Princ se žlutou hvězdou
František Tichý
Život a podivuhodná putování Petra Ginze… z Prahy přes Terezín a Birkenau do Vesmíru a dál Kniha přibližuje život a tvorbu nadaného pražského chlapce, který byl jako židovský míšenec v roce 1942 internován v terezínském ghettu a později, v necelých 17 letech, zavražděn v plynové komoře koncentračního tábora Birkenau. V Terezíně organizoval vydávání tajného časopisu Vedem. Jedna z jeho kreseb se proslavila, když ji s sebou do vesmíru (na palubě raketoplánu Columbia) vzal první izraelský kosmonaut. Kniha přibližuje Petrovu rodinu, dětství, život v protektorátní Praze i aktivity v Terezíně. Podrobně se věnuje organizaci výchovy chlapců na domově 1 v terezínském ghettu, vč. vývoje dětské samosprávy i každodenním reáliím života v ghettu. Autor vytvořil neuvěřitelně čtivý příběh, napínavý a navzdory tragickým reáliím prodchnutý nadějí a životem. Vzhledem k tomu, že jde o historickou biografii, je atraktivní vyprávění doplněno řadou autentických historických textů i obrazových materiálů, které dosud nebyly publikovány a které vycházejí poprvé díky spolupráci a přispění muzea Yad Vashem v Jeruzalémě, Židovského muzea v Praze a řady dalších institucí a osobností, včetně Petrovy sestry Chavy Pressbureger.... celý text
Přidat komentář
Velmi dokumentárně zdařilá kniha o "židovském princi", který byl nadprůměrně inteligentní a schopný jako spisovatel, redaktor a výtvarník. Je velmi pravděpodobné, že by se z něj stala významná postava naší kulturní scény.
Místy je glorifikace Petra Ginze až přehnaná, v kontrastu s tolika dalšími obětmi holokaustu. Příběhů a ztracených postav bylo přece jenom mnoho.
Je ale třeba uznat, že PG byl ve své době a pro ty, které ovlivnil, výjimečný.
Kniha, která dá opět jiný (a originální) náhled na tolikrát opakované téma.
Zde není popisován boj proti bezpráví, nelidskosti a zlovůli v podobě, kterou si každý představí, když tento pojem uslyší. Je tu ale ve formě boje za přežití, a to na co nejvyšší možné úrovni. Je to snaha žít co možná nejnormálněji, a i toto je boj proti zlu. Boj, který říká, jsme ponížení, ale ne poražení, zadupáni. Knihu si určitě přečtěte.
Tento druh knih se těžko hodnotí. Nelze je číst jako běžné knížky, není to román.
Kniha je velmi zdařile udělána, má silnou dokumentární hodnotu. Mnoho fotografií a ilustrací. Opravdu silný příběh velmi nadaného chlapce.
Velmi doporučuji k přečtení.
Knihu jsem koupila hlavně kvůli ilustracím, které mě zaujaly. Četba samotná byla pro mě dost utrpení, nudil mě styl, četla jsem jen z povinnosti k Petrovi a každému, kdo prožil peklo holocaustu. Kdyby šlo o dramatizovanou četbu, hodnotím vysoko, protože jsou to i dost neznámé informace o životě v Terezíně. Každopádně autor poctivě probádal život tohoto nadaného chlapce.
Petr Ginz. Obyčejný kluk? Možná. Sama jsem dlouho nechápala, co na něm bylo tak výjimečného. Přišla jsem na to až v průběhu čtení této knihy.
Fascinovalo mě, jakým způsobem Petr vnímal a reflektoval svou dobu. Jeho literární i výtvarné nadání. Zvídavost, organizační schopnosti i nadšení. Přišlo mi, že svět byl tehdy větší, prostornější, dobrodružnější. A děti k sobě chovaly vřelejší vztahy.
Zasáhly mě celostránkové rodinné fotografie. Zejména ty, na kterých je jako malý chlapec se svou mladší sestrou Evou. Usmívá se na nich a vůbec netuší, co ho čeká. Co mu život přinese. Ale já to věděla. A bylo mi z toho zle.
František Tichý odvedl obrovský kus práce. V jeho knize je navíc řada Petrových textů publikována zcela poprvé. Líčí nejen jeho životní příběh, ale popisuje i každodennost židovských dětí, žijících v protektorátní Praze a Terezíně.
Děkuji za skvělý, i když smutný čtenářský zážitek.
5⭐/5⭐
Velmi zajímavý text, je neuvěřitelné, že tehdejší komise jej nedoporučila k vydání. Cena IBBY je zcela zasloužená. Další z knih, která ukazuje, jak neuvěřitelně zněla běžným Židům představa totálního vyhlazení a do poslední chvíle si nepřipouštěli tuto krajní variantu jejich osudu.
Františkovi Tichému a spol. se povedlo vytvořit velmi silný příběh, který nutí se zamýšlet a místy až žasnout nejen nad hloubkou a vyzrálostí myšlenek a ducha, ale i výtvarným a literárním talentem Petra Ginze, Hanuše Hachenburga a dalších, tehdy 13-16 letých, kluků. Přestože víme, že Petr skončí zanedlouho svoji pozemskou životní pouť, nepůsobí na čtenáře kniha depresivně. I díky časovému přesahu Petrova uvažování, se otázce, jak by prožíval tento pozitivní, přemýšlivý a nadaný mladý člověk svůj život dál, nevyhne asi nikdo.
Pokud si chcete zážitek z knihy prohloubit (sama o sobě je ale kniha hodně emotivní), doporučuji, kromě návštěvy Muzea ghetta - domov, kde chlapci bydleli a dalších terezínských míst, o nichž Petr vypráví ve svých Toulkách, na které přehledně navedou stránky vedem-terezin.cz i stránky terezinskastafeta.cz (např. hymna Škidovců mp3 ke stažení) a petrginz.cz.
Související knihy: Je mojí vlastí hradba ghett?, Deník mého bratra, Jakob Edelstein, Republika ŠKID.
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) děti Terezín zanedbávané děti děti a válka Petr Ginz, 1928-1944 holokaust, holocaustAutorovy další knížky
2017 | Transport za věčnost |
2014 | Princ se žlutou hvězdou |
2022 | Rekrut 244 |
2020 | Labyrint nedokončených setkání |
2012 | Přírodní škola - cesta jako cíl |
Nevšední kniha o PG. Budu souhlasit se všemi 5* , Ristridin to vyjádřil nejlíp.