Příběhy pro dvě nohy
Josef Velek
https://www.databazeknih.cz/img/books/76_/76844/pribehy-pro-dve-nohy-76844.jpg
4
12
12
Povídky o problémech přírody a životního prostředí v České republice. ... Škoda, že jsme se naučili dřív létat do kosmu než číst myšlenky zvířat. Ze starostí orlů, pstruhů, rysů a dalších bychom asi snáze pochopili, co to znamená přežít za cenu všemožného přizpůsobování stále se zhoršujícím životním podmínkám. Dozvěděli bychom se asi hodně podstatného i pro budoucnost vlastního druhu, který si říká rozumný a moudrý (z autorova doslovu).... celý text
Přidat komentář
S jednou nohou v gipsu jsem sáhla po této knize asi podvědomě. Četla se neskutečně dobře. Divím se, že po tom množství popsaných ekologických katastrofách za minulého režimu, jsme to vše ve zdraví přežili. Přístupy lidí skrývajícími se za organizacemi a státními podniky, k ekologii, se zdají vymyšlené. Bohužel, ne. Když si vzpomenu na letmé informace ze zpráv, o nevysvětlitelných úhynech ryb v potocích a řekách, za které nebyl nikdy nikdo potrestán, a pokud ano, nikde se to nezveřejňovalo.... Jsem ráda, že dnes vidím kolem domu mloky, spoustu motýlů a ptáků, v lese hříbky, louky plné květů, v potoce pstruhy, všechnu další "havěť", která to řádění přežila.
Autorovy další knížky
| 1988 |  Příběhy pro dvě nohy |
| 1989 | Muž přes plot |
| 1980 | Jak jsem bránil přírodu |
| 1987 |  Dva tisíce verst s Lenou |
| 1985 | Od Polderů k Ardenám |
V rámci letní brigády pracoval jsem v první polovině 80.let na montáži limnigrafů na březích řeky Bíliny. Bílina řekou tak úplně nebyla, protože to, co v ní teklo nebyla tak docela voda. Když do ní člověk namočil ruku, měl ji mastnou a černou od oleje, vhozený kámen hladina vcucla bez zavlnění. Parťák té řece říkal socialistickej blivajz. Nenechme se mýlit, že jsme z toho venku. Kdyby pan Velek žil, určitě by zkusil odhalit tajemství otrávené řeky Bečvy!