Prima sezóna
Josef Škvorecký
Danny Smiřický série
1. díl >
Chtěl by žít hořkosladce jako v blues, jenže fotrové a režim jsou proti… Z válečného roku 194* uběhl sotva leden, ale kostelecký septimán Danny Smiřický tuší, že se mu rýsuje povyražení. Z matiky mu sice znovu hrozí reparát, zato na tenora v kapele přímo válí a slohy měl odjakživa za jedna, takže letos už konečně nějakou povolnou duši ukecá. Nebo taky ne. Šestice milostných trampot sympaťáka s pověstí proutníka, kterou si nezaslouženě vydobyl zájmem o 23 místních krásek – aktuálně o Irenu, Marii, Kristu a Alenu, nemluvě o tajemné slečně Weberové –, vytváří smolnou knihu jeho sexuálního loudění. Pravda, v citech je Danny spíš přelétavý čmelák, jenže vedle panických starostí má i dar improvizace. A pech. Osud ho pokaždé oblafne, případně mu rande škodolibě zhatí naléhavě protistátním úkolem. Atmosféra v protektorátu Čechy a Morava nedovoluje klukům prožívat telecí léta s plným přívalem šrámkovského sladkobolu a předčí i nasupené otce bránící dívčí čest. Náckové zatím jen tupě cenzurují písně Dannyho kapely, nicméně bezstarostné mládí je pod dozorem Reichu definitivně v tahu…... celý text
Přidat komentář
Knihy o Dannym Smiřickým jsem měl rád už od gymplu, proto mě potěšila nově vydaná edice těchto knih od Josefa Škvoreckého. Povídkově sestavená kniha o prvních láskách (a že jich v Dannyho životě bylo) za čase okupace je napsaná vtipně a lehce, i když ve "vzduchu" panuje všudypřítomné nebezpečí.
Největší přínos vidím v zachycení okupace z pohledu obyčejného mladého kluka. Takovéhle věci se ve školách neříkají.
Nic víc než láska. Sladká, bolavá, a s léty zrající. Vynikající čtení v dospívání i o dvě dekády později. Nadčasová coming of age klasika. Pane Škvorecký, díky!
Dobré i po těch letech. Musím ovšem přiznat, že jsem se nyní, po více než čtvrtstoletí od prvního čtení, už nedokázal na Dannyho patálie naladit tak bezprostředně, jako když mi bylo devatenáct. Tenkrát jsem knížku přečetl dvakrát za sebou. I to je zajímavá čtenářská a životní zkušenost.
Tuto knihu jsem musela číst jako četbu k maturitě, ale vůbec mě to neoslovilo. Věřím, že se může mnoha lidem líbit, ale já jsem vždy vyhledávala jiný žánr a styl psaní.
Na příběh Dannyho jsem náhodou narazila při hledání knih do povinné četby v dědově knihovně - a vůbec jsem to nečekala, ale opravdu se mi zalíbil. I když děj sám o sobě neskrývá nic světoborného, protože Danny v podstatě celou dobu neřeší nic jiného než holky, ta atmosféra Kostelce, někdy plná bezstarostného tlachání, někdy smutného bluesu, má něco do sebe. I přes svou “úchylku” mi byl Danny moc sympatický a pokaždé jsem se musela smát, jak sám sebe dokázal přesvědčit, že díky několika polehčujícím okolnostem vlastně vůbec nehřeší. A díky hovorovému jazyku byly všechny mladé postavy velmi reálné a lidské.
Danny Smiřický, nepoučitelný záletník, postupně vyzobává všechny pěkné dívky v Kostelci, aniž by si s nimi začal něco vážného, jelikož se mu do cesty vždy připlete nečekaná komplikace. I když by se mu měla každá dívka vyhnout obloukem, ihned si i přes svojí přelétavost získá kde jakou čtenářku! Čtenář se rozhodně s Dannym nenudí, jelikož Danny při svém snažení nemálo kdy narazí na překážku, ale nikdy to nevzdává. Děj se odehrává za doby protektorátu, ale kromě nějakých scén a jazyka, jako byste to nepoznali.
**spoiler**
Asi nejvíce jsem se nasmála, ale i potěšila při scéně na Pěti prstech. Při představě, že Danny leze na skále z jedné strany na druhou a navádí peroxidovou blondýnu ke svému štěstí, jsem se musela smát. Naopak při vypouštění duší mě polila vlna něžnosti.
Pohříchu první Škvorecký a zdaleka nikolivěk poslední! Danny Smiřický jazzově roztáčí své jazzové a zejména ony ryzí adolescentní hormony na plné pecky a prožívá svou protektorátní prima sezónu roku 1939.
Jsou knihy, které člověk tak nějak osudově potká, až je potkat má. Kniha na mě momentálně funguje krapet schizofrenně. Když jsem četl první sexuální krůčky Danyho, vzpomněl jsem si na svých 16 a bylo mi ho až líto boraka, jako 45 letý otec dvou dospívajících dcer jsem nemohl než říct, dobře ti tak šmíráku. A touto schizoidní náladou jsem proplouval celou knihou, ale zase zasmál jsem se a bavilo mě to, jen doufám, že dokážu být ještě větší duševní sadista nežli pan rada :D
Nejdřív jsem si pořád říkala, že už jsem na to stará, že pro to nemám moc pochopení. Ale bavilo mě to, protože to byla oddechovka. Sice se tam mnohem míň prolínala historie (v porovnání se Zbabělci), ale zase je to kratší a takový hodně hudební a tak nějak smutně veselý. Je mi Dannyho někdy až líto. Ale vlastně všech, co jsou takoví... A Alena, ta mi byla ze všech těch holek asi nejsympatičtější. Škoda, že jsem to nečetla třeba dva nebo tři roky zpátky, ale i tak jsem ráda, že jsem si to přečetla. Lepší někdy než nikdy.
