Příliš mnoho Kateřin
John Green
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/225961/bmid_prilis-mnoho-katerin-gk0-225961.jpg
3
1864
1864
Když jste zázračné dítě, otvírá se před vámi zázračná budoucnost. Nebo ne? Colin Singleton právě maturoval, dostal kopačky od své devatenácté Kateřiny a má pocit, že jeho život skončil. Ještě že je tu jeho kamarád Hassan, který prostě žádné utápění v sebelítosti nepřipouští. Než se Colin stačí vzpamatovat, ocitne se na cestě bez cíle – a ta skončí v ospalé venkovské díře, vyznačující se jen dvěma pozoruhodnostmi: hrobem rakousko-uherského arcivévody a dívkou Lindsey. Její zásluhou Colin začne pomalu chápat, že není nutné být mladistvým géniem, abyste změnili svět...... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2015 , Knižní klubOriginální název:
An Abundance of Katherines, 2006
více info...
Přidat komentář
Zdá se mi to, nebo je to jediná knížka Johna Greena, která skončila happy endem? :D Minimálně z těch, co jsem četla...
Každopádně mě moc bavily poznámky pod čarou, zkratky typu TDC, sestavování rovnice (jsem jediná, která se v ní ani po vysvětlení nebyla schopná pořádně zorientovat? :D) a celkově nápad s Kateřinami. Byla to veselá knížka, vůbec mi tam nechybělo víc děje. Koneckonců, v životě se toho taky neděje nějak převratně moc, ale to neznamená, že je nudný. Ruku na srdce, kdo z nás prožil aspoň z poloviny tak zajímavý příběh, jako Colin? Důležitý není jenom děj, ale i forma, kterou autor zvládá na jedničku.
Cílovou skupinou tohoto autora jsou pravděpodobně o něco mladší čtenáři, než jsem já, nicméně čtu jej velmi rád. Na Příliš mnoho Kateřin jsem měl políčeno velmi dlouho, tak dlouho, až jsem ji nakonec dostal jako dárek. Už tento samotný fakt mne rozradostnil a pozitivně naladil, takže jsem ke knize přistoupil zřejmě velmi nekriticky a za dvě odpoledne bylo po všem. Jistě, hlavní hrdinové jsou podobní těm z minulých knih, ale zápletka s hledáním vzorce, který by přepovídal, jak dopadne vztah mezi dvěma lidmi, byla originální a zábavná a jako milovník matematiky jsem ji velmi ocenil. Co bych ale vytknul jsou poznámky pod čarou, kterých bylo požehnaně a neustále přetrhávaly nit vyprávění. Rozumím překladům cizích slov, zakrátko se z toho však stala exhibice znalostí hlavního hrdiny (možná i autora) kombinovaná s pokusy o vtip. Často se mi stalo, že jsem v textu tu malou číslovku přehlédl, došel na konec stránky a zpětně hledal, k čemu se poznámka vztahuje. Tohle se skutečně nepovedlo a nejlepším řešením se nakonec ukázalo poznámky pod čarou prostě ignorovat. Je pravda, že v knize se toho příliš neděje, ale představa prázdnin strávených v tom největším zapadákově v Kansasu u prakticky úplně cizích lidí se mi prostě líbila. A jestli je Příliš mnoho Kateřin autorovou nejslabší knihou? Asi ano, ale vůbec mi to nevadilo.
Tuto knihu jsem šla číst po knize "Hvězdy nám nepřály". A po debatě s jinými čtenáři o téhle knize jako o propadáku. Já ale dávám šanci každé knize. Musím říct, že byla docela hezká. Nesmí to člověk srovnávat s tou lepší. A myslím si, že spousta kluků může brát lásku jako vědu... :-)
Kniha mě hned od začátku vtáhla do děje. Četla se moc dobře a jsem ráda, že konec byl takový jaký byl. :-)
Tohle byla první kniha s poznámkami pod čarou, u které jsem se uvolnila a neměla pocit, že si z ní musím odnést nějaké cenné informace pro studium ;)
Tahle kniha mě opravdu nebaví (aspoň ze začátku).Dostala jsem ji na Vánoce 2014 a nemůžu ji dočíst.Nechápu ji a nevyznám se v tom jak chvíli mluví o tom co právě dělá,a pak začne vyprávět jak se seznámil/rozešel s Kateřinou X.
