Poslední Mohykán
James Fenimore Cooper
Příběhy Kožené Punčochy série
< 2. díl >
Děj se odehrává v pohnutém období amerických dějin, v době bojů mezi Angličany a Francouzi v polovině 18. století, v nichž Indiáni sehráli nemalou roli. Příběh má prvky epické a historické. Svět anglosaských přistěhovalců je zde konfrontován se světem domorodců.
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 1968 , SNDK - Státní nakladatelství dětské knihyOriginální název:
The Last of the Mohicans, 1826
více info...
Přidat komentář
Už je to dlouho co jsem tuto knihu četl, přesto má své kouzlo a napětí. Později jsem si ji užil více jako film.
Ve druhém díle pentalogie (který autor skutečně napsal jako druhý, hned po čtvrtém) je Sokolí oko již zkušený zálesák, Čingačgúk má dospělého syna a jeho Wah-ta-nah na oba již shlíží z věčných lovišť. Díky cti a dobrému srdci se rozhodnou pomoci čtveřici Angličanů, které lstivý lišák Magua vede do záhuby. A tímto začíná velké dobrodružství, do kterého se nakonec zamíchají celé kmeny Hurónů a Delawarů. Nejznámější Cooperova kniha, napsaná před zhruba dvěma stovkami let, nás zavádí do doby, kdy se okolo Velkých jezer potulovaly poslední zbytky Indiánů, původně osídlujících východní pobřeží. Za mě neobyčejně krásné, dávám nádherných 85%.
Věřte nebo ne, ale studium anglistiky jsem úspěšně zvládla i bez přečtení této knihy. Tento hřích mládí jsem však napravila a knihu přečetla, když se mi blížily čtyřicáté narozeniny. Styl vyprávění je tragicky zastaralý, román je místy nudný. Scéna s honičkou (myšleno na kánoích) je však výtečná. Za přečtení toto dílo ale stojí, honičku bych si dala ještě teď.
"Proč nemáme doma Vinnetua? Tys ho v dětství nečetl ? "... tak začínala moje otázka, když jsem nedávno otírala prach z knihovny a očima vybírala s jakou knížkou se po úklidu schovám před světem a indiánkou bych v té chvíli rozhodně nepohrdla.
Odpovědí mi bylo podání této knihy, kterou jsem celých dlouhých 15 let v naší knihovně přehlížela. A moje škoda. Ten den odpoledne jsem se s touto knihou zahrabala na balkon a tam u kávy a nezbytné cigarety držela palečky indiánům a ve skrytu duše jim přála, aby Kolumbus tenkrát zabloudil a oni mohli mít ještě po staletí klid od divných bělochů s ohnivou vodou, po které se prý asi blbne.
Naprostá oddychovka, u které se nejen zrelaxujete, občas pousmějete, občas zasmutníte, rozhodně tahle kniha stojí za váš čas.
Prý už pro čtenáře od 12 let... No nevím, je mi o dost víc, ale že bych se otravoval míň a měl v tom jasněji, kdybych se začetl už jako -náctiletý...? Radši si znovu občerstvím svižný Mannův spektákl (naštěstí jen volně) inspirovaný prózou.
Některé knížky doporučenou věkovou hranici nepotřebují, obzvlášť ty zmatené a nudné pro jakoukoliv generaci. Po navnazujícím Lovci jelenů tak sériově navazující Poslední Mohykán vyčernil za Cooperem drtivou tečku. 13/18
Čtivá "neMayovka". Musím tedy říct, že Vinnetou měl v sobě něco osobitějšího. Hlavni hrdinové pro mě znamenali "vyvrhely společnosti", kteří stojí mezi jednou a druhou stranou. Přišlo mi zmatené, že postavy děj se často mění o 180 stupňů a je těžké pochopit, kdo je proti komu. Dokonce se mi zdálo, že přírodě je dáno větších možností pro vývin než postavám, načež mi konec přišel useknutý. Scházelo mi tam ještě za ním něco. Ale je to pěkná kniha, má rozhodně co nabídnout a své čtenáře si najde. Cením si, že se autor snažil zachytit historii v pravdě
Výborná kniha s opravdu dobrým dějovým spádem. Škoda, že Cooper v některých situacích příliš nadsazoval, Francouzi a Huróni jsou vždycky ti zlí atd. Situace ke konci knihy je velmi nepřehledná, Delewaři jsou líčeni jako přátelé, potom jsou nepřátelé, jdou proti svým spojencům Hurónům atp. Cooper počítal s tím, že čtenář už má nějaké informace o situaci mezi indiány, proto se může Poslední Mohykán zdát jako poněkud náročná četba pro dnešní čtenáře.
Kniha velice pěkná. Udivilo mě, že se mi knížka líbili, i když to není můj typ. Od začátku dokonce to nebylo náročné čtení. Taková odpočinková kniha. Určitě doporučuji.
