Priepasť
Jozef Karika
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537786/bmid_priepast-663630178e962.jpg
3
585
585
Bývalý lezec trpiaci panickým strachom z výšok narazí na legendu o skalnej plošine v Tatrách, kde neznáma sila núti ľudí, ktorí tam zablúdia, skočiť do priepasti a zabiť sa. Nezvyčajné množstvo smrteľných nehôd v tejto oblasti mu nedá spávať. Rozbehne pátranie na vlastnú päsť, lenže skutočnosti, ktoré odhalí, sa vymykajú ľudskej predstavivosti a chápaniu. Za svoju zvedavosť kruto zaplatí – sám sa ocitne na hrane priepasti. Je stará legenda horských vodcov o nadprirodzenej sile zhadzujúcej ľudí do hlbín iba strašidelná fáma, alebo obsahuje zrnko pravdy?... celý text
Přidat komentář
Bohužel musím říct, že jediná kniha od Kariky, která se mi opravdu líbila, byla Trhlina. Propast na mě byla tak hrozně moc rozvláčná a zdlouhavá, v podstatě už mě nebavila a jen jsem chtěla rychle dočíst. Příběh, který by se dal napsat tak na 30 stran, je popsány na 200 stranách. Ještě k tomu opět spoustu filozofických keců. No já nevím, asi to nebyla kniha pro mě.
(SPOILER) Tak to bylo pomerne hodne spatne. Tak dlouho se valet po plosine, ze uz bych ho z tama skopla sama, tolik preskakanych stranech... Na zacatku jsem mela pocit, ze se budu bat, ale spis s odkazem na Smršť (kamera), pak to na dlouho preslo, pak chvilicku, kdyz sprunggaist predvadel skokansky vystoupeni vsech zucastnenych, ale ve finale... Jo a str.206: "Zatnul jsem pěsti, jednu z nich jsem zvedl k ústům, zakousl jsem se do kotníků." Nevím, co tím pan překladatel sledoval, ale všímám si, že jde o častý překladatelský kix. Navíc Macko Ignác je jednou plyšový kocour a jindy medvěd. Doufala jsem ale, že slovenština nebude pro překlad tak namáhavá, ale vida. Sumasumárum nekonečná únavná nuda. Sorry jako
Neviem, ale kniha mi absolutne nesadla, nutil som sa ju vobec docitat, za mna urcite najslabsi autorov pocin.
Ze tří Karikových knih, které jsem četla (Trhlina, Strach, Propast), jednoznačně nejslabší. Nemůžu vysvětlit důvody svého hodnocení, protože bych se nevyhnula spoilování. Na mě příliš mnoho psychologie, i když to šálení mysli mi hodně připomínalo Trhlinu.
No já vám ani nevím, "tortura čtenáře na plošině", tak bych to asi nazvala.
Četla jsem až do konce, prže jsem byla zvědavá a nemohla se dočkat, až budeme konečně už mimo plošinu! To jsem se ale spletla.. konec očekávaný. Dávám 3*, čekala jsem víc!
(SPOILER)
Jakkoliv jsou zde všechny námitky proti knize oprávněné(a ano, jsou),při pobytu na termálním kúpalisku Podhájska mě čtení opravdu strhlo.Snad že jsem četl v originále.
Nebo jsem měl delší odstup od Karikových knih,jak to doporučuje Hokr v recenzi.Nejsem obdivovatelem jeho díla ,i když jsem četl Trhlinu, Tmu,V tieni Mafie,Strach a Na smrt,po této snaze o válečnou generační zbytečně brutální epopej už vůbec ne.
Přesto popis předem prohraného boje z démonem z hlubin vlastní psyché,nebo démonem vnějším(autor dává na výběr a možno i kombinovat spojení obou variant)byl pro mne svým způsobem poutavý až uhrančivý.Střídání výher a proher spojené spojené s fantastickými vizemi téměř na úrovni Kinga,je dramatické a napínavé.A do toho popis Tater.Kdo tam někdy šlapal,musí ocenit.
Myslím,že práce na knihách o magii,které psal Karika před tím,než se dal na beletrii,v něm zanechala neodpověď na otázku,odkud pochází zlo,a i když v rozhovorech popírá vliv magie na své dílo,čtením lze poznat,že to tak zcela není pravda.Ten zabodnutý trn má v sobě.
Ano,opakuje styl,témata,jak se říká "vykrádá sám sebe",ale jen proto,že pořád hledá.
Kdo očekává horror ve stylu Hollywoodu bude zklamán.
Nedoporučuji slabším povahám a realistům.
