Príbeh nového priezviska
Elena Ferrante
Geniální přítelkyně / Neapolská sága série
< 2. díl >
Neapolská sága pokračuje ďalším príbehom! Druhá kniha z Neapolskej ságy začína vo chvíli, keď Elena spolu so svojou „geniálnou priateľkou“ Lilou nechávajú za sebou svoje klaustrofobické dievčenstvo a vstupujú do sveta búrlivej mladej dospelosti, ktorú sprevádza láska, strata a zmätok. Na pozadí Neapola 60. a 70. rokov sa predtým nerozlučné priateľky vyberajú každá svojou cestou. Lila sa ako šestnásťročná vydala za bohatého Stefana Carraciho len, aby v svadobný večer zistila, že ju zradil, a tak ich manželstvo pochoval. Elena si naopak vybrala školu, netradičnejší spôsob, ako sa oslobodiť od dusivého života štvrti. Príbeh dvoch priateliek z neapolskej štvrte pokračuje. Elena a Lila majú dvadsať rokov. Lila je uväznená v tradičnom manželstve, zatiaľ čo Elena pokračuje na svojej ceste hľadania seba samej. Komplikovaný a meniaci sa vzťah medzi nimi ich často spája, ale aj rozdeľuje. Každá z nich sa ocitá na pomedzí bolestivého odporu a hlbokej lásky, ktorú k tej druhej cíti. Dievčatá dospievajú, sú z nich ženy, uprostred života ktorých stojí toto zvláštne a dokonale vykreslené priateľstvo.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2017 , InaqueOriginální název:
Storia del nuovo cognome, 2012
více info...
Přidat komentář
Dievčatá nám dospeli a každá sa vydala vlastnou cestou. Lila je čerstvou novomanželkou, Lenù pokračuje v štúdiu.
Ich životy však zostávajú prepletené a udržujú vzájomnú rovnováhu - raz je jedna hore, druhá dole a naopak. Ako na hojdačke.
Stále sa opúšťajú, míňajú, opätovne nachádzajú. Závidia si, súperia, inšpirujú sa a milujú. Také zo života...
Kniha je skvelo napísaná a ja sa teším na pokračovanie ich príbehu.
"Najednou mi došlo, proč jsem Nina nedostala, proč ho má Lila. Nebyla jsem schopná se oddat skutečným citům. Nedokázala jsem se nechat zavléct přes hranici. Scházela mi ona citová verva, která přinutila Lilu udělat všechno pro to, aby si ten den a tu noc užila. Držela jsem se vzadu, vyčkávala jsem. Zato ona si věci brala, skutečně je chtěla, nadchla se pro ně, hrála vabank, a nebála se pohrdání, posměchu, že na ni budou plivat, že dostane nářez. Zkrátka si Nina zasloužila, protože měla za to, že milovat ho znamená pokusit se ho získat, a ne doufat, že on bude chtít ji."
"Ano, Lila psaní ztěžuje. Můj život mě nutí si představovat, jaký by byl ten její, kdyby se jí přihodilo to, co mně, jak by ona naložila s mým štěstím. A její život se neustále vynořuje v tom mém, ve slovech, která jsem pronesla a v nichž je často ozvěna těch jejích, v rozhodném gestu, jež je jen adaptací jejího gesta, v tom mém méně, které je takové kvůli nějakému jejímu víc, v tom mém víc, jež je pokusem trumfnout nějaké její méně."
"Došlo mi, že jsem dorazila až tam plná pýchy, a uvědomila jsem si, že – v dobré víře, s láskou – jsem tu cestu podnikla hlavně proto, abych jí ukázala její prohru a svoji výhru. Jenže ona to pochopila už ve chvíli, kdy jsem se před ní objevila, a i když tím riskuje třenice s kolegy a pokutu, zareagovala na to tak, že mi teď vysvětluje, že jsem nic nevyhrála, že na světě nejsou žádné výhry, že její život je plný všelijakých pošetilých dobrodružství zrovna jako ten můj a že čas jednoduše plyne bez jakéhokoli smyslu a že je krásné se jen občas vidět, abychom slyšely, jak se bláznivý zvuk mozku jedné odráží v bláznivém zvuku mozku té druhé."
