Příběh nového jména
Elena Ferrante
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/486971/bmid_pribeh-noveho-jmena-oCK-486971.jpg
5
1237
1237
Geniální přítelkyně / Neapolská sága série
< 2. díl >
Ve druhém dílu tetralogie Geniální přítelkyně italské autorky Eleny Ferrante je přesvědčivě zachyceno období mládí dvou přítelkyň Eleny a Lily, objevování vlastního těla a sexuality. Toto téma rezonuje s historickým pozadím děje, s báječnými šedesátými lety, kdy se Itálie jakoby probouzí k životu, poznává zábavu, bezstarostnost, hmotný blahobyt (či alespoň jeho iluzi). Přichází sexuální revoluce, ale i studentské a dělnické nepokoje, vyostřují se střety mezi pravicí a levicí… Příběh nového jména zachycuje dobu mládí obou hrdinek a soustřeďuje se na objevování jejich vlastní sexuality, slasti a bolesti, jež jsou s ní spjaty, a také na nesnadnou situaci "geniálních", svobodomyslných a zároveň po lásce toužících dívek ve světě neapolských mužů, pro které milovat znamená především vlastnit. Toto téma rezonuje s historickým pozadím děje, s báječnými šedesátými lety, kdy se Itálie po letech fašismu a války konečně probouzí k životu, hospodářsky se rozvíjí, podporuje obchod a podnikání, ale taky bezskrupulózní dravost, poznává zábavu a hmotný blahobyt (či alespoň jeho iluzi). Přichází sexuální revoluce, ale i studentské a dělnické nepokoje, vyostřují se střety mezi pravicí a levicí, camorristé Solarovi se stávají neomezenými vládci periferní čtvrti, ale jejich ambice sahají daleko za její hranice… A Elena s Lilou prožívají osudové horké léto na Ischii, které jim oběma vnese do života cit, vášeň a spoustu bolesti, s níž se budou moci vyrovnat jedině pomocí psaného slova. Psaní jako terapie, jako hledání řádu, jako způsob oživování i umrtvování skutečnosti dostává v jejich příběhu a osudu stále větší prostor a upřímná výpověď o ženském přátelství opět strhne čtenáře svou hloubkou a intenzitou.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2018 , ProstorOriginální název:
Storia del nuovo cognome, 2012
více info...
Přidat komentář
Druhé pokračování Neapolské ságy bylo stejně skvělé jako první díl. Sice se zde mnoho momentů skoro až opakovalo, postavy dělaly stále stejné chyby, ze kterých se nedokázaly poučit ale i tak se mi příběh moc líbil. A stejně jako u prvního dílu, konec mě naprosto dostal a doufám, že poslední díl vyjde co nejdříve.
Naprosto úžasné pokračování které mě uplně pohltilo. Autorka dokáže člověka naprosto nenápadně nadchnout a okouzlit příběhem, který začal tak nenápadně
Tak jiné žití, tolik živočišnosti a jiného stylu. Zkrátka Itálie. Tolik se mi líbí ten nejednoznačný vztah mezi Elenou a Lilou. Jsou nebo nejsou to vlastně kamarádky? To přelévání štěstí. Je to jak sám život, jednou jsi dole, jednou nahoře. Elenina hra na intelektuálku. Staneš se lepším člověkem jen tím, že se vzděláš? Nebo jen papouškuješ, abys zapadla do prostředí té lepší vrstvy a říkáš, co chtějí slyšet. Je vůbec rozumné se vdávat v podstatě ještě jako dítě a všechnu nezkušenost,frackovitost a vzdorovitost tavit v kotli manželství. Hnát všechno na hranu? Ani jedna z nich není černobílá. Jak to jen bude dál...
Nějak jsem se s adorovanou knihou minula. Už první díl mě moc nebral a druhý mě utvrdil v přesvědčení, že další zkoušet nebudu. Plně se přikláním k názoru Bookcase - každý máme nějaké problémy a snažíme se s nimi popasovat, ale proč s tím mám unavovat okolí? Atmosféra Neapole na mě nedýchla, bohužel, italský neorealismus v knižním provedení mě neoslovil.
