Příběh umění
Ernst Hans Gombrich
Gombrichova kniha Příběh umění je bezesporu nejlepším dosud napsaným úvodem do studia dějin umění. Umožňuje komu kdo má zájem porozumět nějakému obrazu, soše, uměleckému slohu, aby pochopil jeho místo v tisíciletém vývoji umění, jeho dobovost, umíněnost, zakotvení v tradici, ale i novost, výbojnost, převratnost.
Literatura naučná Umění Encyklopedie
Vydáno: 1992 , OdeonOriginální název:
The Story of Art, 1950
více info...
Přidat komentář
Dostala jsem od kamarádky, nikdy nebylo dost času přečíst celou, potom ji objevil asi šestnáctiletý mladší syn....asi mu ji taky doporučil kdosi na výtvarce....
Kniha je od té doby 'salát' opraný deštěm nebo něčím z jeho batohu... nicméně splnila svůj účel. Syn (který nedočetl do konce ani Harryho Pottera:) byl nadšen a snad i zkultivován :o)
Děkuji mistře Gomrichu.
Občas se s ní potkávám a s radostí a zájmem listuji zvlněnými stránkami. Zpravidla kolem návštěvy nějaké výstavy...
Snad v důchodu zvládnu celou?
5/5
Touto knihou jsem se pokusil vyrovnat pocit nedostatečného kulturního přehledu a musím říct, že jsem rád za své rozhodnutí začít touto knihou, kterou mi můj učitel výtvarné výchovy doporučoval už na střední škole.
Gombrich pečlivě vyvíral obrazy a zástupce Umění i umění (čtenář knihy pochopí rozdíl) a na nich demonstruje, jak se celý příběh umění utvářel. Autorův styl psaní i český překlad využívá jasný, vyprávěcí styl, ve kterém není nic navíc. Knihu mám ve své knihovně a těším se, že si v ní občas zalistuji znovu.
vážně mě to bavilo, všechny ty souvislosti a že to je vážně děj a ne jednotlivý etapy co jsou od sebe odstřižený, trvalo mi to teda dočíst přes rok ale užíval jsem si každou stránku a každou ilustraci. a mám zvláštní místo v srdíčku pro rozkládací ilustrace:D
Myslím, že by tato publikace měla být povinná na středních školách jako kulturní základ do života, aby pochopili jaké má umění vlastně souvislosti a jak se vyvíjelo po boku historie a společnosti. Je extrémně čtivá, podložená zajímavostmi a přiblíží svět umění z jiného než učebnicového nezajímavého přístupu. Je to poprvé, co si vlastně z učení něco pamatuji. Doporučuji i ostatní jeho publikace.
Kniha je opravdu krásná. Obdivuju způsob, jakým Gombrich stručně, přehledně a srozumitelně podal historický vývoj umění. Vlastně ani nemusím vyzdvihovat to, co už je tu v komentářích mnohokrát řečeno. Chtěla bych jen dodat maličkosti, které mi v knize chybí.
Chápu, že kniha je zaměřena hlavně na vývoj umění. Naprosto respektuju, že důsledkem toho není prostor se věnovat jednotlivým umělcům podrobněji. Občas mi však chybí drobné zmínky o významných dílech některých umělců. Např., že Vermeer je ten, který namaloval Dívku s perlou. Nebo že Raffael je ten, který namaloval Sixtinskou madonu s těmi známými "znuděnými" andělíčky. Čtenář by si pak jednodušeji našel souvislosti a autor by zároveň nemusel pro to obětovat tolik prostoru ve své knize.
Pokud budu hodně šťouravá, najde se ještě jedna drobnost, která mi v knize vadí. Týká se Leonarda da Vinciho. Bezpochyby to byl génius. Jednu věc však úplně nevypočítal. Při malbě Poslední večeře přimíchal do vaječné tempery i olej, aby docílil sytějších barev a jemnějších přechodů. Důsledkem toho nástěnná malba počala velmi brzy chřadnout. V knize je však špatný stav malby odůvodněn zvláštním přičiněním osudu (:
Plné hodnocení, protože mě nenapadá způsob, jak by tato kniha mohla být ještě lepší. Klidným, zajímavým a srozumitelným způsobem autor přednáší historii vnímání toho, co je to umění, k čemu by mělo sloužit a jak by mělo vypadat. Autor skutečně více pojednává o vývoji společnosti a umělců a o jejich názorech na výtvarné umění, než o dílech samotných - a to je jedině dobře. Není nutné seznámit se s umělcovým životopisem a socioekonomickým pozadím jeho díla - autor si je vybírá, aby na jejich obraze, soše či budově ilustroval nějaký posun, vývoj, který se v dějinách umění ukázal jako významný.
