Prezidenti - Jejich role a odpovědnost
Milan Syruček
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/378000/bmid_prezidenti-jejich-role-a-odpovednos-Z2B-378000.jpg
4
7
7
O našich jedenácti prezidentech byla napsána řada životopisů. Ale prozatím se žádný z autorů nezamýšlel nad základní otázkou: jak odpovědně si počínali při výkonu svých funkcí právě v okamžicích, kdy rozhodnutí o dalším osudu republiky bylo výlučně nebo téměř výlučně v jejich rukou. U každého z nich nastaly takové chvíle a nebyly to jen roky 1938, 1948 či 1968. Autor nabízí i možné různé varianty pro jejich rozhodování. Především se zamýšlí, jaké měli v porovnání s představou ideálního prezidenta předpoklady k výkonu svých funkcí: zda byli trestně stíháni a souzeni, nemocní, jaký měli vzdělání, jaký byl jejich vztah k ženám, k Hradu, jak byli voleni, přijímáni veřejností a uctíváni, jak zasahovali do politického dění, jak udělovali amnestie a milosti, používali právo veta, jaké zahraniční cesty vykonali. A také, jaké okolnosti, objektivní i subjektivní, hrály při tom podstatnou roli. Přináší k tomu nezbytná fakta, ale nechává na čtenáři, aby vyslovil svůj konečný soud.... celý text
Přidat komentář
Rozhodně se jedná o kvalitnější publikaci o našich prezidentech než je Junkova práce "Třinácté komnaty našich prezidentů". I v případě Syručkovy knihy se však jedná o dost subjektivní dílo, které podle mne není zase tak nestranné, jak uvedl/a uživatel/ka Danago. Některé otázky, které Syruček čtenáři předkládá, jsou zbytečné až nesmyslné. Autor se ani nijak netají tím, že je osobním přítelem Klause a Zemana (od Zápotockého znal všechny prezidenty osobně). Na hodnocení posledních dvou prezidentů se to i celkem projevuje. Kladem je značná čtivost knihy - z toho pohledu jsou nejlepší úvodní část o "vztahu" všech, případně několika, prezidentů k různým tématům (např. zdraví, zahraniční cesty, amnestie, právo veta apod.) a pasáž o T. G. Masarykovi, který zřejmě navždy zůstane nejen prvním a zároveň i nejlepším čs. prezidentem, nýbrž i nedostižným prezidentem pro všechny další hlavy našeho státu v budoucnosti. Nevěděl jsem, že Rakušané chtěli za první světové války Masaryka otrávit, nemluvě o maďarském pokusu o atentát na východním Slovensku v roce 1921 (o anarchistovi Gorgulovovi a jeho neuskutečněném záměru zabít T. G. Masaryka jsem četl již dříve). Dodatek: Autor knihy je velmi zvláštní - nejen svým životopisem (novinář od roku 1950, agent StB, který byl podle svých slov i špionem Francie či Vietnamu), ale i tím, jak v jedné knize velebí tzv. Banderovce, zatímco v jiné píše velmi pochvalně o současném Rusku a Putinovi.
Autor nám ukazuje naše prezidenty z různých pohledů. Ukazuje jak zodpovědně si počínali, když bylo rozhodnutí výhradně na nich a nabízí různé varianty pro jejich rozhodování. Hlavně se zamýšlí, jaké měli předpoklady k výkonu svých funkcí: zda byli trestně stíháni a souzeni, nemocní, jaký měli vzdělání, jaký byl jejich vztah k ženám, k Hradu, jak byli voleni, přijímáni veřejností a uctíváni, jak zasahovali do politického dění, jak udělovali amnestie a milosti, používali právo veta, jaké zahraniční cesty vykonali. A také, jaké okolnosti, při tom hrály roli.
Ukazuje nám fakta, ale přesto sám nesoudí, zůstává nestranný a soud nechává na čtenáři, což já velmi oceňuji. Dozvěděla jsem se tu hodně drobností i velkých věcí, které jsem vůbec netušila.
Není to špatná knížka, čte se velice dobře. Jenomže...
Ačkoliv se autor snažil být objektivní, minimálně od Husáka mu to moc nevěříte. Husáka se totiž snažil neustále omlouvat, na Havlovi nenechal nit suchou, okolo Klause jen tak tiše našlapoval aby si ho náhodou "nerozkmotřil" a svého velmi dobrého přítele Zemana měl tendenci neustále obhajovat, protože ho nikdo kromě "prostých, starších lidí z venkova" nemá rád...
Zcela souhlasím s komentářem níže, že se jedná o kvalitnější publikaci o našich prezidentech, nicméně je potřeba jí brát s určitou rezervou...