Dům v Bretani
Marta Davouze
Příhody z bretaňského domova série
1. díl >
Žena, která po padesátce najde lásku, o níž snila od mládí, přestěhuje se do vzdáleného místa na severozápadním okraji Francie a provdá se za muže diametrálně odlišného od toho, s nímž prožila téměř čtyřicet let. Není to román, ale humorně laděné příběhy autorky, která je navzdory cize znějícímu příjmení rodilá Češka s hlubokými kořeny v bývalé vlasti. Dlouhá léta působila jako jedna z význačných osobností v pražské kulturní sféře, byla redaktorkou, publicistkou, ředitelkou Centra Franze Kafky a organizátorkou debatních společností, vytvořila zázemí dvěma synům a jednomu příliš dokonalému manželovi… Nyní už více než deset let šťastně žije ve starobylé usedlosti na bretaňském pobřeží, založila tu uměleckou nadaci, cestuje a díky svým zkušenostem a znalostem dokáže čtenářům nejen vtipně poodhalit zajímavosti ze svého nového domova, ale s potřebným odstupem a nadhledem též zhodnotit i české prostředí, s nímž je v každodenním kontaktu.... celý text
Přidat komentář
Tak za prvé obdiv. Začít ve věku autorky jinde a jinak si prostě zaslouží obdiv. Za druhé příjemné překvapení, ze stránek na mě vyskočil spolužák z matfyzu, má hezkou a chytrou rodinu a a to je radost. Inspirativní oddechovka s občas podivnými jazykovými obraty, která si ani nehraje na velké umění.
Moře, námořník, láska ve zralém věku, příliv a odliv, pomalý metabolismus pokročilého věku…Chvíli mi trvalo, než jsem se začetla, ale jakmile přišly pasáže o budování zámecké zahrady, která se promění v husí farmu, začala jsem se dobře bavit, jako když psávala stará dobrá Betty Mac Donald. Škoda, že to nebylo na dlouho. Výlet do Maroka už mi nějak nesedl a později jsem musela přeskakovat, protože nevařím a cizí rodinné oslavy mě nezajímají. Nakonec, jak pravila autorka sama : „Virginia Woolf ze mě nebude, ale jako četba do vlaku to snad postačí.“ To je, řekla bych, docela přesné.
Tahle autorka, že si v téhle knize dovolí kritizovat jiné autorské dílo, než to své? Nehoráznost! Kniha je souborem všeho možného, jež je halabala naházeno na jednu hromadu - od cestovatelských zápisků, přes popis rodiny, romantiku až po to, po čem se kniha jmenuje. Chaotičtější to už být nemůže. Tvrdit v doslovu, že by to dopadlo lépe, kdyby se autorka více snažila, je výmluvou pubescenta, který se snaží zakrýt to, že se ve své mladické nerozvážnosti pustil do něčeho, na co zatím zdaleka nemá. K ženě zralého věku se to opravdu nehodí. Autorka si zřejmě myslí, že dostala určité privilegium, vydat cokoliv, díky tomu, že se zná s mnoha známými autory. Jeden postřeh pro milou dámu, to že se znám z mnoha myslivci ze mne ještě neudělá krále honu. To, že v dovětku vyjmenovává svá další literární díla už je jen trapnou reklamou, která se snad ani nesnaží být skryta. Jestliže autorka píše pětistránkový fejeton dvě hodiny, pak je vidět, že zřejmě nemá co říct. A u toho by měla začít a skončit, ušetřila by si mnoho zbytečné práce.
Knížka mně byla půjčena, nikdy bych si ji nekoupila. Dlouho jsem se přečtení bránila. Teď vím proč. Vůbec za to nestojí. Žádný spisovatelský skvost to není, ale to jsem neočekávala. Ale až takové nijaké, jsem to taky nečekala. Dvě hvězdy pouze za to, že jsem místa, která se v knize popisují navštívila a jedno je pravda. Bretaň je krásná. Nedočetla bych jí, nebýt toho, že jsem po ruce nic jiného ke čtení neměla.
Příjemná odpočinková četba, u níž člověk může vypnout. Sama autorka i na konci píše, že je to čtení akorát do vlaku na zkrácení dlouhých chvil. Svůj účel splnila dokonale. Je pravda, že mi také v knize vadila její nadřazenost, najednou jí ani Praha nebyla dost dobrá. Mám půjčenou Loď v Bretani, tak jsem na ni zvědavá.
