Prima sezóna
Josef Škvorecký
Danny Smiřický série
1. díl >
Chtěl by žít hořkosladce jako v blues, jenže fotrové a režim jsou proti… Z válečného roku 194* uběhl sotva leden, ale kostelecký septimán Danny Smiřický tuší, že se mu rýsuje povyražení. Z matiky mu sice znovu hrozí reparát, zato na tenora v kapele přímo válí a slohy měl odjakživa za jedna, takže letos už konečně nějakou povolnou duši ukecá. Nebo taky ne. Šestice milostných trampot sympaťáka s pověstí proutníka, kterou si nezaslouženě vydobyl zájmem o 23 místních krásek – aktuálně o Irenu, Marii, Kristu a Alenu, nemluvě o tajemné slečně Weberové –, vytváří smolnou knihu jeho sexuálního loudění. Pravda, v citech je Danny spíš přelétavý čmelák, jenže vedle panických starostí má i dar improvizace. A pech. Osud ho pokaždé oblafne, případně mu rande škodolibě zhatí naléhavě protistátním úkolem. Atmosféra v protektorátu Čechy a Morava nedovoluje klukům prožívat telecí léta s plným přívalem šrámkovského sladkobolu a předčí i nasupené otce bránící dívčí čest. Náckové zatím jen tupě cenzurují písně Dannyho kapely, nicméně bezstarostné mládí je pod dozorem Reichu definitivně v tahu…... celý text
Přidat komentář
Milá úsměvná knížka. Ale Danny mi rozhodně k srdci nepřirostl. Nedokázala jsem ani ho ani litovat. Byl sice neuvěřitelný smolař, ale hlavně pořádný "vůl".
Po Sedmiramenném svícnu má nejoblíbenější knížka od Škvoreckého. Obzvlášť atmosféra, kterou autor zachytil na pozadí něčeho tak hrozného, je jednoduše k zulíbání.
Dannyho jsem si oblíbila snad od první stránky, jeho zjevné sukničkářství bylo podáváno tak zvláštně nevinně, že si vás hlavní hrdina i tak okamžitě získal. Číst tyto povídky pár let dozadu, Danny by se bezesporu stal mou knižní platonickou láskou, ale i teď si určitě ze série s Dannym přečtu i další knížky.
Škvoreckého povídková sbírka Prima sezóna je knihou mého srdce, půvabnou a humornou knihou, k níž se uchyluji v těžkých chvílích, tedy prakticky pořád.
Škvorecký se narodil v městě Náchodě, který se v jeho knihách proměnil v magický Kostelec. Místo, kde se dospívající Danny Smiřický v časech války plahočil ulicemi a myslel přitom na jazz a na Irenu a na Marii a na kouzelná dvojčata Weberovic a přitom měl s holkami až legrační smůlu.
Knihy s Dannym Smiřickým mne pohltily natolik, že jsem si v roce 2006 udělal s kamarádem výlet do Náchoda (nebo do Kostelce, chcete-li) a tento výlet se stal jedním z mých nezapomenutelných zážitků. Byla to dva dny trvající prima sezóna. Ocitl jsem se na vyšším stupni vědomí, opojený a opilý fantazií. Prostě Bob Ryder v říši divů a za zrcadlem. Jak by řekla Dannyho filmová láska Judy Garlandová: "Toto, zdá se mi, že už nejsme v Kansasu." Ocitli jsme se v kouzelné zemi.
Dali jsme si dvě piva v Port Arthuru, kde právě Danny oslňoval dívky hrou na tenorsaxofon a kde právě Benno pronesl památnou větu: " Tak revoluce se vodkládá na neurčito."
Dvě piva v Port Arthuru, z něhož dnes už kvůli zástavbě není vidět na náchodský zámek tak jako tehdy (tak dávno...)
Strávili jsme pár minut na schodech místního gymnázia, kde se právě Danny vyhnul masakru, během něhož sadistický profesor Bivoj rozdal 17 kulí kvůli exponenciální rovnici.
Poseděli jsme před domem, v němž právě Danny s Irenou řešili domácí úkol z matematiky, dokud nepřišel podobně sadistický pan otec a všechno jim to nezkazil.
A pokoušeli jsme se zjistit, zda jsou skutečně kostelecká děvčata jiná než ostatní, ještě osudovější (a nezjistili jsme samozřejmě nic).
A pocítili jsme zklamání, když se nám nepodařilo najít dům, v jehož 3.patře Danny bydlel a zamilovaně vzdychal a v jehož přízemí je dnes úspěšný sex shop (toť symbolika!)
