Přijď zpět (anebo radši ne)
Radoslav Nenadál
V pěti satirách a jedné tragické novelce se autor pokouší sestupovat do skrytých záhad čehosi, čemu říkáme česká povaha. Současnost se tu v rozporuplných humorných sekvencí prolíná s neoddělitelnou minulostí, obraz v zrcadle je tragikomický, ale i prostě veselý a smutný zároveň. Smích potlačuje slzy a palčivou hořkost přemáhá víra v obrodnou moc naší schopnosti se smát. Sledujeme tu charakteristické proměny české povahy v zahraničí, ale hlavně doma a ve větru, jenž pohazuje kulturními korouhvičkami režisérů, umělců, redaktorek. profesorek a dam zahleděných nostalgickými vzpomínkami do odešlého světa, lidí, kteří všichni v podstatě usilují ve svých nenaplněných životech o jakysi slavný návrat zpět, umělecký come-back, v němž však prožívají při realizaci svých pošetilých snů trapná fiaska.... celý text
Přidat komentář
Nenadál je "svůj" a dost dobrý... Pro mě jednoznačně nejlepší povídka Sluneční dialogy, o stárnoucím muži, který se spřátelí s mladším chlapcem a vypráví mu drásavý příběh svého mladí o vztahu k židovské matce v období holokaustu a pozdních výčitkách svědomí. Hodně působivé. Tahle povídka za 5*.
Jeden příběh se zcela ztotožňuje s Vieweghovými účastníky zájezdu. Sám Nenadál zde popisuje postavy před revolucí v době totality a Viewegh popisuje ve svém románě postavy zájezdu po revoluci
Část díla
Hic sunt Leones (A přece se točí)
Našinci na cestách
Portrét redaktorky Kláry Berkové (bez rámu)
Přijď zpět
Případ sv. Terézie
Autorovy další knížky
1992 | Tudy chodil K. |
1979 | Slovník spisovatelů: Spojené státy americké |
1991 | My tě zazdíme, Aido |
1985 | Antologie americké literatury |
1989 | Přijď zpět (anebo radši ne) |
Je to asi dobré,ale není to moje parketa,ale některé povídky se daly číst dobře.A tak celkově průměr.