Princezná Mia
Meg Cabot
Princezniny deníky série
< 9. díl >
Mia má predniesť slávnostný príhovor na galavečierku Domina Rhei, elitného spolku úspešných podnikateliek. Čo im však povie? Odkedy sa s ňou Michael rozišiel, princezná nedokáže ani vstať z postele a rodičia ju nútia navštevovať terapeuta. Škola, kde sa s ňou Lilly nerozpráva a Lana zrazu chce byť jej najlepšou priateľkou, je pre ňu rovnako zlým snom. Nepomáhajú ani Džej Pího uletené pokusy o rozveselenie. Zdá sa, že to už nemôže byť horšie, keď vtom Mia odhalí staré rodinné tajomstvo, dávno zabudnutý denník genovijskej kňažnej...... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 2008 , Ikar (SK)Originální název:
Princess Mia, 2008
více info...
Přidat komentář
Tenhle díl mi nějak nesedl, a to hlavně z důvodu jak se hlavní představitelka chová....
Celá série princezniných deníků patří k oddechové literatuře pro náctileté. I při čtení v pozdějším věku (30) jsem se ale pobavila. Místy mi tedy Mia hodně lezla na nervy, v mnoha ohledech jsem jí nechápala. Ve spoustě věcí jsem jí však zase až moc dobře rozuměla. Pobavila mě obzvlášť postava babičky, genovijské královny, která je decentní dámou, ale umí to i pěkně rozjet, dělá spoustu naschválů a je velmi tvrdohlavá. Líbí se mi i tlusťoch Louie.
Je mi z toho opravdu špatně, Mia je hysterická kráva, jediná světlá stránka knížek- Michael a Lily, jsou naprosto odstranění z příběhu, upřímně se ani nedivím, že se Michael s Miou rozešel a Lily se s ní nebaví. Postava J.P. je debilní a kniha se nedala číst, první 4. díly byly úžasně, Meg nás přinutila si udělat k některým postavám citový vztah (pro mě např. Michael), a pak si prostě řekne NE a celou knížku zkazí. Toto není kniha ale odpad.
Sérii jsem četla, když mi bylo 13. Zdála se mi stupidní, takže jsem ji odložila. Letos jsem si řekla, že bych neměla být tak krutá a dát jí druhou šanci, kterou si bohužel nezasloužila. Mia je a věčně pod vlivem psychopatické Lily, i když se spolu nebaví. Takovéto submisivní hrdinky želbohu nejsou mým šálkem čaje. Doufám jen, že už mě nikdy nenapadne se k sérii vrátit.
Mia se začíná chovat dospěleji, dějová linka je fajn, zasazení motivu nalezeného deníku je osvěžující a příjemné. Kamarádské vztahy mi v tomto díle vyhovují a deníkové zápisky jsou dobře sestavené. Mia se konečně přestala kamarádit s Lilly, která se už od začátku chová panovačně, sobecky, nepříjemně a protivně.
Dávám tři hvězdy a jsem v celku spokojená.
Hodně čtenářů tenhle díl odsuzuje, ale mě přišel nejlepší. Mia už není dítě. Začala přemýšlet a jednat. Začala si uvědomovat realitu. Mě tento díl fakt dostal. Jsem zvědavá jak to dopadne.
myslím, že tenhle díl byl zatím nejpropracovanější...deprese Mii se velmi snadno přenese na čtenáře, je tam toho opravdu hodně k zamyšlení. Myslím pro Miu. Nepřestávám doufat, že se v posledním díle vrátí do náruče Michaela a taky úplně stejně doufám, že Lilly tentokrát neodpustí. Od začátku to byla bezcitná potvora, co princeznou jen manipulovala jen zřídkakdy se chovala jako její kamarádka. Tentokrát to ale vážně přepískla.
Ou, poslední dva díly mě hodně zklamaly i když tento díl byl průměrný , zatímco předchozí už jsem musela hodnotit podprůměrným. Čeká nás poslední díl a musím říci, že jsem za to ráda, protože nevím jak bych ohodnotila přibývající díly. Ale rozhodně prvních 7 dílů musím hodnotit plným počtem, jen 8. a 9. zřejmě nedopadly podle mých představ. Mia se hodně změnila od 1. dílu a postava J.P. mi jde nevýslovně na nervy. Ale ta zápletka s princeznou Amélií Virginii byla rozhodně největším světlým bodem v této knize.
Jestli tenhle díl měl být bomba. Opět se nestalo. Nechápu, proč to trápení autorka dále prodlužuje. Ještě že zbývá jen poslední díl. Víc bych asi nepřežila.
Štítky knihy
deprese dospívání princezny pro dospívající mládež (young adult) dívčí romány dívčí hrdinkaAutorovy další knížky
2004 | Krajina plná stínů |
2012 | Mezi láskou a smrtí |
2001 | Princezniny deníky |
2004 | Andělé smrti |
2011 | Nenasytná |
Čtení o patnáctileté dívce pro patnáctileté dívky, které tentokrát řeší důležité téma: deprese. Jsem autorce vděčná, že se pustila do tohoto tématu. Je mi docela jedno, z jakých "blbostí" hlavní hrdinka do deprese spadla, podstatné bylo, že v ní opravdu byla, její okolí si všimlo a dostalo se jí pomoci. Sezení s psychologem byla osvěžující a problematika hezky popsaná. A celé to dávné rodinné tajemství bylo opět v duchu prvních dílů této série - hlavní hrdince zase něco skoro doslova spadlo do klína a ona se s tou situací snaží nějak poprat po svém. Jsem ráda, že jsem se dokázala ve svém věku prokousat až k tomuto dílu.