Příliš mnoho Kateřin
John Green
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/225961/bmid_prilis-mnoho-katerin-gk0-225961.jpg
3
1882
1882
Když jste zázračné dítě, otvírá se před vámi zázračná budoucnost. Nebo ne? Colin Singleton právě maturoval, dostal kopačky od své devatenácté Kateřiny a má pocit, že jeho život skončil. Ještě že je tu jeho kamarád Hassan, který prostě žádné utápění v sebelítosti nepřipouští. Než se Colin stačí vzpamatovat, ocitne se na cestě bez cíle – a ta skončí v ospalé venkovské díře, vyznačující se jen dvěma pozoruhodnostmi: hrobem rakousko-uherského arcivévody a dívkou Lindsey. Její zásluhou Colin začne pomalu chápat, že není nutné být mladistvým géniem, abyste změnili svět...... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2015 , Knižní klubOriginální název:
An Abundance of Katherines, 2006
více info...
Přidat komentář
kniha je naprosto famozni a strasne moc jsem si ji oblibila. Colin je naprosto uzasnej a to jak do vseho zapojuje matematiku... proste bomba,chytry a mily chlapec.Hassan je pro me strasne sympaticky a dobry kamarad.Ale i presto mam nejradsi Lindsey.Toto byla moje prvni knizka od Greena ajsem naprosto spokenojena a muzu jenom doporucit.A to s tema Katerinama!Nejlepsi, 5*
Krásný příběh, i když ne tolik propracovaný, jako jiná díla od tohoto spisovatele. Dějová linka je velmi jednoduchá a právě v tom tkví její kouzlo. A obdivuju toho člověka, který vymyslel ten vzorec na vtahy.
Pravděpodobně bych si tuto knížku dobrovolně nepřečetla, nicméně si ke mně cestu našla. Myslím si, že že začátku málokoho osloví, ale nakonec si čtenáře dokáže získat.
Jednoduchá dějová linie, zápletka jasná hned od začátku, ale přesto to nebyla obyčejná kniha o looserech, ale o tom, co je v životě důležité, o sobectví, o přehlížení jasných signálu v životě apod.
Matematická vsuvka je spíše jakási sonda do duše lidí přistupujících k životu přísně logicky. Trochu naděje i pro ně, že mohou najít ve svém životě svoji spřízněnou duši a budou někým pochopení.
Knížku jsem začala číst už před pár lety, ale v polovině jsem ji odložila. Teď jsem se k vrátila a vlastně se mi to dost líbilo. Ano, možná to bylo trochu předvídatelné, ale z nějakého důvodu mi to prostě nevadilo. Sice je to už delší doba, co jsem četla knizky od Johna Green, ale z toho, co si pamatuji, mi přišly podobně dobré jako právě tahle. Rozhodně to není nic přeborného, ale zajímavá odpočinková knížka to je určitě. Doporučuju.
Greena mám moc ráda a i tato kniha byla skvělá! Matematiky tam je sice dost, ale hlavní dějová linka to není. Zajímavý nápad zakomponovat matematiku do knihy.
Každopádně Hledání Aljašky je TOP STROP a na tu nebude mít asi žádná Greenovka.
Před přečtením knihy jsem na ni slyšela hodně negativních recenzí. Nakonec to nebylo tak strašné, ale víckrát bych ji nečetla.
Když jsem knihu začala číst , tak jsem vůbec nečekala , že mě bude bavit , ale i přes to , že tam na mě bylo až moc matematiky mě strašně pobavila a od Johna Greena se chystám přečíst další knihy . Líbí se mi , jak autor popisuje děj .
Knihu jsme si vzala ke čtení naprosto bez jakýchkoliv očekávání, na hodnocení jsme nekoukala, recenze zatím nečetla a musím říct že kniha se mi nelíbila. Začátek byl zajímavý, postavy celkem zvládnuté ale příběh se vlastně skoro nikam neposune, pořád stojíme na místě a řešíme nějakou rovnici, která minimálně půlku z nás nezajímá. Od Greena jsem četla knihy Hvězdy nám nepřály a Hledání Aljašky a tato z nich byla opravdu nejhorší. U knihy jsme se začala nudit a její dočtení bylo utrpení.
Celou dobu jsem čekala na tu úžasnou myšlenku, na nějaký zvrat, prostě něco kvůli čemu byla kniha vydána ale nic jsme nenašla.
Ztráta času. Nedoporučuji.
