Příběh těch, co odcházejí, a těch, kteří zůstanou
Elena Ferrante
Geniální přítelkyně / Neapolská sága série
< 3. díl >
Po zlatých šedesátých letech přišla jako drsné procitnutí ze snu „olověná“ léta sedmdesátá, kdy se v Itálii přihlásí o slovo pravicový i levicový extremismus. Tato doba se podepisuje i na osudech Eleny a Lily, nyní už dospělých žen. Opět se objevuje leitmotiv vzájemného ovlivňování osudů obou protagonistek. Předmětem jejich soupeření už není „genialita“, ale muž. Elena a Lila se na dlouho ztratí jedna druhé z očí a stanou se jen „střípky hlasů“ při občasných telefonních rozhovorech. Za příběhem jejich přátelství se ale dále otáčí kaleidoskop životů obyvatel jejich čtvrti, propletenec lásek, křivd, nevraživosti, žárlivosti, věrnosti i zrady.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2022 , TympanumOriginální název:
Storia di chi fugge e di chi resta, 2013
Interpreti: Taťjana Medvecká
více info...
Přidat komentář
Do třetího dílu Neapolské ságy jsem se pustila, ačkoli jsem dva díly předchozí nečetla, z čiré zvědavosti. Líbily se mi obě řady seriálu a zajímalo mě, jak se bude Lile dařit dál. Osobně mi přijde mnohem zajímavější než nemastná, neslaná, neviditelná, vcelku nepohledná vypravěčka, která má všechno nadřeno, u níž ale oceňuji vzácnou sebereflexi a naprosto dokonale vyjádřené výtky vůči sobě samé. Třetí díl měl atmosféru stejnou jako seriálová verze, to se mi líbilo, soudím tedy, že se jedná o vydařenou adaptaci, bohužel nekonečné všudypřítomné politické pasáže a spousty nezáživných popisů ze života všech mě otravovalo. Špatně se to čte, přičemž pasáže, které zajímají nejvíc, tedy rozhovory mezi Elenou a Lilou by se daly spočítat na prstech horních končetin. Na druhou stranu musím autorku pochválit za vcelku parádní gradaci příběhu, nápadně podobnou stále neklidnému, zrovna ale chrlícímu Vesuvu. Čtverku doklepnu. Sice trošku tuším, ale schválně... Pak si povíme, jestli by se sága neměla spíše jmenovat Nepoučitelná. :)
(SPOILER) Chudák Pietro.. vzít si takovou krávu. Elena mě už začíná vážně štvát - ve svých myšlenkách má neuvěřitelnou slovní zásobu a moudrost celého světa, ale když je na činy nebo slova k dané osobě, tak se omezí na mlčení nebo souhlasné ano. Postava v daném světě naprosto nevýrazná až neviditelná. Člověk si říká jestli je Lila opravdu tak geniální nebo vypadá chytře jen v kontrastu s touhle mdlou skvrnou. Ta eskapáda s Ninem - měla kolik let se mu vyznat? 20? A ona si vybere chvíli, kdy je několik let vdaná a má děti a to i přesto co o něm všechno ví - to co udělal její nejlepší kamarádce, to že je hráč a má bůh ví kolik dětí. Lila, která byl celý život proti Solarům bude pro jednoho nakonec pracovat? Kvůli penězům, které ji přestaly v 2. knize zajímat? Asi nerozumím ženské mysli, v každém konfliktu jsem byl na mužské straně, ať se jednalo o Pietra, Bruna, Stefana, Marcella - všechno obětí těch dvou nerozhodných mrch.
Paráda! stejně jako oba dva předchozí díly.. až dočtu poslední, jsem si jistá, že na mě přijde stesk po Lenú a Lině..
Aj tretí diel neapolskej ságy nestrácal na napätí a pútavosti. No záver tohto dielu ma prekvapil. Štvrtí diel dočítam už asi len zo zvedavosti ako to dopadne.
Třetí díl jsem četla s odstupem (téměř dvou let), ale vskutku rychle mě autorka opět vtáhla do děje a připomněla mi útržkovitě, o co šlo. Jsem nadšená. Ačkoli děje nebylo tolik, jako v předchozích dílech, mně to přišlo dostačující. Naopak od níže komentujících mi nevadila "přemíra" politiky. Docela zajímavé si přečíst o politické "příslušnosti" z pohledu běžných lidí, studentů, ... Každopádně hlavní dějová linka, ubíhající život přítelkyň, se pěkně dále posunula a já se těším na snad velkolepý závěr a ani nedutám, jak to dopadne.
Na mě možná až moc politiky, ale jinak velmi zajímavá, poslední čtvrtina dost překvapivá. Nemohla jsem odolat a pustila se i do posledního dílu tetralogie. :)
Tenhle díl není zdaleka tak čtivý a líbivý jako díly předchozí, řeší se tu hodně politiky. Ale mě tohle vyprávění hodně bavilo. Zejména proto, jak Příběh těch, co odcházejí, a těch, kteří zůstanou odkazuje na velké události i drobné epizody z předchozích dvou dílů. Autorka tak skvělým způsobem dokresluje jednotlivé charaktery a dotváří atmosféru. Čím dál více se mi zdá, že hrdinky jsou chyceny do pasti, že ani kdyby stokrát chtěly, nemůžou uniknout té čtvrti, ze které pochází. To je ten "motor" příběhu. Touha uniknout spojená s vědomím, že některé stíny nelze překročit. Těším se na poslední díl.
