Přijde smrt a bude mít tvé oči
Cesare Pavese
Výbor z básnického odkazu italského básníka a romanopisce (1908–1950). V jeho verších široké žánrové stupnice od epiky k lyrice se uplatňuje jak výrazný vyprávěčský smysl, tak i živá představivost a obrážejí se i pochyby a nejistoty vlastní duše, jež vyústily nakonec v dobrovolné ukončení života.
Přidat komentář
Přijde smrt a bude mít tvé oči,
ta smrt, která nás doprovází,
od rána do večera, bezesná,
hluchá jak stará výčitka
či nesmyslná neřest. A tvé oči
budou jen prázdným,
smlčeným výkřikem, tichem.
Tak je vídáš každé ráno,
když sama nad sebou se skloníš
v zrcadle. Naděje sladká,
onoho dne i my budeme vědět,
že jsi život a že jsi nic.
Pro každého má smrt pohled.
Přijde smrt a bude mít tvé oči.
Bude to jako zlozvyku si odnavykat,
jako v zrcadle zřít
vynořující se mrtvou tvář,
jako naslouchat rtům semknutým.
Do jícnu sestoupíme němí.
(22. března 1950)
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1964 | Přijde smrt a bude mít tvé oči |
1968 | Přerušený ráj. Moderní italská poezie |
1965 | Přítelkyně / Ďábel na kopcích |
2010 | Řemeslo života |
1960 | Měsíc a ohně |
Moje první kniha poesie.Popravdě ,moc dobře jsem nechápal co vlastně čtu ,ale něco mě nutilo v tom stále pokračovat a co víc, dokonce se mi to s každou další stránkou líbilo víc a víc.
Jsi
úsměv a dolíčky
a pod ním zmrzlý sníh
jsi vítr březnový ,
hra větví tančících ,
vytrysklý sněžný prach ,
planeš a naříkáš,
svým něžným ,tichým , ach´
a nohy bílé máš
jak laň,
chci čekat ,až mi dáš
ten
půvab klouzavý ,
zářící ze tvých dnů,
zpěněné krajkoví
tvých pohybů -
zítřek je zamrzlý
tam dole na pláni ,
jsi úsměv s dolíčky ,
jsi věčně žhavý smích.
Vědělas ,že to byl
jen flirt a pranic víc -
někomu ublížil,
to už je dávno pryč.
Všecko má stejný spád,
pořád dál plynul čas -
tys přišla jedenkrát ,
jedenkrát umřeš zas.
Smrt z toho někdo měl,
to už je dávno pryč -
někdo se pokoušel,
nevěděl ale nic.