Příliš mnoho Kateřin
John Green
Když jste zázračné dítě, otvírá se před vámi zázračná budoucnost. Nebo ne? Colin Singleton právě maturoval, dostal kopačky od své devatenácté Kateřiny a má pocit, že jeho život skončil. Ještě že je tu jeho kamarád Hassan, který prostě žádné utápění v sebelítosti nepřipouští. Než se Colin stačí vzpamatovat, ocitne se na cestě bez cíle – a ta skončí v ospalé venkovské díře, vyznačující se jen dvěma pozoruhodnostmi: hrobem rakousko-uherského arcivévody a dívkou Lindsey. Její zásluhou Colin začne pomalu chápat, že není nutné být mladistvým géniem, abyste změnili svět...... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2015 , Knižní klubOriginální název:
An Abundance of Katherines, 2006
více info...
Přidat komentář
Nápad dobrý, opět greenovsky čtivý a humorný styl psaní, ale nějak zde chybí výraznější přiběh.
Přestože to bylo ze všech knížek od Johna Greena pro mě zatím nejslabší kniha, stejně se mi líbila. John Green umí krásně popsat postavy a vdechnout jim to správné živé kouzlo. A jako vždy tam byly skvělé myšlenky. Určitě si to budu muset přečíst ještě jednou, protože napoprvé si člověk nevšimne všeho.
Jediné co mi trochu chybělo byly popisy. Nemám ráda moc podrobné popisy, ale v téhle knize nejsou skoro vůbec. Většina knížky se skládá z dialogů a grafů. Proto mi asi trvalo trochu déle než jsem se začetla. Obzvlášť mě mrzelo, že skoro vůbec nevím, jak vypadají postavy. To mi hodně chybělo.
Ale jinak doufám, že se nikdo nenechá odradit hodnocením. Protože to stojí za to přečíst.
Moje druhá Greenovka a opět se mi líbila.
Víte, tak nějak už bychom si měli zvyknout, že knížka nemusí pokaždé k něčemu spět a mít velké finále a překvapující rozuzlení. Alespoň já to nepotřebuju - Johna Greena jsem si zamilovala pro jeho styl psaní, který je plný přátelství, lásky, cest, ale i zklamání.
Těším se na další jeho knížky!
Přes všechnu kritiku, kterou jsem na knihu četla, jsem byla dost skeptická a očekávala jsem totální propadák. Předchozí 3 Greenovy knihy se mi moc líbily a nakonec mě potěšila i tato. Je pravda, že děj je trošku slabší, ale i tak mě na knize něco bavilo. Pohodové, odpočinkové čtení, občas jsem se i zasmála. Jedinou výtku mám k těm nekonečným grafům a poznámkám pod čarou,které nebyly vždy úplně záživné, včetně dodatku, který jsem přeskočila celý.
Jak jsem si tak četla recenze ostatních tak snad každý na tu knížku nadává :(
Za mě ? Jedna z NEJLEPŠÍCH knížek od Greena... knížka mě neuvěřitelně bavila líbily se mi Colinovy úvahy prostě DOKONALOST. Jasně jsou tu lidi co tu knížku nepochopí, ale to už je jejich problém ne můj takže za mě 5 hvězdiček protože ta knížka je úžasná.
U téhle knihy jsem se strašně nudila. Přijde mi pro mladší ročníky. Za mě bohužel propadák :-(
Asi do 120 stránky jsem knížku četla jen proto že mám ráda Greena. Bylo to v podstatě o ničem, nic se tam nedělo. No a pak sem si začala říkat že už to není tak zlý. A najednou jsem se nemohla odtrhnout. Ten konec byl vážně dobrej. Jen škoda že tak nemohla bejt napsána celá knížka. Nechci říct nejhorší knížka tak řeknu nejméně dobra knížka od Johna.
PS: Nejradši mám Aljašku
Ne každá kniha, musí být veledílo...Mrzí mě, že mě kniha nedokázala přesvědčit, už jen proto, že jsem z předchozích Hvězd, Měst a Aljašky byla docela nadšená. A opravdu nerada odkládám nedočtenou knihu a už se k ní nevracím. Ale snažila jsem se a nešlo to. Těm, kteří se Kateřinami prolouskaly až do konce a líbila se jim, jen smekám. Přesto na Greena nezanevřu a věřím, že příště se mu bude dařit lépe.
Nechci si vypěstovat nějakou averzi vůči Johnu Greenovi jako mají moji kamarádi, ale musím říct, že zatím žádná z jeho knih mě nenadchla tak, jak by podle všeho měla. Příliš mnoho Kateřin není výjimka. Je to průměr všech průměrů a kniha se mi zdála v podstatě o ničem. Colin mi rozhodně nebyl sympatický a strašně mě otravovalo to jeho zdůrazňování, že je zázračné dítě. Tak ať je. Nejspíš to nebyla správná volba knížky po skvělém Projektu manželka, ale takový na mě udělala poslední Greenova kniha dojem. Jediné, co knihu trochu drželo byly poznámky pod čarou. Musím taky pochválit překladatelku, Colinovi přesmyčky jí musely dát zabrat.
