O netopýrovi, který měl noční můry
Christine Beigel , Hervé Le Goff
Příběhy slepičí babičky série
< 20. díl
Kdysi spával netopýr jako všichni ostatní – vleže a v noci. Ale budily ho noční můry. Ostatní zvířátka z něj byla pořádně zoufalá. Víte, proč najednou začal spát hlavou dolů? A proč je v noci vzhůru? Slepičí babička vám všechno poví.
Literatura světová
Vydáno: 2021 , DrobekOriginální název:
La chauve-souris qui faisait des cauchemars la nuit, 2018
více info...
Přidat komentář
Knížku jsme dostali k nákupu, kdybych ji měla kupovat, byla bych velice zklamaná. Námět je super, ale zpracování pokulhává. Verše se nerymují, celé to je takové kostrbaté a dětem ne úplně srozumitelné.
Pěkný nápad a důležité téma. Škoda nedotaženého zpracování. Neskutečně tmavé ilustrace, kdy zvířátka splývají s tmavým pozadím a pro děti jsou těžko k rozeznání. Příběh zpracován dost podivně, verše nepřirozené, konec rozpačitý, bez jasného rozuzlení. Děti příběh nedokáží zcela pochopit, původní poselství se tedy míjí účinkem. Od nočních můr kniha dětem určitě nepomůže. Dokonce je na zvážení, zda ji číst před spaním, tmavé obrázky jsou spíš strašidelné a smutné než uklidňující.
Tyhle knihy byly zpočátku tak parádní. Vtipné, směšné, krásně ilustrované. Teď? Ech, jen bych si znechuceně odplivnul. Když jsme asi po deseti minutách celý tenhle paskvil s dcerou dočetli, tak se na mě zmateně podívala stylem: "To je všechno? Co to jako bylo?" a lepší hodnocení nevymyslím.
Za mě bohužel nakonec velké zklamání. Nalákala mě obálka a anotace, ale ilustrace nakonec nebyly až tak dobré, jak jsem si myslela (u jednoho zvířete jsem dokonce nebyla vůbec schopná identifikovat, co je zač), a text byl opravdu příšerný, až jsem se divila, jak někdo může být schopný zmatlat tak jednoznačný (a velice dobrý) syžet.