Ach ano, je to pro mne příliš osobní záležitost. Josef Škvorecký mi ukázal nový způsob jak nahlížet na svůj život: s humorem a nostalgií. Cítím opravdový stesk, že tu už s námi není můj přítel Danny Smiřický, stesk nad tím, že už doznělo to smutné podzimní blues a že se navždy rozplynul onen milý kostelecký příběh.
Ponivač ponivač ponivač, jenom tohle jsou nejdůležitější věci života...
Knihu jsem přečetla až po shlédnutí tv seriálu, který se mi moc líbil. A ačkoliv to nemám ve zvyku, v tomhle případě mi to vůbec nevadilo, a četbu jsem si užívala. Rozkošná srdcovka.
Dle mého šlo o knihu, na které sice nebylo nic zvláštního, výjimečného či oslňujícího, ale četla se rychle a nebyla nijak složitá. Prostě oddechová četba, kterou jsem měla jako povinnou a tudíž mi to více než vyhovovalo...
Děj ubíhal rychle a docela mě bavil. Ale Danny mě štval svým přístupem k dívkám a tím jak mu pak vadilo, že s ním nechtějí nic mít.
A jak jsem se u knihy nasmála :D Už dlouho jsem nečetla nic tak humorného. Odhodlání, naivita a euforické nadšení Dannyho je zkrátka něco, co vám musí vykouzlit úsměv na tváři. (A mezi námi - co si ten chudák kvůli všem slečnám musel vytrpět!)
Knihu jsem četla, když mi bylo -náct několikrát. Zbožnovala jsem ji (samozřejmě Danny Smiřický byl mou platonickou knižní láskou) a zbožňuji ji dodnes. AVE Josef Škvorecký!
Čtení mi mě v žádném případě neuspávalo, právě naopak Škvorecký dokázal vtipně a výstižně popsat duši vyčůraného a nepoučitelného Dannyho. Nezkušený milovník třiadvaceti kosteleckých dívek mi byl svým způsobem docela sympatický. Za mě zasloužené 4*.
Poprvé jsem tuto knihu četla v 17 letech - a báječně se už tedhy pobavila. Danny je skvělý. seriál nebyl špatný, ale na knihu zdaleka nemá. Ráda jsem se k ní po letech vrátila a nezklamala mě.
Naivně nevinný příběh o pubertálních láskách. Šťastná doba mládí, školních lásek a k tomu si zahrát jazz či blues. Nenáročné pohodové čtení, prostě PRIMA.
Dle mého názoru nejlepší knížka Josefa Škvoreckého. Ač o prvenství oprávněně bojuje se Zbabělci, Prima sezóna je ještě o kapku jazzovější, humornější a autorsky autentičtější. Opět se ukazuje, že český čtenář miluje zejména švejkovsky laděné antihrdiny, kteří bourají svět autorit prostřednictvím doslovného plnění povinností - což mnohdy narušuje panující řád mnohem více, než neohrožený odbojář se samopalem v ruce.
Snad každý chlapec, který zažil pubertu se musí bavit nad tím, jak Danny Smiřický prožívá ty stejné strasti, kterých jsme měli (máme) plnou hlavu i my.
Pánská puberta se prostě nikdy nezmění...
Prima sezóna je prima. Dá vám přesně to, co od ní očekáváte a na nic víc si nehraje. A to je sympatické :)
Autorovy další knížky
| 1964 |  Zbabělci |
| 1990 | Prima sezóna |
| 1990 |  Tankový prapor |
| 1991 | Mirákl |
| 1965 | Legenda Emöke |
Všechny knížky s Dannym mám moc ráda; ačkoliv je humor v každé, tato mi přijde nejodlehčenější - paradoxně, vždyť se odehrává za války. Důvod je skryt v Dannyho mládí a jeho starostech, z nichž většina s válkou nesouvisí. Danny je kluk toužící po holkách, milující jazz a řešící školní trable; válka ho omezuje, ale neohrožuje na životě. O to působivější jsou chvíle, kdy ho přece dostihne - v mém nejoblíbenějším Zamřížovaném charlestonu např. v podobě cenzury textů písní (jedna z nejvtipnějších pasáží), ale hlavně v přepisování matriční knihy, kde už šlo - tedy jiným - o život. Miluji jazyk knihy - postavy jsou odlišené a charakterizované i jím.
Danny je podle mě výborná postava, lidská a pochopitelná; sledovat jeho život v dalších knížkách - to je sledovat dějiny 20. století, tedy střídání optimismu a pesimismu, spojení tragičnosti a komična, života a smrti. Tady už je to cítit.
Škvorecký je z exilových autorů můj nej - a jeho knížky s Dannym jsou pro mě dokonalé.