Dvě třetiny textu by tam vůbec nemusely být a byla by to docela dobrá povídka. Takhle to bylo fakt kruté mučení hlavního hrdiny a čtenářů.
Jsem fanoušek tvorby Jozefa Kariky, resp. zatím vše, co jsem od něj do teď přečetl (Trhlina, Strach, Tma, Smršť, Na smrt) mě bavilo velice (s tím, že Trhlinu považuju za jeden z nejlepších knižních hororů- for real). Bohužel, a vzhledem k výše psanému, mě Propast zklamala. Autorovi se i tentokrát podařilo navodit sugestivní atmosféru, s hlavním hrdinou opravdu trpíte, ale bohužel trpíte i jinak- knížka je tak ze 2/3 nezáživná... možná až nudná. Nevadí, další horor, který snad (určitě) přijde, bude opět výborný.
Téma docela zajímavé, ale zdlouhavě napsané. Chybělo mě tam napětí, tajemno, to k thrilleru patří. Ale jako psychologický román dobrý.
Ne, tohle nebylo dobrý. Naopak velmi slabý. Po Propasti jsem sáhla po skvělém zážitku s Trhlinou, ale teď už nějak nemám chuť zkoušet další knihy… začátek vypadal slibně, dozvěděla jsem se spoustu zajímavých postřehů. Děj většiny knihy se navíc odehrává poblíž míst, kde jsem před lety trávila dovolenou (a o ničem z tohoto nevěděla) - to celé záležitosti dává větší sílu. Jakmile se ale hlavní hrdina dostal na plošinu, šlo to s ním fakt z kopce a já jen doufala, že na další stránce se už konečně dostane dolů (jakkoliv!). Velký špatný, furt to samé dokola.. navíc tím, že šlo o fikci a ne o skutečnou událost, tak - aspoň v mých očích - závěrečné úvahy a myšlenky trochu dehonestují tragická úmrtí, která se v tomto údolí přihodila. Škoda no.
Teda to jsem se zase napálila. Po Trhlině, Tmě a Strachu jsem se těšila na další příběh,ale po pár stránkách už jsem se začínala nudit. Začátek slibný, průběh nudný a opakující se myšlenkové pochody našeho hrdiny zdlouhavé, konec vymodlený. Když jsem viděla slovo Sprunggaist potřetí na jedné straně, chtělo se mi brečet
Těšil jsem se, těšil a nakonec jsem byl rád, že jsem knihu sotva dočetl...Oceňuji odvahu hlavního hrdiny, který v sobě dokáže najít sílu, překoná strach a snaží se příjít na kloub všem těm divným věcem, které se kolem té tajemné propasti dějí...ale to je tak asi vše. Slovo 'Sprunggeist' už mi po čase lezlo doslova krkem.
Další přečtená kniha od Jozefa Kariky. Námět knihy byl zajímavý, kniha se mi celkově líbila. Jedná se o mysteriózní thriller. Pozoruji některé společné prvky autorových thrillerů. Některé části jsem četl také v noci, takže mi to navodilo správnou strašidelnou atmosféru. Závěr knihy jsem dokázal odhadnout, ale to nevadí.
Budu zvědavý na další autorovy knihy.
Propast má chytlavý námět, děj se navíc odehrává v Tatrách, takže kniha těží z popisů krajiny. Na začátku příběhu tak měl autor v ruce silné trumfy, bohužel nejen že je nevyužil, ale nudným opakujícím se dějem je spíš zahodil.
Hlavní hrdina příběhu je nespolehlivý vypravěč, nese si pořádné trauma už z dětství. Jeho boj s "voláním prázdnoty", kdy se v něm pere vůle žít s chutí umřít, je příliš natahovaný, popisy různých podobných halucinací mne postupně přestávaly bavit. Tohle celé by fungovalo lépe jako povídka, tady je námět natažený do nezáživného děje.
Vzhledem k tomu, že se tu najde pár postřehů k zamyšlení, hodnotím na 50 %. Hvězdičky se na DK rozpůlit nedají, musím zaokrouhlit a tentokrát to bude dolů. Toto je spíš podprůměrné.
Kniha má výborný náměť i zajímavě nadpřirozený úkaz v podobě smrtící propasti. Ale chyběl mi trochu pořádný konec s rozřešením a že většinu knihy se hlavní hrdina plácá pouze ve své mysli.