Aniž bych to tušila tak si mě pomalu takhle série získala a vtáhla do děje. Možná že taky svůj život vnímám spíše jako snahu někomu občas dokázat že nejsem jen malý holka z ústeckého kraje. Možná proto jakým způsobem autorka píše, protože vykreslená Lila je tajemná a nepředvídatelná. Možná protože jsou všechny charaktery tak osobité. Druhý díl se více zabývá manželství ale i tam jak jednotlivý vrstevníci jdou jiným cesta. Nejvíce se mi asi líbí jak je vykreslený kontrasty, který Lenu v sobě má. Mezitím odkud je a necítí se tma mezi svýma a v univerzitách a gymnázium jako by v ní zůstával kousek čtvrti.
Audiokniha
I když styl vyprávění je pořád stejný, tak tento díl se mi líbil víc než předešlý. Snad proto, že hlavní hrdinky již nejsou děti a řeší se tak víc dospělácké záležitosti. Nebo jsem je už lépe poznala a baví mě sledovat rozdílnost jejich povah i to, jakým směrem se ubírají jejich osudy.
Jdu hned na další díl.
Ač na tuto tetralogii nedám dopustit a všem ji doporučuji, druhý díl mě poněkud zklamal. V první díle slova vystupovala ze stránky a podmanivě mě vtahovala do děje, ani jsem nepostřehla, že otáčím stránky. Druhý díl trochu drhnul, ale nedokážu s jistotou říct, zda to bylo samotným vyprávěním nebo nedokonalým překladem. Nebyl to ale důvod knihu odložit, další díly se vrátily na vysoko nastavenou laťku prvního dílu.
Za mne lepší než první díl, v němž jsme měla pocit, že čtu a nic moc se neděje a najednou konec knihy :) Zde se toho stalo pravdu hodně a je to vývin nečekaný, nic předvídatelného. Velmi se těším na další díly, protože stát se může cokoliv...
Po přečtení prvního dílu jsem si myslela, že tuto ságu nedočtu, ale když jsem začala čist druhý díl, okamžitě mě vtáhl do děje. Těžko se mi kniha odkládala, když jsem zrovna neměla čas číst. Tento díl jsem právě dočetla a beru hned další a moc se ne ni těším. Doufám, že mě taky překvapí a nezklame.
Kniha, od které se těžko odchází. První díl se mi možná o půl hvězdičky líbil více, protože byl prostě první a kniha mě úplně vtáhla. Ale zase je v tomto díle pestřejší vztah a jeho vývoj mezi Lenu a Lilou.
První díl byl pro mě asi zajímavější, jednu chvíli jsem si říkala, že Lenú je pěkně ufnukana a pořád si jen stěžuje, ale druhou půlku jsem už úplně zhltla. Nevím, čím to je, že kniha a v podstatě i její překlad mě umí tak vtáhnout do děje, že mám kolikrát pocit, že se na těch životních drahách obou hrdinek rozhoduji já, nebo mě často napadá, co bych na jejich místě já udělala. Myslím, že u jiné literatury se mi tohle ještě nestalo.
Ja neviem inak, iba odporúčať túto neapolskú ságu. Rozčúľte sa nad veľmi zvláštnym vzťahom hlavných hrdiniek, fascinujte sa ich chudobnou štvrťou, ochkajte nad štýlom, akým Ferrante píše.
Také mě se tento díl líbil víc.Jen mi neskutečně vytáčela Lila a Nino,oba sobečtí a bezohlední.A vůbec pořád nechapu proč Lenù tolik na Lile vysí?
Daleko lepší díl než díl první. Určitě budu pokračovat v dalších dílech, zajímají mě další osudy hlavních hrdinů.
Znovu zajímavá sonda do mladistvé ženské duše z padesátých let minulého století. Vynikající propracovanost charakterů, motivací k činům a celková atmosféra. Jen ta délka je trochu úmorná, ale stojí za to.
Mnohem čtivější, emocionálně náročnější díl. Dlouho se mi nestalo, že bych ráno do práce vstávala jak mátoha jen kvůli tomu, že jsem musela číst do pozdních večerních hodin. Kor, když podobné knihy obvykle nečtu.
Vztahy se zde vyostřují, láska, nenávist, spory, smutky...
