Princezna popela
Laura Sebastian
Princezna popela série
1. díl >
Princezna. Vězenkyně ve vlastním paláci. Zotročený lid. A nezlomná vůle bojovat do posledního dechu.“ Deset let bezmocně přihlížela, jak uchvatitelé drancují její ostrov a zotročují jeho obyvatele. Mezitím dospěla a uvědomila si, že je její svatou povinností bojovat do posledního dechu, i když to někdy znamená zradit a především nemilovat.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2019 , CPressOriginální název:
Ash Princess
více info...
Přidat komentář
Přečetla jsem poměrně rychle a se zájmem. Je naprosto evidentní, že je kniha určená děvčatům tak od deseti let, které začínají s fantasy a celkově se čtením. Není vůbec špatná.
Líbí se mi, že nepopisuje krutosti, jen je zmíní. Romantická linka je decentní, jak je pro děti a mladistvé vhodné a bohatě jim to stačí. Děj plyne, ale rozumně, takže nevyčtený čtenář stíhá.
Já knihu pro tyto čtenáře upřímně doporučuji, mě se opravdu líbila.
Zklamání, kniha není ani čtivě napsaná, moc se tam toho neděje, postavy jsou ploché, jednají nelogicky. Hodně jsem přeskakovala. Druhý díl ani nebudu číst.
Do knihy jsem se bohužel od začátku nemohla začíst. Až asi v polovině se to trochu zlepšilo, ale žádná sláva. Je škoda toho nevyužitého potenciálu - magie tam bylo jen co by se za nehet vešlo, postava Thor se neustále nimrala v sebelítosti a člověk si ji moc neoblíbil. Třeba se to ještě v dalších dílech napraví. Už jsem se do něj rovnou pustila, abych se o tom přesvědčila. Čemu nelze upřít pochvalu jsou krásné obálky, díky kterým jsem se ke knihám vůbec dostala.
Tahle kniha se mi líbila už se těším až si přečtu druhý díl. Knížka byla ve shrnutí dobrá jenom císař byl trochu moc ,,obyčejný"(tlustý,krutý,slizky) jinak se mi to moc líbilo.
Dobře předvídatelná zápletka, ukazující, jak se nedržet svých zásad, a že účel světí prostředky, což platí i pro zásadu, podraz svého přítele, než to udělá on. To je politika vládců a prakticky většiny hrdinů knížky. Snad nejzásadovější mi pak v tom galimatyáši připadá Soren.
Mám rozporuplné pocity, jak knížku hodnotit. Rozhodně to nebylo nic extra. Hlavní hrdinka se jen utápí ve vlastních myšlenkách. Lituje se a neví co chce. O magii jsem asi jednou nebo dvakrát četla, ale v prvním díle o ní stále pořádně nevím téměř nic. A děj se odehrává v paláci, kde Theo cestuje mezi svým pokojem a hlavní síní. Knížka postrádá jakoukoliv akci. Vlastně i tu finálovou. Zatím teda nic moc.
Nezlomná vůle bojovat do posledního dechu - tak je osobnost hlavní hrdinky popisována na přebalu knihy. Nejsem si vůbec jistá, o které postavě má být řec, protože Thora to rozhodně není. Celý její příběh se točí okolo sebelítosti, stejných frází omílaných stále dokola (ano, už jsme slyšeli, kdo všechno má na rukou čí krev) a přípravě na jakousi veleakci, kdy nejde ani moc o její uskutečnění, jako spíš o nekonečném žvatlání o ní. Vedlejší postavy musely svoji královnu vyloženě vést za ručičku a všechno dělat za ni, jelikož její neschopnost dosahovala nepředstavitelných mezí.
Zbytek příběhu byl průměrný. Klasická ya fantasy bez nějaké extra přidané hodnoty. To samo o sobě není až tak zlé, ale v kombinaci s parodií na nezávislou hlavní hrdinku se jednalo o silně smrtící kombinaci. Na konci jsme se dočkali pár zajímavých, a dle mého názoru slušných zvratů, další díly už nejspíš ale stejně vynechám.
