intrikách, takže se pravých bitev v tomto díle nezúčastníme. Nicméně děj je patřičně napínavý, kniha, jako vše od Scarowa, čtivá, takže není na co čekat, snad jen na další díly.
Autorovy další knížky
| 2010 |  Pod znakem orla |
| 2011 | Orel na lovu |
| 2012 | Orlova kořist |
| 2010 | Vítězství orla |
| 2014 | Gladiátor |
Zmena prostredi, misto vojny jako takove, spionazni hra a politika. Byla to zajimave zmena. Mohlo to byt vic tajemnejsi, ale beru to tak, ze autor pise jiny druh literatury. Rozhodne se to opet cetlo skoro samo a dalo nam to nahlednout do dalsi velmi zajimave a velmi dulezite slozky Rima. Jo, pretoriani rozhodne nebyli svati