Príbeh včiel
Maja Lunde
Klimatické kvarteto série
1. díl >
Nórska spisovateľka Maja Lunde vo svojom mimoriadne úspešnom románe sleduje osudy troch generácií včelárov a na pozadí celosvetovej ekologickej krízy spriada pútavý príbeh o ich vzťahu nielen ku včelám a k prírode, ale aj k rodine. William je melancholický biológ a obchodník s osivom v Anglicku v roku 1852. Sníva o tom, že zhotoví úplne nový typ včelieho úľa, ktorý prinesie slávu a rešpekt jemu i jeho deťom. George chová včely na americkom Stredozápade v čase, keď mnohí včelári v Spojených štátoch zaznamenávajú nevídaný úhyn včelstiev. Záchranu vidí v synovi Tomovi, ten má však celkom iné plány, ako pokračovať v otcových šľapajach. Číňanka Tao je mladá matka, ktorá na úsvite dystopického 22. storočia ručne opeľuje ovocné stromy. Spočiatku sú vzťahy medzi týmito tromi hrdinami nejasné, no napokon sa ukáže, že ich osudy navzájom úzko súvisia.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2018 , Slovart (SK)Originální název:
Bienes historie, 2015
více info...
Přidat komentář
Knížka bezpochyby nutí k zamyšlení. Samostatné příběhy, které spojují včely. Některé pasáže jsou rozvolněné. Určitě si udělejte na knížku čas a vychutnejte si ji.
Maja Lunde (nomen omen?) ve své prvotině skvěle propojila tři časové roviny nejen s tématem chovu včel a opylování, ale také s věčným motivem vztahu rodičů a dětí. K sociálnímu hmyzu tvořícímu trvalá společenstva staví do opozice lidskou rodinu, kterou nedrží pohromadě silné přírodní zákony. Rodinu, která se rozpadá kvůli generačním názorům a stmeluje díky lásce. Rodinu, kterou může neštěstí rozdělit i znovu spojit.
Čte se dobře, snadno a rychle. Nápad je moc hezký, moc se mi líbilo nehollywoodské rozuzlení všech příběhů, byť ne s nešťastným koncem. Musím přiznat, že ke konci jsem měla tendenci knihu trochu urychlovat, ale rozhodně jsem se nemusela ke čtení nutit.
Opět se ukazuje, jak má každý čtenář jiné chutě. I když jsem od počátku tušila, co Wei-Wena postihlo, nepřišlo mi, že by bylo celé vypravování k vyuzlení všech tří příběhů nějak zdlouhavé nebo že by to nějak ubralo atraktivnosti dějových linek. Jediné, co bych označila jako zklamání, byl ten příslib naděje ve finále - byť byl hořce zaplacen, pořád mi přišel příliš nereálný.
Každopádně jsem autorce vděčná, že otevřela a velmi zajímavě zpracovala závažné téma, protože s tím, jak "pečujeme" o naše životní prostředí, je přesně tenhle scénář velmi reálný - a bez jakýchkoli příslibů naděje...
Knížka, která obsahuje tři příběhy o včelách - jeden z daleké minulosti, kdy se se včelařstvím začínalo, jeden z přítomnosti a jeden z daleké budoucnosti, kdy už včely nejsou. Čtení to bylo zajímavé už jen z toho důvodu, že poslední dobou se objevila spousta článků o tom, jak právě teď hromadně vymírá hmyz. Trochu mi ale vadilo rychlé střídání těchto tří příběhů a pomalejší tempo.
Hodně dobrá a aktuální kniha .Autorka nám pomocí silného příběhu předkládá ,jak to může dopadnout ,pokud nezačneme žít více se souladem s přírodou. Vidíme to každý den, jak se chováme k přírodě a nerozumně ji drancujeme. Nadměrné kácení stromů,sekání trávy, znečišťování vodních toků a moří. Kniha se dobře čte a splnila mé očekávání.
Wau...
Tak tohle bylo něco.
