Príbehy nádeje
Heather Morris
Príbehy sú tým, čo nás spája a pripomína nám, že nádej zomiera posledná. Heather Morrisová Heather Morrisovú, autorku medzinárodných bestsellerov, dlhé roky pútajú príbehy o prežití, nezlomnosti a nádeji. V roku 2003, keď pracovala vo verejnej nemocnici v austrálskom Melbourne, sa zoznámila so starším pánom, rodákom zo Slovenska. Muž sa jej vtedy zdôveril so svojím životným príbehom so slovami: „možno by stálo za to vyrozprávať ho“. Deň, keď Heather stretla Laleho Sokolova, zmenil život obom. Stali sa z nich dôverní priatelia a Lale sa vďaka ich rozhovorom o holokauste vydal na cestu sebapoznania. Heather opísala jeho životný osud v románe Tetovač z Auschwitzu a ten sa onedlho stal jednou z najpredávanejších kníh dvadsiateho prvého storočia. Príbehy nádeje sú inšpiratívnou autobiografiu plnou autorkiných spomienok na Laleho, ale aj na ďalších ľudí, ktorých neľahké osudy môžu byť obohacujúce pre mnohých z nás. Sú o umení počúvať, o budovaní dôvery a schopnosti vcítiť sa do cudzích životov.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2021 , Ikar (SK)Originální název:
Stories of Hope: Finding Inspiration in Everyday Lives, 2020
více info...
Přidat komentář
Hodně slabé a nudné. Ty návody jak přistupovat k seniorům mi doslova pilo krev. Jako kdybych četla nějakou příručku, která tam ještě navíc vůbec nepatří a netuším co tím autorka chtěla říci.
Hodně jsem se nutila knihu dočíst, nakonec jsem ji ze slušnosti dočetla. Kniha je zmatečná jak už je napsáno v předešlých komentářích, myšlenky se opakují. Možná je to pojato jako vypsání se ze všeho jako způsob terapie.
Teď se pokusím, aby to nevyznelo špatně. Miluji příběhy, které Heather Morris vypráví a myslím, že dělá zasluznou práci. Stejně tak s touto knihou to asi myslela dobře a určitě je zajímavá pro ty, které zajímá pozadí Tatera a Cilky. Co se ale týče druhé linky - "návodu" ke správnému naslouchání... Možná jsem to nepochopila správně, ale přišlo mi, že autorka říká věci naprosto zjevné a dokonce se u nich často opakuje. Ale jak říkám, její příběh ohledně získávání informací je zajímavý a určitě se z něj dozvíte i něco nového.
Bohužel jsem asi čekala něčí jiného... myšlenky stále omilane dokola, ale našlo se j pár pěkných chvilek. Čtení mi ale vebdc neodsýpalo.
Autorčiny knihy mám ráda, ale k této musíte přistupovat jako k návodu, jak sbírat příběhy lidí, jak je zaznamenávat, jak a kdy se na co ptát. Občas tam bylo něco zajímavého, co se do románů nevešlo, ale to bylo asi tak vše. Nicméně pro psavce, kteří se chtějí příběhy jiných inspirovat ke psaní, je to možná dobrý návod, ve kterém se bohužel opakují velice často stejné myšlenky.
Já jsem taaaaaak smutná.
Miluji autorčiny romány a doopravdy jsem si myslela, že i když toto nepatří do série, tak že to bude také dobré, protože když někdo napíše takové pecky, tak přece nemůže napsat nic "špatného". Tato kniha nebyla špatná, samozřejmě autorce dala obrovskou práci, ale já jsem byla od prvních stránek zklamaná. Knihu jsem dočetla. Četla jsem mezi řádky a myslím si, že mi tím absolutně nic neuteklo.
O čem vlastně kniha byla? Měla děj? Nemyslím si. Určitě je důležité naslouchat jak starým lidem, tak rodičům, dětem, sám sobě, ale to přeci víme. Má to být svým způsobem seberozvojová kniha? Nevím.
Byla jsem z knihy zklamaná, protože jsem měla veliká očekávání.
Co mě však na knize potěšilo bylo to, že bude další, 3. díl, z Osvětimského prostředí, na což se velmi těším a věřím, že se autorčina kniha vrátí na klasických 5 hvězdiček.
Bohužel jsem ji nedočetla.Prostě to nešlo,kniha nemá děj a mě to nebavilo.Ale věřím,že si své čtenáře určitě najde.
Od knihy jsem očekávala něco jiného, měla jsem tendenci některé opakující se události přeskakovat, ale nakonec jsem se zdárně pročetla až ke konci knihy. Na samotnou knihu mi to přišlo trochu málo, očekávala jsem asi více informací o tom, jak probíhaly rozhovory s Lalem, ale po přečtení jsem pochopila, že je to asi vše, co šlo o těchto setkáních napsat... Jen to mohlo být součástí doslovu Tatéra a bylo by to pro mě příjemnější. Tohle byla spíš taková autorčina osobní zpověď. Na druhou stranu chápu, že se s ní chtěla podělit, a že může některým lidem její život inspirovat. Pro mě byl na knize nejzajímavější konec, ve kterém jsem se navnadila na knihu, kterou autorka plánuje a tu si určitě mile ráda přečtu, protože mám ráda autorčin styl psaní.
Budu upřímná, nebavilo mě to, není to román , ale literatura naučná a na to potřebuji klid a náladu. Snad na podzim.
Zajímavé a inspirativní čtení, které mě vedlo k zamyšlení.
Pro mě i v určitých místech dojemné.
Autorovy další knížky
2018 | Tatér z Osvětimi |
2019 | Cilčina cesta |
2021 | Tři sestry |
2020 | Příběhy naděje |
2024 | Sestry pod vycházejícím sluncem |
Knihu jsem přečetla opravdu rychle... ale je fakt, že zde spíš popisuje vznikající příběhy z vyprávění pamětníků a jak k nim přistupovat a vstřebávat informace...