Tuto knížku jsem dostala v květnu roku 2015 ke svátku a dočetla jsem jí až v únoru 2016 :D Touto knížkou mě John Green docela zklamal..a trošku chápat jsem jí začala až ke konci takže za mě nic moc :/
Johna Greena jsem si zamilovala a s každou další přečtenou knihou ho mám raději a raději. Kateřiny mě rozhodně nezklamaly.
No..přečetla jsem jí...bylo to teda o ničem..nebo jsem to možná nepochopila..těžko říct..ale fakt se mi ta kniha moc nelíbila..bylo to spíše takové čtení, u kterého moc nepřemýšlíte a prostě čtete...za mě palec dolů..nejhorší kniha od Greena..
Tak bohužel, tahle knížka mě neoslovila, je docela sláva, že jsem ji vůbec dočetla. Dost mě to mrzí, protože Johna Greena jsem si oblíbila, ale asi mě přestávají bavit stále stejně koncipované postavy. U předchozích knížek, které jsem od něj četla mi to tolik nevadilo, ale u Kateřin jsem postrádala děj. Vážně, tady se nic nedělo. Četla jsem ji v originále, tak si jako plus můžu přičíst, že jsem si procvičila angličtinu.
Knížka se mi moc nelíbila. Colin mi vůbec nepřipadá jako geniální dítě. Spíš bych řekla průměrný puberťák, který možná trochu nezapadá. Jinak se to četlo kupodivu dobře. Pobavilo mě, jak významnou roli hraje v knížce matematika.
V poradu jiz 4 Greenovka a myslim, ze posledni. Bohuzel mesta, Aljaska i Kateriny mi prisli dost podobne. Inteligentni kluk, ktery se zakouka do zahadne a nekdy az divne divky. K tomu par vtipnych pratel a pribeh je na svete. Kazda z tech knih asi ma nejake to wow a hlubsi myslenku, ale me nejvice zaujaly Hvezdy.
Kazdopadne aspon v Katerinach probehl maly happy end a cteni me zacalo bavit az ke konci po honu na kance.
Jako první jsem od Greena četla Papírová města a ty pro mě měly mnohem větší kouzlo. Kateřiny mě moc neučarovaly...
Mám ráda matematiku. Mám ráda knihy. Mám ráda Johna Greena. Ale Colin mi moc nesedl.
Autorovy další knížky
| 2013 |  Hledání Aljašky |
| 2014 | Papírová města |
| 2015 | Sněží, sněží... |
| 2015 | Příliš mnoho Kateřin |
| 2018 | Jedna želva za druhou |
Kniha mě překvapila, nic jsem o ní nevěděla, když jsem jí kupovala. A abych se přiznala koupila jsem si jí jenom proto, že se moje malá ségra jmenuje Kateřina. Po přečtení si myslím, že moje sestra bude jako každá Kateřina v knize, všem klukům zlomí srdce.
Co napsat ke Colinovi... mě by takový typ kluka nezaujal. Samotný příběh mě překvapil celkem mile. Je to zas něco originálního, což se v takový spoustě knih dá napsat jen velmi obtížně. Líbilo se mi, že autor psal dodatky k příběhu dolu na stránku. A oceňuju i závěr knihy, teď už nemyslím příběh, ale část kdy Daniel Biss popisuje matematické grafy. Je dobře, že i když už to nemá moc spojitost s příběhem to v knize je, knihu to ozvláštňuje, ale věřím že jak už autor psal, minimálně polovina lidí co knihu četla si dodatek v knize nepřečetla.