Po Karikových knihách asi dlouho do Tater nepojedu. Vytváří tak neskutečně mrazivou a děsivou atmosféru, že i doma v pohodlí mám strach :) Skvělý námět, napínavé až do konce. Jednu hvězdu ubírám jen za místy mně nepříjemný jazyk (kombinace zdrobnělin a vulgarit) a za to, že filosofování bylo místy moc a opakovalo se. Jinak jsem opět velmi spokojená.
Tak bohužel tato kniha od Kariky nebyla tou nejlepší, kterou jsem četla. Dávám 2* hodnocení a to jen z toho důvodu, že začátek byl dobrý, zajímavý a napínavý. Ale pak, jak byla postava už "zaseknutá" pořád dokola ve smyčce, to už nebylo tak dobré čtení a spíše jsem se těšila, že už knížku dočtu. Nic moc čtení, knížka byla tenká, takže jsem dočetla, ale taktak. Snad budou další Karikovy knížky lepší, než Propast.
"Primitívna a slepá vôľa, čo núti človeka žiť napriek jeho ozajstným záujmom, vyniká neobyčajnou silou. Nečudo, veď keby nebola taká silná, keby nás príroda nevybavila desom zo smrti a ďalšími falošnými zábranami, nikto by dobrovoľne nezostal uviaznutý v živote. Vecný súčet životných bolestí a životných slastí hovorí jasne. Len doň netreba miešať emócie - zbrane génov, ktoré sa ťa kvôli ich vlastnej evolúcii snažia čo najdlhšie udržať pri živote v najhoršom z možných svetov. Súčet všetkých potenciálnych životných slastí sa nikdy ani len nepriblíži súčtu všetkých potenciálnych utrpení. Celá hra je sfalšovaná v tvoj neprospech. Úspech, slasť aj radosť sú iba dočasné, utrpenie však trvalé. Každé pozemské šťastie je skôr či neskôr zmarené alebo demaskované ako ilúzia, neexistuje žiadna výnimka. Život je podvod, sklame ťa nenaplnená nádej, no časom aj každý vydretý cieľ. Na dosiahnuté si rýchlo zvykneš, už ti to neprináša žiadnu radosť, sladké ovocie sa ti v ústach premení na piesok. Ale ak to znova stratíš, čo sa skôr či neskôr stane, veľmi to bolí. Preto bolesť vždy zvíťazí, samotný život ju rozmnožuje, zatiaľ čo radosti a pôžitky rad-radom osekáva. Veď aj čas ti pri všetkom pozitívnom uletí, ani nevieš ako, zatiaľ čo pri negatívnom sa pomaličky vlečie.
Dokonale šťastným ťa neučiní nič na svete. Ale dokonale nešťastným ťa spraví aj tá najhlúpejšia náhoda. Na dosiahnutie čohokoľvek dobrého musíš drieť, snažiť sa, vynakladať energiu, neraz aj po celé roky či dekády. Zlé sa ti však prihodí behom sekundy, bez tvojho pričinenia, iba tak, z ničoho nič. Je len otázkou času, kedy zasiahne aj teba. Na to sa môžeš spoľahnúť, zatiaľ čo všetky dobré výsledky tvojich snažení sú
veľmi neisté.Tak prečo odďaľovať návrat do večnosti, prečo sa vyhýbať sladkému objatiu? Nikdy ti nebolo tak dobre ako pred narodením, a rovnako dobre ti bude aj po smrti. Večnosť ako večnosť, prerušená rýchlo pominuteľným, bezvýznamným
snom.
L’appel du vide - volanie prázdnoty.
Keď prekonáš nízke pudy, vidíš realitu jasne - život je niečo, čo by radšej vôbec nemalo byť. Blížim sa k zlomu plošiny. Dúfam, že tentoraz sa ovládnem až do konca, že ma to najtupšie vo mne, vôľa k životu, už neprinúti k ďalšiemu zbytočnému pachteniu."
Lépe bych to neřekla...
Celá kniha o tom, jak chlápek sedí na plošině. "No to zase bude"...a bylo!! Zase skvělý!! Nechápu, jak to ten Karika dělá. Jak dokáže z ničeho udělat napětí. Napínavé, mrazivé. Prostě skvělý! Rozhodně doporučuji.
Štítky knihy
záhady horory paranormální jevy nevysvětlené, nevyjasněné jevy pobyt v horách Vysoké Tatry horolezci
Tři hvězdičky jsou spíš za styl psaní, než za knihu jako takovou. Jak už někdo psal, tak dlouho strávit v ději na plošině nutí čtenáře k tomu, aby hlavního hrdinu skopnul silou vůle. A je to první kniha, kdy jsem se vůbec nebála. Ale zase tak strašná nebyla, jen je člověk u Kariky zvyklý na jiný standard.