Když to srovnám třeba s knihou A. Franklinové Město stínů - autorka zasadila smyšlený příběh do reality 30.let v Německu. Zajímavý, napínavý děj a k tomu jako bonus spousta informací o situaci země, která rozpoutala 2.světovou válku. To vše napsané úžasným jazykem (zasněžený park jsem - na rozdíl od Neapole - viděla přímo v barvách) a prokládáno mnoha zajímavými postřehy a moudry.
Nemám nic proti knihám, kde vnitřní život hrdinů není lapidárně popisován, ale je potřeba se k němu postupně dopracovat, např. sestavením střípků jeho minulosti; proto miluju třeba knihy Toni Morrisonové, Grahama Swifta a mnoha dalších. Neapolský příběh E. Ferrante pro mě neměl ani tajemství, ani hlubší ponor, takže jsem ztrácela chuť ke čtení. Po odložení knihy jsem si připadala, jako bych skládala uhlí - unavená a otrávená. A tohle od čtení knih rozhodně nečekám.
Takže já zbaběle končím, ale obdivovatelům čtyřdílného eposu E. Ferrante přeju spoustu krásných zážitků při čtení dalších dílů!
Úchvatná. První díl byl normální vcelku dobré čtení. Do druhého dílu jsem se ani nevrhla okamžitě, jen jsem byla zvědavá. Pak jsem se nechala strhnout a je to emocionální požitek.
Knihu jsem si vychutnávala plnými doušky a v myšlenkách jsem se přenesla do slunné Itálie. Druhý díl mne bavil stejně jako první. Líbí se mi živočišnost a emotivnost celého příběhu. Nehodnotím sympatie či antipatie k hrdinkám, prostě je beru jako prvky tvořící příběh. Už se moc těším na další díl!
Tak pro mě zklamání, Lilla je neskutečně nesympatická osoba, vypravěčka zase ukňouraná. Pořád se tam řeší milostné vztahy, celou knížku, nic mi to při čtení nedalo.
Druhý díl mne úplně dostal. Dále se rozvíjely osudy obou "přítelkyň", které vlastně ani nejsou přítelkyněmi v tom pravém slova smyslu. Děj plný zvratů a emocí se mi odvíjel před očima jako film. Neapol, Ischia, Pisa - prostředí i charaktery postav, prostě typická Itálie. Postavy se mi dostaly dokonale pod kůži a moc bych chtěla vědět, jak se jejich osudy budou vyvíjet dále. Další díl bohužel vyjde až v říjnu...
Druhý diel ságy sa mi páčil ďaleko viac ako prvý. S kľudným svedomím dávam 5 hviezdičiek :) a teším sa na ďalší diel.
Tato kniha mě donutila prožít celou řadu emocí. Musím smeknout před autorkou, jak neobyčejně dokázala napsat zcela obyčejný příběh dvou dospívajících dívek. Poprvé, co mi přijde 5 hvězdiček jako nedostačující počet, proto jich ještě pár přidám (*****) :-)
Nádherný příběh plný nečekaných zvratů. Osudy obou hrdinek se ubírají klikatými cestami, chvíli je nahoře Lina, pak zase Elena. Těším se na další díl a na další životní kotrmelce mladých Italek.
Prostě Itálie! Se vším všudy. Pokračování Geniální přítelkyně se mi líbilo, budu se těšit na další díl...
Druhý díl Neapolské ságy přitrzuje. Je přímo napěchovaný bouřlivými emocemi. Emoce házejí skoro se všemi postavami a nejspíš i se čtenáři. Se mnou teda mlátily mohutně. Každý z daných je vyjadřuje jinak. Huláká se tu, ječí, fackuje, mlátí, ale i miluje. Miluje bouřlivě i se zaťatými zuby. Také s vypravěčkou to lomcuje, i když rozhodně jinak než s její kamarádkou Lilou. Elena se vzteká v skrytu, bojuje s city sama v sobě, leccos ji strašně dopaluje, ale její vrozená nejistota jí brání vykřičet to všechno do světa. A že by měla co. Místy mě strašně štvala, že se neozvala, že podléhala, že se nedokázala odpoutat úplně. Ještě o něco víc mě rozčilovala Lila, ta její sebestřednost a sobeckost, to jak všechno dělala jen za sebe a pro sebe. Zároveň jsem se ale v jednu chvíli přistihla, že je mi jí líto. I se mnou orala, i když jsem měla pocit, že mám odstup. Kolikrát jsem si u tohoto zvláštního přátelství vzpomněla na svoje v době základky a že jsem se taky nechala tak moc ovlivňovat a jak jsem zpětně ráda, že jsem se vydala svojí cestou a ne tou kamarádčinou (kamarádíme spolu pořád).
