Příběhy, na které svítilo slunce
Eduard Petiška
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/202922/bmid_pribehy-na-ktere-svitilo-slunce-202922.jpg
4
67
67
28 bájí a pověstí starého Egypta, Mezopotámie a Izraele obsahuje kniha Příběhy, na které svítilo slunce, kterou napsal Eduard Petiška. Příběhy o Davidovi a Goliášovi, babylonské věži, Danielovi v jámě lvové, o Josefovi a jeho bratrech, o osudu města Sodomy, otci Lotovi a jeho dcerách a celá řada dalších přibližují nové generaci dětských čtenářů podivuhodný svět východní mytologie.... celý text
Přidat komentář
Cestovat jde i bez sbalených zavazadel .
Pohádky a pověsti z teplého kraje nás přenesou do slunného Egypta, písek ucítíme pod nohama a ještě ve snech se nám budou zobrazovat zvířata a tamější život.
Za mě doporučuji.
Tak mám za sebou další knihu od pana Petišky a znovu musím dát maximální počet hvězdiček. Příběhy zpracovány opět výborně, čtivě. Nechápu, že se taková knížka více nevyužívá ve škole. Literatura automaticky, dějepis doporučuji.
Skvelý úvod do sveta starovekých civilizácií určený najmä mladším čitateľom. Mobilmaniaci sa unudia k smrti, ostatní by si to aj dnes ešte mohli užiť. Ja som si to v desiatich rokoch užil parádne a veruže by som si to aj relaxačne zopakoval. Taký ľahký návrat do detstva. A potom, že cestovať v čase sa nedá :)))
Kniha, která stojí zcela nezaslouženě ve stínu Petiškových Starých řeckých bájí a pověstí. I zde jsou základy evropské civilizace a také tady umí Petiška vyprávět dětem, aniž by staré příběhy hrubě zjednodušoval nebo dezinterpretoval. Naopak umí z dávného mýtu či báje vytáhnout do podstatné a stále živé, evokovat prostředí, přesně vystihnout základní rozpor či téma, které se v příběhu řeší, vdechnout postavám srozumitelné motivace a cíle, a to všechno podat krásným, poetickým, ale přitom svěžím a čtivým jazykem. Zvlášť bych ocenil ilustrace Jindry Čapka pro novější vydání, které přesně vystihují polohu mezi detailní precizností a fantazijní poetičností.
V dětství jsem tuto knihu dostala od babičky. Moc jsem se k čtení této knihy nehrnula, ale když jsem si ji přečetla, tak se mi moc líbila.
Petišku si každý spojí s řeckými pověstmi a bájemi, ale že vydal i knihu pověstí, legend a mýtů starého Egypta, Mezopotámie a Izraele jsem až donedávna nevěděl. Příběhy jsou zpracovány výtečně, s citem pro zkratku, a u některých, jako v tom o Gilgamešovi, vyniká určitá melancholie ve vypravování.
Výborné je především vydání z roku 1967 (SNDK) s ilustracemi Karla Teissiga. Opravdu nevšední, lehce abstraktní ilustrace, které mi ale k těm příběhům perfektně seděly. Jedna z těch nejlepších "dětských" knížek (co jsem ale četl až jako dospělý) a to jak obsahem tak grafickým zpracováním. Nedoceněný knižní klenot, který se dá sehnat po antikvariátech za pár korun.
Z mého pohledu jde o nedoceněnou knihu E. Petišky. Co si vzpomínám, tak ve škole během hodin literatury se učitelky vždy zmínily o jeho tvorbě pro děti, řeckých bájích a to bylo všechno. Poprvé jsem tuto knihu dostala do ruky asi ve 12 letech a od té doby se k ní ráda vracím. Přehledně a poutavě jsou tu vysvětleny základní příběhy lidstva, které pochopí i děti, ale zároveň jsou psané tak, aby bavily i dospělého. To vše doplněno krásnými ilustracemi.
Mýty a báje starého Egypta, Mezopotámie a Izraele. Egypt slavil veliký úspěch, po předchozích starých řeckých bájích se sice děti chvíli smiřovaly se změnou Helia a jeho slunečního vozu v Rea se slunečním člunem a podobně, ale jeho báje je zaujaly stejně intenzivně. Mezopotámie byla nejpoutavější asi barvitým vylíčením Gilgamešova příběhu. Celá druhá polovina knihy je věnována nejznámějším příběhům ze Starého zákona. Z toho jsem měla největší radost, že se s nimi děti srozumitelnou formou seznámí, a opravdu to bylo dobré. Až tedy na to, že ty příběhy ze Starého zákona..no.. co si budeme povídat ;) Jahve je žárlivý. Dcera se ke konci knihy s pláčem přiznala, že už to dál nechce číst, že tam jenom někdo pořád umírá.. No, dočetli jsme, mají přehled, jdeme dál.
Krásná kniha, velmi poutavé a jednoduché převyprávění starověkých mýtů oblíbila jsem si ji ve svých 12 letech a od té doby ji občas čtu.
Autorovy další knížky
| 2005 |  Staré řecké báje a pověsti |
| 1975 | Birlibán |
| 1996 | Alenčina čítanka |
| 1986 | Příběhy tisíce a jedné noci |
| 1987 | Anička a básnička |
Pokud chcete své potomky nenásilnou cestou seznámit s egyptskou a mezopotámskou mytologií (včetně slavného Eposu o Gilgamešovi) a starozákonními příběhy ještě předtím, než jim jejich četbu zhnusí školní výuka (nebo i navzdory této překážce), je tahle knížka ideální volbou. Ale ani já jsem se při četbě dětem nenudil. Příběhy jsou přece jen přizpůsobené cílové skupině, takže mě třeba pobavilo, když namísto piva a prostitutky původně zvířeckého hrdinu a pozdějšího Gilgamešova přítele Enkidua „zcivilizovala“ krásná dívka (pivo ovšem autor naštěstí limonádou nenahradil). Rovněž starozákonní příběhy v židovském pojetí jsou přece jen v jednotlivostech jiné, než jak je známe z Bible, což pro mě také znamenalo vítané zpestření a cenné informace.