Muzika, kamarádi, studia, holky, okupace, válka neválka. Když jsem kdysi četl Zbabělce, chtěl jsem být jako Danny a trochu se mi to povedlo. Místo saxofonu kytara, kluci měli delší vlasy, holky kratší sukně, místo gymplu průmyslovka, okupace přišla z východu. Válka naštěstí jen studená. Prima sezóna mi to všechno pěkně připomněla, i když teď už mi Danny a jeho aktivity směřující k tomu jednomu základnímu cíli nepřipadají tak úžasné jako tenkrát v těch mých prima sezónách.
95 % (627 hodnocení s průměrem 83 %).
Má druhá kniha od J. Škvoreckého (jako vůbec první jsem četl Mirákl). Kdysi dávno jsem viděl pár dílů stejnojmenného seriálu, tehdy mě nijak zvlášť nechytil. To se však nedá říct o této knižní předloze. Úžasné čtení. Vtipné, svižné, tragikomické a sebeironické. zkrátka a dobře jsem se při čtení bavil, ale i místy dojimal a nostalgicky vzpomínal na vlastní milostné (podobně neúspěšné) eskapády z mého dospívání. Těším se na další knihu páně Škvoreckého, nepochybně to budou Zbabělci.
Ona i ta hnusná válka se dala v Kostelci (Náchodě) nějak přežít. A když študáci tamního gymplu mají svůj dixík a kromě Dannyho i své stálé holky, tak nezbývá hlavnímu hrdinovi nic jiného než lovit. Kouzlo knihy je v tom, že se mu to někdy skoro podaří, třeba s dvojčaty - případně s mladší ségrou jeho platonické lásky. Kupodivu i TV seriál byl dobrý (i když právě dvojčata byla prkenná). Dobře vybrané typy hlavních představitelů, inu pan Škvorecký byl asi spokojen.
Škvorecký má prostě v sobě něco úžasně milého a laskavého a hned po Hrabalovi je to můj nejoblíbenější český autor. Kniha se čte tak krásně lehce o Dannyho školních láskách v bílých punčoškách, o poklidném životě v Kostelci, o jeho kapele, blues a charlestonu, o komických pokusech jak sbalit holku, což se mu ale bohužel nepovede. Prima sezóna ale končí, protože válka je na spadnutí...
Opět jedna výborná kniha od pana Škvoreckého, ukazuje zde, že i z hořkostí mladých let zbydou s odstupem nostalgicky krásné vzpomínky, byť se odehrávají v protektorátní bublině. Danny je sympatická, velmi lidská a uvěřitelná postava.
Tak nevím, jak úplně hodnotit tuto knížku. Je to velmi čtivé, ale hodně mi trvalo si něco najít v postave Danyho Smiřického. Vlastně až skoro do konce. Každopádně vlmi dobře napsané, autor mistrnně používá hovorovou češtinu a bavilo mě i přemýšlet, z jakých všech měst severovýchodních Čech čerpal inspiraci. Asi to stojí za to si knihu přečíst, doporučuji vydržet.
Díky čtenářské výzvě jsem si připomněl "text o nejdůležitějších věcech života".
Škvorecký dokázal náctiletého Dannyho charakterizovat humorně.
V šesti kapitolách Danny randí postupně (a někdy taky naráz) s šesti dívkami. Další "zástup" tam zmiňuje, ale výčet cca dvaceti kosteleckých slečen nikdy není úplný.
Pobaví pár školních historek.
"Láska mi zatemnila mozek, takže jsem nic nevnímal, ani pana profesora Bivoje, který nasázel za tu hodinu sedmnáct koulí kvůli nějaké exponenciální rovnici, a mně se jako zázrakem vyhnul."
Z dialogů mám nejradši oDUŠEvnělý s Irenou ve skalách.
Z vnitřních monologů pak reakci na rozhovor s Irenou.
"´Nedělej hloupýho, dyž seš mazanej. Ale ne zas tak moc. Taky seš trochu hloupej.´(...)
Byla, jako všechny holky, dost informovaná. Ne úplně. Taky byla dost neinformovaná, vyrobil jsem zase já myšlenkový okruh." (s. 128)
......................................................................................................
Čtenářská výzva 2018 - kniha, podle níž byl natočen seriál
......................................................................................................
Karel Kachyňa v seriálu udržel atmosféru kosteleckou atmosféru, jak ji vylíčil Josef Škvorecký.
Autorovy další knížky
| 1964 |  Zbabělci |
| 1990 | Prima sezóna |
| 1990 |  Tankový prapor |
| 1991 | Mirákl |
| 1965 | Legenda Emöke |
Poutavý a čtivý román, je plný humoru. To je přesně ono, co tuto knihu charakterizuje asi nejvíce. Kniha se mi moc líbila.