Zatím nejslabší z celé série. Mohu tak potvrdit komentáře, které jsou níže. Ze začátku to vypada na slibný rozjezd, stejně jako u předešlých dílů. Pak se ale cosi zadrhne, a drhne to až skoro do konce. Na bezmála 360 stranách se tak dozvíte pouze to, že se Elena vdá, má děti. Až s návratem Nina fo jejího poklidného života se to opět trochu rozjede. Bohužel na to zbývá cca 30 stran do konce. Nicméně i po rozladění z tohoto dílu, jsem na ten poslední zvědavá.
Tento díl, jsem četla dlouho, neměla jsem moc času. Ale dočetla jsem a hodnotím velice kladně. Je neskutečné, jak autorka dokáže podrobně rozebrat některé situace. Je pravda ale, že některé zase přejde rychle. Těším se na další díl. Po přečtení posledního dílu se ráda podívám na seriál natočený podle knihy.
Tato série knih je jako droga. I když musím říct, že tento třetí díl mě zatím bavil nejméně. Nevím, jestli to bylo tím, že je v něm méně prostoru pro Linu a víc pro Lenuciu, nebo tím, že Lenucia prostě nemá život plný kotrmelců jako Lina. Psaný je pořád zajímavě a přečetla jsem ho i tak celkem rychle a hned zahájila čtvrtý díl.
Tenhle díl se vleče nejvíc, ale jsou tam úseky s krásně popsanými duševními stavy a ke konci to zas chytne ten správný šmrnc, takže jdu nedočkavě na poslední díl.
Geniální přítelkyně je prostě geniální. Díky politice pro mě byla trochu obtížnější, ale na kvalitě jí to neubralo. Fascinuje mě, jak Elena dokáže popsat myšlenky, které se hrdinům honí hlavou. Jen mě trochu mrzí, že některé důležité momenty byly popsány zbytečně krátce (šup, a bylo po svatbě, nebo závěrečných několik kapitol s Ninem).
Politická témata v beletrii mi obecně nevadí a v některých ji vyloženě vyhledávám - v případě 3.dílu Geniálních přítelkyň mi to ale občas lezlo na nervy. Pak jsem knihu odkládala, protože jsem se prostě nudila.
Mám teď pocit, že u třetí části jsem tak trochu povrchní čtenářka, protože mě prostě do děje dostaly až ty rozvrácené vztahy a čirá ženská zvědavost, co bude dál a kdo s kým skončí.
Plynule tedy jdu ke své knihovně a těším se na grande finale...
Tento díl se mně líbil zatím nejvíc. Děj se sice občas zadrhl ale popis života té doby v Itálii byl bez chyby. Už se těším na další díl.
Paní spisovatelka má dar, že i když je kniha místy plytká a pomalá, tak závěr ji zcela rozvrátí a člověk si prostě musí přečíst další díl. Zatím je každý lepší než předchozí
Tak u tohoto dílu jsem jen tiše skřípala zuby, jak se nechávají nejen hlavní hrdinky vláčet defektními emocemi, jak vzájemné "nemluvení" deptá a likviduje vztahy, jak se "slova neříkají, aby nezměnila skutečnost", jedním slovem nepochopení. A čtvrť panuje nade vším, své odchovance nepustí, i kdyby se od ní odtrhli sebevíc. Velmi jsem rozuměla Eleně, její traumata hodné holky, která něčeho dosáhla, a přesto má pocit, že všechno, co má, je jeden velký omyl... prostě nezbývá nic jiného než se pustit do posledního dílu.
Elena se dobře vdala a nelíbí se jí to. Lila se vdala ne zrovna šťastně, tak odešla a začala se o sebe starat. Pardon, já vím, že jí trochu nadržuju, ale ani s odstupem se na to nedívám jinak, naopak. Při čtení mě svými temperamentními výbuchy štvaly obě, jak si v životě zbytečně způsobovaly problémy, protože nedokázaly být na lidi příjemný, řešit věci v klidu a otevřeně... Ale po nějakém roce a půl mi zůstaly akorát špatný vzpomínky na věčně si stěžující Elenu, která házela vinu za všechny svoje problémy na ostatní, a obdiv k Lile, která se vždycky zvedla a makala, aby se postarala o sebe i všechny kolem, a to žila celej život v mnohem horších podmínkách než její přítelkyně. Sonda do jihoitalskejch sociálních problémů v 70. letech, do duší temperamentních Neapolitánů je to skvělá. A jedna z věcí, ve kterých s hlavní hrdinkou Elenou naprosto souhlasím, je ta, že Neapol vás pohltí a musíte se tam pořád vracet. Při poslední návštěvě před půl rokem jsem přijela vlakem z Říma k večeru a běhala po uličkách Quartieri Spagnoli a objímala sloupy. Neumím to popsat tak, jak bych chtěla, ale jezdila bych tam pořád.
Štítky knihy
italská literatura Florencie Itálie 70. léta 20. století Neapol zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
2016 | Geniální přítelkyně |
2017 | Příběh nového jména |
2017 | Příběh těch, co odcházejí, a těch, kteří zůstanou |
2018 | Tíživá láska |
2020 | Prolhaný život dospělých |
Krásná kniha, nemohla jsem se odtrhnout - četla jsem jedním dechem, už se moc těším na čtvrtý díl.