(SPOILER)
Po knize jsem sáhla, protože se mi líbila anotace a i obal knihy. Já mám ráda žánr fantasy a knihy pro mládež mi také nedělají problém. Kniha pro mě byla taková jednohubka. Děj plynule odsypával a nebyly v něm žádné nudné pasáže.
Líbil se mi popis prostředí a popis Bohů. Hlavní hrdinka byla zajímavá osobnost. Thora byla zlomená dívka s korunkou z popela, která se chovala tak, aby potěšila císaře. Thea byla královna, která se chtěla osvobodit a získat svobodu i pro svůj lid.
Líbila se mi. Přišla mi dlouhá, ale příběh je propracovaný, plný zvratů a prostě jsem musela číst pořád dál. Určitě hned budu pokračovat dalším dílem.
Mám ráda Sórena i Blaise a sakra, nesnáším tyhle trojúhelníky ... strašně mě to trápí. No budu doufat, že to dopadne nějak, abych se z toho zase nezhroutila ;) .
Nečekala jsem dle recenzí knihu roku, ale mě se líbila :) Děj tak nějak ubíhá, čte se dobře. Některé scény by možná zasloužili trochu rozepsat, ale neměla jsem problém jí dočíst :)
Cíleně dávám o hvězdičku víc, protože si myslím, že kniha zaslouží zvýšit průměrné hodnocení. Hlavní hrdinka je na můj vkus možná příliš vláčena dějem a motivace Cress ke kamarádství by tam možná mohla byt vysvětlena lépe nez jen pouhým rozmarem, ale celá trilogie mi přišla dostatečně čtivá.
Zpracování celé téhle knihy je špatné, v podstatě ani nevím, kdo jsou hlavní hrdinové, není možné si vytvořit k nikomu žádný vztah, situace jsou popisovány plytce a bez emocí. Vůbec nikomu nic nevěřím. Nevím, co koho kam žene, nebo nežene. Nemilosrdný válečník je rozevlátý a sám neví kam patří, nebo co má dělat. Je to jako když vaří pejsek s kočičkou a dají do toho od všeho něco a nakonec z toho je jen slátanina. Jednu hvězdu za nápad, který měl být lépe zpracovaný, druhou za odvahu. Od tohohle už druhý díl nee a rozhodnu se tak i přes to, že většinou všechno dočtu, ale vzhledem ke komentářům to povžuji za ztracený čas a ten je mi mnohem dražší.
(SPOILER) Vstřebávám pořád ještě dojmy. Ale jsem nějak rozpolcená. Příběh nebyl špatný. Sice nepřinesl něco úplně nového - utiskovaný lid, přeživší princezna, únik, vzpoura - ale situace kolem hlavní hrdinky, kdy je využívána a soustavně ponižována, ať už fyzicky či psychicky, byl poměrně novým pohledem. S čím se ale nemohu úplně ztotožnit, jsou postavy. Ačkoliv se autorka snaží o vhled do jejich duše, já jim zkrátka nevěřím. Hlavní hrdinka sice "povstane z popela", ale její vnitřní rozpoložení ani fyzické útrapy, mě nedojímají. Prostě mi k srdci nepřirostla (kdyby umřela, asi by mi to bylo fuk a knize by to moc neublížilo). Mužské postavy, ačkoliv jsou to neohrožení válečníci, pořád jen pochybují o svých rozhodnutích a vlastně neví, kdo jsou. Milostný trojúhelník zde nefunguje. Jediná postava, která mě zaujala a vlastně byla od začátku po konec (hurá, alespoň něco, co jsem nečekala!) uvěřitelná, bude jednou z hlavních záporných postav v dalších dilech (už se na tebe těším Crescentie). Svět je popsán jen sporadicky, zákonitosti magie vypadaji uchopitelně, ale zatím jsem neměla možnost je pořádně posoudit. Celkově za mě průměrná kniha. Ke knihám se ráda vracím a čtu je opakovaně, než se ale vrátím k této knize, uteče hodně vody...