Tady mi bylo často Lily líto, i když mi tato postava sympatická zkrátka není. Určitě má neobvyklou vnitřní sílu, nenechá se sebou "vorat", je jí jedno, co si o ní lidé myslí, ale přišlo mi to až příliš na úkor lidí, co ji měli rádi (řekla bych kolikrát i bezdůvodně).
Elena je naopak posedlá názory ostatních, nemá o sobě zdravé mínění, je jak Lilin stín, snaží se oslnit znalostmi, které se šprtá kdykoli může. Budiž.
Nicméně, pak mi bylo líto hlavně Eleny. Nelíbilo se mi, jak jí Lila všechno sebrala, všechny sny rozmetala a pak od ní ještě drze žádala pomoc. Jedna věc. Druhá věc, proč jí to Elena trpěla. Pardon, já bych takovou "kamarádku" poslala s chutí do patřičných míst a možná bych i škodolibě měla pak radost z jejího pádu.
Netvrdím, že Elena je nějaká silná hrdinka, ale sympatizuji s ní mnohem víc, než se zatrpklou, závistivou, umanutou a šílenou Lilou, která byla navíc mnohdy neskutečně drzá.
Přesto v tomto díle mě veškeré zvraty bavily a považuji tuto knihu jako nejsilnější část série. (poslední díl jsem ještě nečetla)
(SPOILER)
Zatímco předchozí díl jsem četla poměrně dlouho, druhý díl jsem přečetla téměř na jeden zátah. Přišlo mi, že v druhém díle autorka zlepšila styl psaní a stal se tak nějak víc literární. V prvním díle mi její psaní přišlo až moc průtokové a byly tam části, které se mi zdály zbytečné, tady se mi nezdálo zbytečné nic.
Musím říct, že v tomto díle jsem Lilu přímo nenáviděla a ty části, kdy podle mě zcela vědomě ubilžovala Eleně, se mi četly skutečně těžko. Víc soběčtější a sebestřednější hrdinku jsem snad nezažila a nechápala jsem Elenu, jak jí to všechno mohla trpět. Jasně, bolelo jí to, ale přesto úplně nepochopitelně zůstávala po jejím boku, takže jsem stránku za stránkou žasla nad tím, jak někdo může být tak hloupý a nemít žádnou sebeúctu. Z Lilina pádu jsem měla upřímnou radost, zasloužila si ho. Celou knihu mi přišlo, že tahle osoba je věčně nespokojená sama se s sebou a tak ničí životy všechch okolo.
Jinak nemám pocit, že Elena a Lila jsou kamarádky. Tohle skutečně není kamaradství, když si vědomě navzájem ubližují, aby se ta druhá cítila lépe. Tohle je toxické pouto mezi nevyspělými jedinci, kteří vždy touží po tom, co má ten druhý.
Ale navzrody mým výtkám to bylo strhující čtení. Nehodnotím postavy, ale příběh a ten je podle mě skvěle napsaný.
Jedna z nejlepších knih, které jsem přečetla. Stejně jako dospívají a stárnou hrdinky, i text s každým dílem zraje jako víno. Konec je pak poměřně nečekaný.
Druhý díl se mi líbí asi nejvíce. Je to napínavé a čtivé. Hodně se mi líbilo vyprávění o prázdninách u moře. Holky už nejsou děti, ale ještě ani ženy. Přesto bych knihu nezařadila jako young adult čtení.
Knihu jsem dostala, přečetla, poslala dál a definitivně s těmi dvěma končím, protože mě irituje způsob života podaný jako nějaká soutěž, kde všichni dělají něco ne proto, že by chtěli, ale aby buď někoho trumfli, urazili, porazili nebo proč vlastně. A opravdu to není kniha o přátelství, kdy jedna druhé sebere všechno, co jde, a pak jde obranou politovat a "potěšit". Za mě stačilo.
Štítky knihy
přátelství italská literatura 60. léta 20. století Neapol zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
2016 | Geniální přítelkyně |
2017 | Příběh nového jména |
2017 | Příběh těch, co odcházejí, a těch, kteří zůstanou |
2018 | Tíživá láska |
2020 | Prolhaný život dospělých |
Můžete dostat člověka z gheta, ale ne gheto z člověka. Chudoba a patriarchát tě bude pronasledovat všude. Ale i tak musí čtenář holkám po celou dobu fandit, zatímco visí Eleně doslova na rtech. Přečteno jedním vrzem.