Chvílemi se mi druhý díl líbil o fous víc než první, zároveň ale v části na Ischii bych možná drobet krátila, dost se to tam motalo dokola, ač bylo vlastně jasné, jak to dopadne. Takže zůstávám u 4 a půl a dumám, jestli na třetí část vydržím čekat do podzima, nebo se pustím do slovenského vydání. Ta "Itálie" mě totiž hodně baví. Italská nátura, jiná, než jakou jsme navyklí my středoevropani. Parno, sluníčko, moře, zaprášené ulice, chudé i vzmáhající se čtvrti. Také bych se tam hned vydala, do Neapole, na Ischii, do Pisy, prošla se místy, které autorka tak sugestivně vylíčila. I když už jsou nejspíš dost jiná oproti druhé půlce minulého století.
Nemůžu dát míň než pět hvězd.Druhý díl se mi zamlouvá ještě více než první.Fantasticky vylíčené pokračování obyvatel jedné čtvrti Neapole.Lina, Elena a další k nám opět promlouvají z dusného prostředí chudoby, okázalého bohatství, nevraživosti, omezenosti tak napínavě, abych chtěla další pokračování.
První dva díly tetralogie Eleny Ferrante jsem dostala od kamarádky, a protože mám ráda lidské příběhy pojímající celý život od kolébky do hrobu, s chutí jsem se na ně vrhla. Knížky získaly několik cen a dočtete se o nich pouze pochvalné recenze. Ne, že by byly špatné, to vůbec ne, jenom je autorka (nebo autor, protože jde o pseudonym neznámého autora/autorů) na můj vkus neskutečně žvanivá. Příběh popisuje vztah dvou kamarádek a zároveň rivalek zhruba v polovině minulého století v Neapoli. Vzájemně si závidí krásu, schopnosti, bystrost, chlapce, nezávislost a já nevím co ještě, ale kromě toho se mají rády a rozumí si, možná jsou jedna pro druhou zrcadlem a motivací. Takový nápad, takové vyprávění je bezesporu velmi zajímavé, ale autorka ho natahuje a natahuje a natahuje téměř k nesnesení – a to jsme teprve u prvních dvou dílů. Situace se s drobnými obměnami neustále opakují. Divoká, sebestředná, sobecká a drsná Lina je protiváhou pracovité, houževnaté, opatrné až zbabělé, mírné a nekonfliktní Eleny. Dvě protichůdné povahy, dva rozdílné osudy. Síla Liny a slabost Eleny jsou vskutku jen zdánlivé. Možná je všechno naopak? Kdoví, jak ty holky skončí :)
Tenhle román o několika dílech je z rodu líbivých, čtivých, srozumitelně přemýšlivých děl, které rychle přečtete, ale stejně rychle na ně zapomenete. Ale abych jen neremcala, líbil se mi popis života v chudé části Neapole té doby, to je opravdu zajímavé. Tak jen do toho, je to docela vhodné prázdninové čtení.
Štítky knihy
přátelství italská literatura 60. léta 20. století Neapol zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 2016 |  Geniální přítelkyně |
| 2017 | Příběh nového jména |
| 2017 | Příběh těch, co odcházejí, a těch, kteří zůstanou |
| 2018 |  Tíživá láska |
| 2020 | Prolhaný život dospělých |
O trochu méně čtivé než první díl, ale stále velmi poutavý příběh. V životě by mě nenapadlo, že mě příběh o jednom silném přátelství a dvou rozdílných ženách tolik zaujme.