Reprodukce uměleckých děl pak tvoří podstatnou část knihy. Dovolím si toto zdůraznit - nenechte se odradit tloušťkou (a nepopiratelnou tíhou knihy), neboť to je způsobeno ani ne tolik zbytnělým textem, jako velikostí a množstvím ilustrací na kvalitním papíru. Byť (a to hlavně v úvodu) se kniha nedrží autorova předsevzetí pojednávat o uměleckých dílech, které jsou na stejné dvojstraně, po většinu knihy máte skutečně před očima přesně to, o čem si čtete, a nemusíte ani otočit list. Zároveň kniha velmi inteligentně odkazuje zpět - nové umění srovnává zásadně s díly v knize již uvedenými i s odkazem na konkrétní stranu.
Na závěr připojím doporučení, abyste si po dočtení knihu opětovně znovu prolistovali s tím, co víte, a tím si ujasnili celkový obraz.
Skvělá kniha, která člověka provede vývojem umění a jeho účinky v průběhu věků.
Výklad obsahuje dostatečnou nálož informací bez toho, aby byl člověk zahlcený nadměrou faktů. Obzvlášť jsem ocenila ukázky ne tak profláklých děl. Rozhodně doporučuji.
Skvělá a opravdu poučná kniha o umění do které se nemusíte nutit a za žádnou cenu vás neunudí k smrti, je to určitě skvělý základ pro všechny, co se o výtvarné umění zajímají.
Byly to nanejvýš obohacující tři měsíce, které jsem četbou této knihy strávila. Postupně, kapitolu po kapitole, se čtenář dostává skrze chronologický vývoj umění od dob nejstarších až po první polovinu dvacátého století. Jsem ráda, že spíše než vyčerpávající výčet děl a jejich autorů, mi čtení poskytlo dostatek informací k pochopení okolností, za nichž daná díla vznikala. Rozhodně si člověk z návštěv galerií a studia umění odnáší víc, když ví, jakým způsobem má na obrazy, sochy a architekturu nazírat. Kapitoly o umění dvacátého století mi přišly poměrně stručné, není však možné obsáhnout všechno. Doporučuji všem, koho zajímají dějiny umění v souvislostech.
Tato kniha je příliš dobrá a zároveň příliš krátká. Samozřejmě to nevadí, ale občas mi ten příběh přišel zkrátka nedokončený. V poslední kapitole se mi zdálo jako by se Gombrich zbláznil, ale nakonec dokázal z postmoderního umění elegantně vybruslit a knihu hezky zakončit. Knihu doporučuji úplně všem, asi není potřeba mít nějaké znalosti předem dané. K četbě postačí chuť a láska k umění. Přeji všem hezkou četbu a vzrušující zážitky.
Knížka je skutečně luxusní. Pozor, váží skoro dvě kila a obsah uvnitř je také hutný. Ale nemusíte mít obavy, výklad je velmi srozumitelný a dávkovaný tak, že je zde prostor i pro vlastní vhled. Neubráníme se totiž konfrontaci s tím, co už víme, co jsme četli, viděli, čeho se dotýkali. Příběh umění je natolik poutavý, že se k němu budu vracet se stejným zaujetím, a proto také vím, co mi letos přinese ježíšek...
Jedním slovem - PERFEKTNÍ.
Základní dílo pro milovníky a studenty umění. Neměla by chybět v každé knihovně.
Autorovy další knížky
| 1997 |  Příběh umění |
| 1985 | Umění a iluze: Studie o psychologii obrazového znázorňování |
| 2013 | Stručné dějiny světa pro mladé čtenáře |
| 1999 | Stručné dějiny lidstva |
| 1939 | Jak bylo kdysi... |
Úžasná knižka, jednoducho tak.