Příběh manhattanského smolaře
Michael Dahlie
Arthur Camden, příslušník manhattanské smetánky, se nikdy neuměl v životě prosadit a na prahu šedesátky se mu jeho svět úplně zhroutí. Nejdřív jeho vinou zbankrotuje podnik, který založil jeho dědeček a úspěšně vedl Arthurův otec. A jako by toho nebylo dost, opustí ho manželka, o jejíchž nevěrách věděli snad všichni kromě právě Arthura. Jediné, co má pro Arthura ještě smysl, je členství ve starém exkluzivním rybářském klubu. Pro něj je klub poslední baštou chlapského kamarádství a porozumění, neví však o tom, že ho členové považují za neschopného slabocha a za zády se mu posmívají. Má v klubu jediného opravdového přítele, který s ním soucítí, chce mu nějak pomoci a snaží se ho seznámit s nějakou ženou. Když však Arthur konečně pozná přitažlivou a energickou dámu, které se kupodivu líbí i on, pozve ji do přepychového sídla klubu, což pravidla nedovolují, a k dovršení veškeré smůly se mu při pokusu zatopit v krbu podaří na tomto posvátném místě založit požár Michael Dahlie se zhostil nelehkého úkolu ponořit se do duše muže, kterému se v životě nedaří, přestože patří mezi horních deset tisíc, tak úspěšně, že za svůj román získal ocenění PEN/ Hemingwayovy nadace za nejúspěšnější literární debut roku 2009.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2010 , VíkendOriginální název:
A Gentleman's Guide to Graceful Living, 2008
více info...
Přidat komentář
Rozprávanie o chlapíkovi na prahu šesťdesiatky z newyorských horných vrstiev, ktorý je napriek svojmu postaveniu a majetku v spoločenských kontaktoch neobratný, plachý a občas sa mu lepí smola na päty. Myslím, že rozohraný motív je dostatočne nosný a sľubný nato, aby zniesol širšiu a možno aj hlbšiu zápletku. Autorov štýl písania je však príliš odosobnený a odťažitý a tak kniha je len plochým a fádnym príbehom o nudnom, konzervatívnom chlapíkovi.
Udělal jsem chybu, že jsem se do něčeho takového pustil. Po několika stranách jsem chtěl knihu odložit - koho proboha zajímají "problémy" amerického milionáře, sice zkrachovalého, ale s plnou kešení, submisivního packala na prahu šedesátky? No, nakonec jsem to přelouskal, určité psychologické postřehy a popisy nebyly až tak neoriginální, celkově však velká minela.