Přežil jsem v Moravcově pekle
Miloš Blažek
Podtitul: Autobiografický příběh z Písecka. Miloš Blažek byl zatčen v Písku v roce 1943 gestapem na základě udání. Krátce byl vězněn v Klatovech, odtud by převezen do Terezína a poté na zámek Jenerálka v Praze v Dejvicích. Díky volnějšímu režimu na Jenerálce se podařilo autorovi v létě 1944 uprchnout a vrátit se na Písecko. Zde přečkal zbytek války mimo jiné i v Moravcově pekle - skalní jeskyni na Vltavě u Kučeře, dnes zatopené Orlickou přehradou.... celý text
Přidat komentář
Autor napsal knihu na žádost Památníku Terezín a původně nebyla určena k publikování ani vydání v píseckém regionu. Památník Terezín chtěl pro svůj dokumentační archiv faktografický text se jmény osob, které si autor vybavil. A taková kniha přesně je - desítky a desítky jmen a popisy typu "šel jsem tudy a došel jsem tam." Autor se v textu často opakuje, užívá stále stejná slovní spojení, text je často bez odstavců a celkem špatně se čte. Ale dost bylo formální kritiky. Obsah knihy je pro Písecko důležitý - hodně současníků tam může nalézt zmínky o svých předcích (díky těm výčtům jmen) a navíc, jak autor sám potvrzuje, samostatná kniha o píseckém protifašistickém odboji ještě nikdy nevyšla. A tato kniha se odboje týká jen okrajově, protože autor nebyl zapojen v žádné organizaci, jen měl o některých mlhavé povědomí. Nejhodnotnější pro mě byl popis práce gestapa, jejich infiltrace do protifašistických organizací, kdy nechali skupinu pěkně "dozrát," a když se zapojilo větší množství osob, tehdy teprve zakročili a všechny pozatýkali. Nečekané pro mě bylo označení píseckého knihovníka a šéfa městského divadla z kolaborace, dokonce byl za své činy po válce odsouzen a popraven - což vysvětluje, proč jsem o něm před časem nikde nic nenašla (ani současná městská knihovna se k němu nehlásí, přitom to byl tak významný kulturní pracovník...). Strhávám jednu hvězdičku za nepřehlednost a "nečtivost" textu - myslím, že si s tím Prácheňské nakladatelství mohlo dát větší práci.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) autobiografické prvky vězni Terezín gestapo uprchlíci Písek protifašistický odboj
Knihu bych označil jako autobiografickou literaturu faktu. Námětem je útěk mladého chlapce z německého vězení v Čechách na sklonku války. Znamenalo to ukrývání v lesích a jeskyních v blízkosti a v Písku a život plný nebezpečí ze stran okupantů a jejich přisluhovačů. V závěru je hodnocena činnost rádoby odbojářů většinou bohužel pod kontrolou gestapa. Styl je samozřejmě strohý s mnoha fakty a jmény zapojených osob. Pro mne zajímavé.