Nikdy jsem na včely nekoukal, jako na něco zbytečného, ale tahle kniha, Vás donutí zamyslet se nad celým ekosystémem a dopadem změn na nás.
Jsem plný pocitů, které ve mě víří a nevím co tu ještě napsat, abych vyjádřil co cítím.
Je to čtivé a čtenář si může vybrat jak to číst. Zda tak jak je to psané či každou linku zvlášť jako celek.
Už dlho som nečítala tak pútavé, strhujúce a smutno šokujúce dielo. Nebudete sa vedieť od neho odtrhnúť, aj keď možno od začiatku budete šípiť, ako sa jednotlivé deje pospájajú. Tiež vám nebude vadiť ten apokalyptický podtón, pretože to zaváňa krutou realitou. Úžasné.
Knizka je to prijemna, poselstvi jasne. Jen jsem se nejak nemohl uplne zacist. Proste tomu neco malo chybelo. Ale vzhledem k dnesnim zpravam o vymirani hmyzu je to bohuzel mozna nejen kniha, ale i trochu predpoved....
Zajímavé propojení ekologického poselství se zamyšlením o rodinných vztazích a hodnotách. Ačkoliv to opravdu není ta nejdokonalejší kniha, kterou jsme četli, to volání, abychom se konečně probudili ze snu o pánech tvorstva, to je to, co bychom si z ní měli zapamatovat. Vymírání včel, a nejen jich, to už tu přeci je! A kam to povede, to by měl pochopit každý průměrně vzdělaný člověk. Tak kdy konečně se poučíme? Kdy se začneme zamýšlet nad naším konzumním způsobem života, kdy jen bereme, ale nic nevracíme. Dokonce ani nenecháváme na pokoji...
Co se týká vztahů v rodině, je otázka, jestli je dnešní model ten nejsprávnější. Už jsme zvyklí na to, že si každý jde svou cestou a každý náš potomek si může vybrat, co chce dělat, a v době neomezených možností je to opravdu cokoliv... Zároveň to ale vede k porušení rodinných tradic, vazeb a pout. Už jsme zvyklí starat se jen o sebe a to, že našim dětem poskytujeme vše, co chtějí, neznamená, že se o nás jednou postarají...
Takže pro mě spousta témat k zamyšlení a knihu rozhodně doporučuji.
Velmi poutavá kniha, měla jsem ji přečtenou za dva dny. Líbí se mi její poslání-zpráva-o tom, jak jsou včely důležité, jak je příroda krásná a jak si jí lidstvo nedostatečně cení. Příběh(y) se mi ale líbily méně, postavy mi nebyly moc sympatické, děj byl místy hodně slabý. Nejvíce mi vadila nedostatečná jazyková kreativita autorky, místy mi přišlo, že čtu něco pro děti, právě kvůli jednoduchým souvětím a velmi předvídatelnému ději. Celkově bych ji přesto doporučila, poslání má krásné, a i když jsem si z ní neodnesla tolik, kolik jsem čekala, stačilo to.
Od knihy jsem čekala trochu něco jiného, více prvků scifi. Jde spíše o společenský román. Odehrává se ve třech časových liniích - v minulosti (v roce 1850), v současnosti (r. 2007) a budoucnosti (r. 2098). V jednotlivých kapitolách se tyto tři časové linie střídají. To mě bavilo.
Bezkonkurenčně nejděsivější knížka, protože to, co se nám snaží říct, je vlastně už tady, ale my, blbý lidstvo, děláme dál jakože nic a hýříme a plýtváme a ničíme a zamořujeme. Kdyby vymřely včely, lidstvo nemá šanci.Kdyby vymřelo lidstvo, včely by si ani nevšimly a jelo by se dál. Miloval jsem všechny tři dějový linie, už pro tu čistotu, pro tu lásku, která mezi řádky protéká jako voňavej med z pláství a pro tu jiskřičku naděje, kterou v sobě člověk má, i když ví, že je na úplným konci. PS: Scénu z nemocnice, plné "zapomenutých" nepotřebných - brrr, tu z hlavy jen tak nedostanu!