Ze všech dílů této série se Mohykán povedl úplně nejlíp.Autor se snaží držet i historických údajů.Viděl jsem samozřejmě i film,který má i děj víceméně shodný s knihou.Pravda je ale to,že nádherná hudba ve filmu mě vzala u srdce.Tak nevím,co je lepší.Jednou jsem dokonce udělal i to,že jsem si tu hudbu pustil při čtení a hned se mi kniha zdála lepší.Takže bych to hodnotil tak,že film i kniha jsou stejně dobré.
Očekávala jsem naprosto stejný příběh jako ve filmu, ten se sice trochu lišil, ale i tak byla kniha velice pěkná a dobře se četla.
Očekávala jsem, pod dojmem filmu, více romantiky. Charakterové rysy knižních postav a jejich vztahy byly méně idealistické, realističtější, některá knižní dobrodružství zase naivnější.
Tuto knihu zbožňuji. Klasický dobrodružný příběh. Poutavý a pro mě strhující příběh. Je to moje srdcová záležitost. Kniha kterou jsem našel zahazenou u prarodičů v zaprášený polici (salátové vydání) a přesto bych nikdy neměl to srdce dát jí pryč :-)
Klasická dobrodružná kniha. Důvodem, proč jsem se do knihy pustila, byla zvědavost, zda se mi bude líbit stejně jako film, ze kterého se mi jako malé ne úplně dobře spalo.
Nakonec jsem ráda, že jsem ji četla, jelikož mě hodně bavila. Je pravda, že mě v ní (díky zhlédnutému filmu) nic nepřekvapilo, ale za to kniha nemůže.
Tuto knihu jsem četl v podstatě ze zvědavosti, abych se dozvěděl, jak moc se filmové zpracování odlišuje od své knižní předlohy. V tomto směru mne však kniha ničím zásadním nepřekvapila, neboť film je v podstatě její věrnou kopií.
Upozornil bych pouze na dva rozdíly, které mne zaujaly nejvíce. V knize dojde mezi hlavními postavami k vytvoření jiných vztahů. A za druhé zpracování závěrečné části odehrávající se v táboře huronů je ve filmu značně zkrácené. V obou uvedených případech však podle mého názoru odchylka od knížní předlohy přispěla k větší dramatičnosti příběhu.
Přestože literární zpracování i přes své stáří neztratilo vůbec nic na své čtivosti, tak mne osobně se více líbil film. Z tohoto důvodu se ke knize nebudu již vracet.
Shrnutí: dnes už v podstatě knižní klasika, která ani po letech neztratila nic ze své čtivosti. Pokud však znáte film, tak vás knižní zpracování nepřekvapí ničím novým. Dávám 4 hvězdy.
Pěkný dobrodružný příběh s nečekaným koncem, začetl jsem se až od druhé poloviny :) Velmi mě ale iritovaly velice časté tiskové chyby.. (vydání 1989)
Kniha se odehrává v úžasné atmosféře hraničářských časů v okolí velkých jezer, podkladem jsou skutečné události - dobývání pevnosti Willliam Henry a následný masakr bezbraných angličanů indiány. Okolo toho se rozehrává dobrodužný příběh, který zaujme jak mladší ročníky, tak ostřílené čtenáře. I tak lehce zromantizované svědectví téměř dobového spisovatele nastavuje zrcadlo novodobým mýtům o indiánech a jejich tkzv. kultuře. Krvelační, bezcitní barbaři, kteří pro pár tretek zavraždí kohokoliv - ženu, muže, dítě.
Nakoľko mám rada tento film, ako sa hovorí,že kniha je lepšia, v tomto prípade som si není 100% istá či to tak je. Nejako som sa nemohla do nej poriadne začítať, ale dočítala som ju :-)
Ze začátku jsem se do knihy nemohl začít a chtěl jsem svoje hodnocení snížit. Pak se ale příběh rozvinul, zejména pro mne od okamžiku setkání Maguy s Corou a já se do příběhu "dostal". Cooper je bezesporu klasik jak americké tak světové literatury, už jenom pro to vylíčení indiánů.
Ten nečekaný konec knihy mne dostal. Myslím si, že je omyl, že tato kniha je vnímána jako dětská literatura. Ten příběh uchvacoval, uchvacuje a bude uchvacovat děti i dospělé.
Štítky knihy
boj o přežití zfilmováno 18. století Indiáni divočina pro mládež Severní Amerika sedmiletá válka (1756-1763) historické romány dobrodružné romány
Autorovy další knížky
1963 | Stopař |
1991 | Lovec jelenů |
1967 | Prérie |
1964 | Průkopníci |
1973 | Lodivod |
Povinná školní četba . Samozřejmě pod lavicí a nejlépe při matematice, aby člověk měl z hodiny taky něco pozitivního.