Motiv byl zajímavý bohužel mě nezaujalo prostředí a i když jsem knihu dočetla celkem rychle moc velký dojem na mě neudělala. Podle mě se z toho dalo vytiskat více, knihu jsem prodala a druhý ani třetí díl si přečíst nehodlám.
Tak tahle kniha mě bavila. Navnadila mě na další díly a nastavila na ně docela vysoké očekávání.
Kniha je dobrá, oddechová, v něčem mi trochu připomíná Skleněný trůn. Určitě si přečtu i další díl.
Má nádhernou obálku
(SPOILER)
Po přečtení Půlměsíčního města, bylo oproti tomu tahle kniha oddechové čtení. Celkový námět se mi líbil a nebylo to ani špatné, ale celkově mě stalo, že hlavní hrdinka si na začátku nemohla pomalu ani uprdnout, aby z toho neměla žádný trest a pak se tam chová jak královna..
Co si budem, Sóren je jasnej už od začátku :D a mě se líbí a o to víc mě štve Theo, jak se k němu zachovala.
Jsem zvědavá na další díl.
(SPOILER) No, jak se k tomuhle vyjádřit. Námět je určitě skvělý. Opravdu se mi zamlouval, ale to zpracování nebylo takové, jaké bych si od tohohle příběhu představovala. Začátek knihy je prostě nuda. Nic se tam neděje. Theo (Thora) se neustále lituje. Krále, který je tyran a její matku vlastně svrhl z trůnu, “uctívá”. Nechává si líbit všechny posměšky, narážky a tresty. Čekala na pomoc, ale nikdo jí nevysvobodil. K tomu, aby konečně začala něco dělat, musel zemřít ehm.. jedna nejmenována osoba. V tu chvíli jí prostě docvaklo, že jí nikdo nezachrání, že musí vzít situaci do svých rukou. I když už v tom paláci přežívala 10 let... předtím jí to evidentně nenapadlo. Thoru jsem si za celý příběh vůbec neoblíbila. Možná ke konci, kdy se konečně dokázala prosadit a postavit za svůj názor, získala trochu mé sympatie. Byla to naivní, uplakaná a vyděšená holka, čekající na vysvobození. Ke konci využívala někoho, kdo si to vůbec nezasloužil. Pokud vezmeme v potaz, co všechno pro ní obětoval a udělal. Vedlejší postavy jsem jsi ale moc oblíbila. Každá měla specifické vlastnosti a to se mi líbilo. Jak byli loajální, i když si to Thora vůbec nezasloužila. Hlavně prince jsem si hodně oblíbila. Ze začátku jsem ho taky neměla moc v lásce, ale pak se konečně dokázal postavit svému otci a litoval všeho, co pro něho udělal. Víc asi prozrazovat nebudu, protože jsem toho stejně prozradila až moc. Každopádně nevím, jestli si chci vůbec přečíst další díl. Jako jo, zajímá mě, jak to dopadne, ale ne tak moc, abych pro druhý díl běžela hned zítra do knihkupectví. Možná, až fakt nebudu mít co číst.. kdo ví. V nejbližší době se na to ale asi nechystám.
Pokud je vam -nact a zacinate s fantasy, tak smele do toho.
1. dil byl uchazejici, tak jsem cetla dal, ale bylo to strasne trapeni na nekolik tydnu...
Hlavni postava je neskutecne protivna, furt se jenom pitva v sobe, a za heslem, pro moji zemi, se skryva v podstate jen sobec, ktery neustale omlouva sva rozhodnuti.
Jestli byl 1. dil snesitelny, tak 2 byl uplna katastrofa, kdy stravite 500 stran na jednom miste no a 3.dil, ktery mel vygradopvat, tak to byla jen utopie. 400 stran se schylovalo k velkolepemu finale, ktere vlastne skoncilo driv nez poradne zacalo.
Za me ztrata casu a mozkovych bunek.