Princezna z třešňového království
Markéta Zinnerová
Vyprávění o malé holčičce chce dětem přiblížit tajemství smrti a znovuzrození v dalších generacích.
Přidat komentář
Zatím přečteno bez dětí, napsáno hezky, citlivě, až bude potřeba probírat otázky život a jeho koloběhu včetně umírání, může se hodit. Jinak nevidím důvod proč dětem číst.
Jeden z příběhů, který mi z dětských knížek nejvíc uvízl v hlavě. Spolu s pohádkami Olgy Scheinpflugové, které mají podobnou atmosféru. Beru trochu jako osudové, že mi ji teď jedna oblíbená kolegyně z databáze připomněla.
Právě tuhle knížku jsem kdysi dávno dostala od babičky, která teď zemřela. Neměla jsem ji v ruce strašnou spoustu let. A v téhle pohádce nepohádce hraje smrt, a to právě babiččina, hlavní roli. A kdo bude zalévat opuštěné tulipány?
Vybavila jsem si všechny ty snové ilustrace Oty Janečka, které jsem v pradávnu několik týdnů pořád dokola otáčela, až se mi usadily v paměti dodnes. Provázely po třešňovém království a vyprávěly o babičkách, kterým stáří zmuchlá obličej princezen a potom za ruku odvede někam do dálky a nevrátí je zpátky.
Vyzdvihla bych ilustrace k této knize, kterou jsem měla od Oty Janečka. Právě poetické ilustrace, pocházející jako by z jiného, snového světa, mě jako dítě zaujaly nejvíc a díky nim jsem nad touto knihou strávila spoustu chvil.
Nevím, možná jsem na správné pochopení a vstřebání příběhu byla tehdy ještě příliš malá, zaujaly mě jen některé části, určitě jsem jí měla v předškolním věku. Nyní si už pamatuji jen na vadnoucí (nebo zlomený tulipán?), kterého mi bylo velice líto, třešínku a pár dalších detailů, celek už si však nevybavím, jsou to jen útržky. Asi jsem tehdy přesto alespoň vzdáleně tušila, že je o smrti a znovuzrození, každopádně se mi zdála i tak jedinečná a vymykala se od mnoha ostatních. Proto jsem si na tuto knihu i po tolika letech vzpomněla.
Kniha určitě stojí za přečtení, těžko však říci, zda dokáže oslovit současného dětského čtenáře. Každopádně bych do této dětské knihy, nyní zase ráda nahlédla, to nepopírám. Pouze však do vydání s ilustracemi od O.Janečka, podotýkám.
"A šli tři. Princezna Pavlinka, bílý pejsek pudlík Šmudlík a červený tulipán. Šli trávou a cestičkou z kamene. Šli pod korunami stromů."
Ze všech knih, které jsem za posledních 15 let přečetla, má tato nejblíže k poezii. Snově lyrickým stylem, spíše naznačujícím než popisným, je psáno o dětství a stáří, zrodu a smrti, o holčičkách - princeznách a letním světě, kde mohou mluvit všichni: třeba pudlíci, květiny i stromy.
Tohle zvláštní, něžné čtení je zkrášleno odpovídajícím vizuálním doprovodem, grafická stránka dokonale souzní se slovy. Nebýt poněkud melancholického tónu, uměla bych si takové ilustrace představit na zdech pokoje mojí dcery.
"Princeznu z třešňového království" bych doporučila děvčátkům ve věku sedmi-osmi let; jako předčítání pro předškolní cácorku to nebylo ideální, ale snad si za pár roků vzpomenu a znovu si knížku půjčíme. Nebo koupíme. Zatím dám čtyři zasněné třešničky, pátou možná časem - až/jestli se okouzlení přenese na mou princeznu.
Moc hezká knížka s tématem smrti. A navíc ty překrásné ilustrace Mariny Richterové, áááááááách......
Štítky knihy
pro děti umírání třešně české pohádky
Autorovy další knížky
1998 | Indiáni z Větrova |
1985 | Tajemství proutěného košíku |
1997 | Kde padají hvězdy |
2008 | Čarovné prstýnky |
1988 | Děti z Pařízkova |
Knížka Princezna z třešňového království se mi líbila. Je citlivě napsaná, ale přesto si myslím, že pro malé děti vě věku 7-8 let není ještě vhodná. Téma znovuzrození a smrt zrovna teď řešíme se synem a moc ho trápí proč není nesmrtelnost. Snažím se mu vysvětlit, že to všechno k životu patří, ale marně. :-(