Už druhá knížka autorky, ze které jsem zklamaná. Čekala jsem knihu o ekologických problémech, napínavý, ale jde o "prostý" společenský román. Tři příběhy třech postav z různých období mají někde v dáli ekologickou kulisu, ale to je tak všechno.
Tao - psychologické drama o nemocném dítěti a zoufalých rodičích.
William - unylý bolestínek, který má sice velké plány, ale spíš jen tak tlachá.
George - panovačný, protivný, nechápavý; je to příběh o rodinné krizi a jejím řešení
Celkově je kniha nudná, určitě se do jiné od autorky už pouštět nechci.
Historie včel, docela výstižný název pro tuhle knížku, ale taky by se klidně mohla jmenovat Vzestup a pád lidské civilizace, včely totiž v dějinách lidstva sehrávají docela významnou roli a navíc, vzestup lidské civilizace se poměrně přesně kryje se vzestupem „kultury včel“.... a ještě navíc, jde vlastně teprve o první část příběhu (na webu zjistíte, že se Maja Lunde rozhodla pro velký „projekt“ ... environmentální tetralogii, a to mě vlastně prvotně zaujalo), který vypráví, nebo ještě spíš varuje a ukazuje svým osobitým literárním způsobem na reálné hrozby pro náš svět ... a pro náš život v něm.
Ale teď už k příběhu ... začíná dějství první ... vymírání včel ...
„Pokud zmizí včely, zbývají lidem jen čtyři roky života“ (Albert Einstein)
Na scéně se objevují tři relativně běžné rodiny, početná rodina Williama Savage žije svůj život na přelomu 19.-20. století, George a Thomas Savagovi žijí v dnešní, nám relativně dobře známé Americe a pak tu je Tao a její v nedaleké budoucnosti roku cca 2045 žijící čínská rodina, jedna z přeživších na poměrně vylidněném světě, dost děsivý obrázek ... Albert Einstein se nezmýlil ...
A víte, co je na tom nejděsivější? ... že by to s kapkou představivosti mohl být i náš příběh ... přečtěte si ho a zvažte ... jestli byste měli odvahu zkusit žít ve světě bez včel?
Ani si to totiž neuvědomujeme, ale „my lidé jsme „posedlí“ včelami , nebo spíš, jejich produkty, a tak se už od pradávna snažíme „ochočit“ si je“ ... problém je, že nás to může dovést až ke dveřím, které když otevřeme, měli bychom si dát pořádný pozor, aby nám je průvan nezavřel jednou provždy, protože pak by se nám zavřela jedna podoba světa, a ta nová, nahání docela strach, je to totiž svět, ve kterém každý den svádíte boj, hledáte ztracenou rovnováhu, protože lidstvo kvůli svému přístupu a sobectví nemá jinou možnost než vzít na sebe zodpovědnost a povinnosti včel ...
Proto poslouchejte pozorně vyprávění
... o tom, jak fungují sociální druhy ... je to totiž příběh o superorganismu, o důležitosti jednotlivce v obřím celku, a o odsouzení k „otroctví“, které funguje,
... o tom, že jakmile znemožníme včelám (a nejenom jim) instinktivní chování, nastane zánik ... je to totiž taky příběh o popírání instinktů, které vždy vede ke zkáze,
... o tom, jak podstatné je pro nás vzdělání, protože bez znalostí nejsme nic ... je to totiž také příběh o tom, co se stane, když věda a běžný život jsou málo slučitelné a taky o tom, že možná nejsme hodni toho, abychom odkrývali tajemství těchto drobných tvorů, a jejich dokonalost,
... o tom, že to není vůle, co nám schází ... je to totiž spíš příběh o tom, že nám schází vášeň, že z našich životů mizí emoce, a bez nich nejsme nic,
... o tom , že je nejvyšší čas najít možnosti, jak pojmenovat věci jinak, protože prvotně bychom měli mít zájem, aby všechna ta další léta, která přijdou byla ...