Knížka se mi líbila. Nebylo to nic velkolepého, ale líbil se mi ten nápad. Colin byl zajímavou hlavní postavou a rychle jsem si ho oblíbila. Poznámky pod čarou byly často vtipné a dodávaly knížce jisté kouzlo a neobvyklost. Sice jsem čekala od konce něco jiného, ale i přesto rozhodně doporučuji knížku si přečíst :)
Tak z greenových knížek určitě nejslabší, přišlo mi to celé trochu praštěné, ale zároveň tak nějak mile praštěné. Takže na líná letní dopoledne a odpoledne to vlastně nebylo vůbec tak zlé. Tak na tři hvězdičky.
Přečetla jsem, ale už né s takovým nadšením jako ty tři jeho předchozí knihy... Přesto doporučuji :-)
Toto dílo si jistě zaslouží své čtenáře a čtenářky, i já jsem ji četla moc ráda. Přesto "všechny" čtyři hvězdičky dávám spíše z nostalgie a sympatiím vůči panu Greenovi a jeho spolehlivě vtipným nejlepším kamarádům hlavních hrdinů. Jinak mě poznámky pod čarou a grafy spíše otravovaly, což zamezovalo jinak hladkému čtení Greenových děl. Ale jak jsem napsala už na začátek - knížka si zaslouží čtenářky i čtenáře, tak ji nezatracujte pro její konkurenci v Johnových předchozích počinech. :)
Kniha nebola zlá.. prečítala som ju rýchlo ale prišlo mi to ako také plávanie z kapitoly do kapitoly.. Žiadna veľka zápletka, dynamika deja.. Ku koncu sa to zlepšilo ale aj tak ju hodnotím iba ako priemernú. Plus dodatok o matematike som len prebehla očami, mňa osobne nezaujala. Čítala som od Johna všetky knihy až na Aljašku, ktorá je údajne najlepšia, tak sa na ňu teším. Ale celkovo mám pocit, že už som z takýchto kníh vyrástla.
Měla jsem problém ji dočíst, v podstatě bez poutavé zápletky. Vzorce a grafy mě vyloženě nudily.
V polovině jsem ji chtěla vrátit do knihovny, ale nakonec jsem si řekla, že se kousnu a dočtu ji. Jediný zábavný pasáže byly s Hassanem, takový kamaráda bych taky brala :) Konec knihy byl taky už trochu záživnější.
I když je pravda, jak tu někteří píšou, že poznámky pod čarou byly rušící, některé z nich pobavily a bylo tam dost "ujetých" faktů, že jsem si pár věcí i dohledala podrobněji na internetu :D
JInak nikdy dřív jsem od tohoto autora nic nečetla a už ani číst nebudu :)
nic extra to nebylo. příběh nebyl nijak zajímavý, ale i přes to se mi hrozně líbila, protože byla napsaná poutavě a přecetla jsem ji celkem rychle :)
Upřímě jsem moc nepochopila o co se má jednat. Děj přišel nudný bez úderu. Podle mě nejslabší knížka od J. Greena.
Já nějak nevím... Matematika v knize mě opravdu nudila a vadila mi, ale byli místa kde to příběh vyrovnal a některé pasáže mě bavily. Vysvětlivky mě často odváděli od děje, později jsem je přeskakovala, když se nevztahovaly k užitečnému vysvětlení. Jak se kolikrát říkalo u Papírových měst, že by se klidně mohly jmenovat Hledání Margo, kolik toho měla kniha společného s Hledáním Aljašky, tak tady jsem zase pociťovala spojení s Papírovými městy v hlavním hrdinovi Collinovi, který mi hrozně připomínal Quentina. Podobně posedlý. Poslední stránky knihy se mi líbily.
Avšak ty to úplně napravit nemohou.
Chtěla bych knihu od Greena, kde hlavní hrdina je žena, podobně jako u Hvězd, protože jeho hlavní postavy mužského pohlaví na mě působí všichni stejně.
A je tu další knížka od Johna Greena. :D
Přečetla jsem ji za dva dny a docela se mi líbila. Měla jsem jenom menší problém s Colinovým závěrem Teorému, nevím proč, ale připadalo mi to odbytý a vůbec jsem nechápala Colinovou posedlost Kateřinami.
Ale zase obrovský plus za Hassana!! :D :D :D
Autorovy další knížky
2013 | Hledání Aljašky |
2014 | Papírová města |
2015 | Sněží, sněží... |
2015 | Příliš mnoho Kateřin |
2018 | Jedna želva za druhou |
Kateřiny jsou jiné než zbytek Greenových knih. Ať jsem se snažila jakkoliv, nenašla jsem v tom žádné poselství jako třeba u Hvězd, ve kterých je tolik skrytých myšlenek, že nestačí si knihu přečíst pouze jednou. Tato knížka je oproti tomu nenáročná. To může některé zklamat, ale mně se to celkem líbilo, příběh mě zaujal a nenudil, hodně jsem se nasmála a konec je happy! :)