Také možnost, jak se vypořádat s minulostí a jít dál. Možná až jízlivě bych dodala, jak dobře využít "rozvodné". Ale sem tam dostal v knize pan ředitel za uši ... :-) No, prostě lehké čtení bez přemýšlení.
Autorka nemá ambice být Woolfovou, jak píše v doslovu, její kniha je však velmi čtivá, cestovatelsky zajímavá. Velmi nenáročné čtivo, přitom člověk zjistí mnoho informací jak o životě autorky, tak o Bretoncích. Zprvu nepříjemná a snobská dáma z vyšších sfér, nakonec svým vyznáním k Bretani si citlivého čtenáře získá.
Tak toto tedy ne. Literární hodnota žádná. Hlavní postava krajně nepříjemná. Jazyková stránka jako od desetiletého dítěte. Nedoporučuji!
Bohužel jsem nedočetla :-( Velice jsem se na knížku těšila ale jak píše Ceile, roztěkanost, neustálá nespokojenost, nic neříkající text. Škoda.
Kdyby nebylo poslední povídky, hodnotím mnohem přísněji. Celou dobu jsem si říkala - čtení průměrné, někdy až podprůměrné, odtržené od života a přitom se tvářící zcela reálně. Ty starosti mít! říkala jsem si v každé druhé větě... V poslední povídce (Hoteliéři) se autorka nebývalým způsobem zlidštila. P.S. Považuju vyloženě nefér vysmívat se takto veřejně jiným autorům, ba dokonce přítelkyni-spisovatelce. To se nedělá...
Naprosté zklamání, nebýt té nádherné obálky, která mě upoutala v knihkupectví, odložila bych knihu po 40 stranách roztěkaného čtení. Čekala jsem jemný a inteligentní humor snad ve stylu pana Jiroty, Ermy Bombecková, .... Narazila jsem jen na jakousi neustálou "nespokojenost" či "ošklíbání se" nad tím či oním, ....
Autorce její blahobyt přeji, ale snad právě proto tam i zaznamenávám jakousi nepokoru..... oproti těm běžným rozvedeným ženám. Nabývala jsem čím dál více dojmu, že ač mi kniha měla být inspirací, nedokážu "hrůzy a starosti" paní Davouze asi plně docenit a pochopit.
Odnesla jsem si jen dojem, že když jsou peníze, jde vše:)))
Rozhodně jsem ráda, že jsem si knihu pouze vypůjčila, nikoli koupila.
Líbilo se mi a četlo se to velice snadno a přečtu si ráda další knížku, ALE... musím souhlasit s mnohými komentáři... přestože obdivuji energii, přirozenost, humor a celkovou osobnost paní Davouze a sama žiji v zahraničí s cizincem, chybí mi u ní trochu pokory, neztotožňuji se zcela s jejími názory a neubranim se pojmu "světáctví". Také se domnívám, že její knížky či životní zkušenosti mají potenciál mnohé ženy oslovit, dodat jim odvahu začít znovu i v pozdním věku, ale čím více se začítáme tím více chápeme, že na to všechno musí taky člověk mít. To i ten chlap se rád nechá sbalit. :-)
Kniha se mi líbila. Bylo to pohodové čtení za předpokladu, že se úplně odprostíte od faktu, kde na to všechno asi vzala peníze. Po rozvodu s manželem V. Železným? Možná, ale co je nám po tom? :-)
Mně se moc líbila kapitola o návštěvě Ruska. Fakt mě dostaly háčkované obaly na toaletní papír. Zde máme ukázku ruské vynalézavosti. :-)
Poslech MP3 - čte Daniela Kolářová. Pěkné, vtipné, a pohodový poslech. Pochopitelně styl odráží vyšší vrstvu s mnohamilioónovými možnostmi, které jsou nám smrtelníkům - poněkud vzdálené.
Výborná knižka, úžasný český humor. Je to kombinácia Zdeny Frýbovej s Betty MacDonaldovou. Veľmi sa vydarila.
Milá, odpočinková kniha, bavila mě, dokud jsem si dům nevygooglila a nezačala jsem přemýšlet, kde by na to všechno "normální" člověk vzal peníze... :-)
Autorovy další knížky
2016 | Loď v Bretani |
2013 | Dům v Bretani |
2015 | Vypadni z mýho života! |
2017 | Celej Franz! |
2014 | Zrcadlení |
Milá oddechovka pro hezký letní den.