„To nejkrásnější léto za několik posledních roků. Pršelo jen občas a vždy v tu správnou dobu ... když už bylo moc teplo a sucho tak večer zapršelo a druhý den byl vzduch provoněný deštěm a příroda odhalovala své krásy. Včely po ránu vylétaly z úlů a vracely se před soumrakem. Rád jsem sledoval jejich tanec ... ukazující kde našly nová teritoria vhodná k sběru pylu a nektaru. Přírodní GPS navigační systém v praxi. Bylo to úchvatné. Kmitání křídly, otočka doleva, pak dva kroky zpět, pak otočka kolem velkého dubu nahoře na kopci ... předklon a další krok vpřed ... od dubu dolů po stráni ... a přes potok, kde rostou divoké maliny ...“
Můžu jen doporučit, přečíst si příběh, který je o včelách, ale je hlavně o lidech a emocích, které v sobě máme, nebo spíš, které ztrácíme, jako třeba touha splnit si svůj sen ...
Docela dlouho jsem byla přesvědčená, že příběh, který právě čtu, ohodnotím 3*, ne že by mě nezaujal námět, nebo děj příběhu, naopak, na 3* mé hodnocení snižovala spíš určitá počáteční jednoduchost sdělení, taková light beletristická verze příběhu, své hodnocení jsem ale musela upravit, s přibývajícími stránkami začínal totiž text nabývat na intenzitě, příběh se docela zajímavě rozvinul a taky si vyžádal v reakci na jednání většiny hrdinů postupně celou škálu mých emocí (ve všech třech časových rovinách mými emocemi dost cloumali hlavně pánové :-) ... ale netěšte se, "cloumalo" se mnou spíš to, jak občas jednali jako tvrdošíjní mezci, a občas zas jako nemyslící ovce, a pak taky jejich občasné vážně až maniodepresivní počínání).
Každopádně ... dějství první se uzavřelo, opona spadla dolů a já nemůžu jinak, než mladé autorce a jejímu prvnímu počinu zatleskat ... a těšit se, protože její literární začátky slibují zajímavé pokračování :-).
Knihu jsem dlouho odkládala, vůbec nevím, proč se mi do ní nechtělo. Tři časové roviny nakonec vlastně velmi pevně propleté, kdy se čtenář až v posledních kapitolách dozví, jak vše spolu souvisí. Vhled do včelařství a do nezbytnosti včel pro náš svět.
Za mě zklamání. Mám ráda norské autory, téma je výborné, ale způsob napsání je pro mě podprůměrný. Velmi nepravděpodobné vztahy, dialogy jakoby sepsané na koleně, obávám se, že i zmínka o 5-tihvězdičkovém hotelu v r. 1852 také není úplně reálná.... Na některých místech chybí korektura textu, takže dokonce psáno nesprávně česky (opravdu jen pár míst - spíše jakoby výpadek). Kniha bude možná pro někoho čtivá, já jsem se v ní ale necítila dobře a dočítala ji jednak z principu, jednak kvůli včelám, o kterých pojednává. Jako výstraha o nepodcenění nezbytnosti včel pro přežití lidského druhu je to užitečné, zbytek je ale za mě velmi plytký. I přes svou kritiku si ale odnáším hlavní myšlenku: Pokud dopustíme, aby včely vyhynuly, budeme jejich práci muset přebrat my a pracovat do vysílení tak, jako to dosud dělají ony.
Štítky knihy
ekologie příroda norská literatura člověk a příroda včely romány
Autorovy další knížky
2017 | Historie včel |
2018 | Modrá |
2019 | Sněhová sestřička |
2021 | Kůň Převalského |
2018 | Nejúžasnější věc |
Veľmi veľmi dobrá kniha. Minulosť prítomnosť a budúcnosť v zaveri zmyselné prepletené.
Veľká škoda že vymieranie včiel sa práve deje ale len veľmi malo ľudí si dokáže predstaviť a uveriť následkom čo sa stane keď umrie posledná včela.