Kniha mne vůbec nezaujala, nebavila mě, až posledních 100 stránek bylo pro mne zajímavých. Příběh mi přišel takový o ničem. Od začátku se dalo čekat jak to celé dopadne.
Čtení,kde vás úplne nadchnú matematické grafy a rovnice geniálneho chlapca,ktorý vi svojom živote potkal příliš mnoho Kateřin ale pochopí že zmena nás niekedy z danej rovnice vyradí a my nedokážeme zapadnúť do žiadneho grafu.
Zo je dosť husté,nie?!
Po přečtení knížek Jedna želva za druhou a Hvězdy nám nepřály jsem se těšila na další autorovu knihu. Na začátku jsem se vůbec nedokázala do knížky začíst a čekala jsem, kdy to přijde. Nepřišlo. Na důvod jsem nepřišla, ale za mne knížka nezáživná, nezajímavá.
Po Hvězdy nám nepřály, které se mi líbily příběhově, ale nikoliv už autorským stylem, jsem se rozhodla dát Greenovi ještě jednu šanci. No, tohle nebude autor pro mě. Naprosto nezáživné, nudné, nepřirozené dialogy a některé pasáže mě vyloženě štvaly... Škoda. Na druhou stranu nejsem asi cílová skupina této literatury, to přiznávám :) Lepší, když budou mladí číst toto než nečíst nic.
Šlo o fajn oddechovku. Kniha měla velká písmenky, krátké kapitoly - rychle se četla. Líbí se mi poznámky pod čarou - jsou vtipné a obohacující příběh.
Samotný příběh je oživen matematickými rovnicemi a vzorci, které Colin sám vymýšlí.
Jediná nevýhoda je v tom, že je v knize kladen až příliš velký důraz na genialitu Colin a až příliš se to v knize řeší.
Kniha ve mne nezanechala téměř žádný dojem. Nejspíš si na ni v budoucnu nikdy nevzpomenu. Podruhé číst určitě nebudu.
Upřímně, tahle knížka mě nebavila už od samého začátku. Colin mi přišel jako šíleně nadprůměrně inteligentní kluk, co byl naprosto posedlý všemi Kateřinami, které jen na světě existují.
Uznávám - je to téma té knížky, ale není to můj šálek kávy. Navíc mi příjde, že všechny knížky od Greena jsou poměrně dost přeceňované. Už jsem od něj četla víc románů a ani jeden mě nijak nezaujal, takže už se k němu asi ani vracet nebudu.
Tohle bylo hodně slabé dílo.....vhodné tak pro puberťáky. Rádoby inteligentní génius, kterého ostatní donutili myslet si, že je něco víc než ostatní zjišťuje, že je to vlastně jen obyčejnej zmatenej pubertální kluk.
Hezká oddechovka, ale znovu to číst nemusim. Hodila se mi do čtenářské výzvy. :)
Nic úplně zajímavýho, ale to jsem ani nečekala u tohoto autora. Na oddych dobrá jednoduchá kniha bez většího poslání jako většina jeho ostatních.
Autorovy další knížky
| 2013 |  Hledání Aljašky |
| 2014 | Papírová města |
| 2015 | Sněží, sněží... |
| 2015 | Příliš mnoho Kateřin |
| 2018 | Jedna želva za druhou |
Knížky od pana Greena mám ráda. Prostě mám. Nejspíš proto, že se jedná o odpočinkový dílka, u kterých nemusíte moc přemýšlet, ale zároveň to není taková ta klasická prvoplánová "když kluk potkal holku" teenage četba - a kolikrát je do toho zapojený i nějaký fajn dodatek, symbol nebo aspekt - jako poslední slova, přesmyčky, různé zajímavosti o slavných lidech - a to já fakt dokážu ocenit. Plus, nějaké postavy jsou prostě perfektní - ale většinou jsou to teda zrovna ty vedlejší.
"Příliš mnoho Kateřin" jsem se ale za poslední dva (ne-li dokonce tři) roky pokoušela přelouskat asi 6x a nikdy jsem je nedočetla. Pustila jsem se do knihy naplno až teprve ve chvíli, kdy po ruce nic lepšího nebylo. Konec se mi ale líbil, přestože byl samozřejmě dost předvídatelný. Na rozdíl od Hvězd nebo Aljašky to ve mně nezanechalo žádný větší odkaz a další den jsem skoro nevěděla, o co tam vlastně šlo. Jak už tu bylo několikrát zmíněno, znovu bych to zkrátka nečetla.