Případ Kobra
Richard Preston
Co všechno se může stát, když se biologická zbraň dostane do nesprávných rukou? Sedmnáctiletá studentka se probouzí s rýmou – o čtyři hodiny později si rozžvýká jazyk a během několika minut umírá. Na druhém konci New Yorku je do nemocnice přivezen bezdomovec s podobnými příznaky. Jejich smrt zapříčinil neznámý virus: množí se neuvěřitelně rychle a nikdo neví, jak se přenáší. Takový organismus mohl stvořit jen génius – jak ho však nalézt? Mladá epidemioložka Alice Austenová stojí společně s agenty FBI před neřešitelným úkolem. A hodiny na biologické bombě začínají odpočítávat… Napínavý a dodnes alarmující debut Richarda Prestona, jehož posledním autorským počinem je dokončení technothrilleru Mikro zesnulého bestselleristy Michaela Crichtona (připravujeme k vydání).... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2013 , Knižní klubOriginální název:
The Cobra Event, 1997
více info...
Přidat komentář
Předchozí Prestonova kniha věnující se Ebole byla hodně povedená a působivá a jakmile jsem padnul na další jeho kousek zabývající se viry, byla jen otázkou času, kdy k němu dostanu. Tentokrát jde o fikci a místo "přírodního" viru je v hlavní roli modifikovaný krasavec přetvořený v biologickou zbraň v rukou pomateného vědce, toužícím po redukci populace v Novém Jorku. Autorova opět musím pochválit za výborné napsané scény nezvratitelného nástupu a působení viru v tělech, popisy průběhu pitvy a nebo zajímavě podaná fakta a spekulace ohledně biologického výzkumu v Sovětském svazu nebo Blízkém Východě - je až s podivem, že z laboratoří nebo vojenských zařízení, kde se pracuje se snětí, morem nebo neštovicemi a vzhledem k počtu zradikalizovaných teroristů, se už dávno ven nic podobně smrtícího nedostalo. Výtku mám k zakončení, které mi přišlo akčně přepálené a uspěchané, jinak ale kvalitní počin, Preston umí, škoda, že není plodnější - 80 %
Knížky tohoto tipu mám ráda. Před lety, když jsem jí četla poprvé, jsem byla nadšená.
Stejně tak jsem se do děje ponořila i tentokrát. Některé scény mi již nepřipadaly tak brutální, jako tehdy (člověk lety přivykne), ale napětí a zážitek z knížky nevyprchalo.
Jako triller může někoho odradit docela odpudivými, naturalistickými scénami, které si mohl autor docela dobře odpustit. Každopádně to není čtení pro každého.
Velice mě pobavil překladatel (četl jsem to vydání z roku 2000) a to jak se rozhodl termín "defection" - zběhnutí (odvozeno od slova defect - kaz) přeložit jako defekace (vyprazdňování střevního obsahu). V knize se objevila taková roztomilá věta : Po Kamalově defekaci zavládla v Iráku panika. Já v první chvíli přemýšlel, jakou strašnou dietetickou chybu ten Kamal musel spáchat. :)
Já to nedočtu. Je to další tuctovka na obehrané téma. Něco jako béčkový film. Příliš předvídatelné, schválně naturalistické a hlavně, nic nového.
Já osobně jsem absolutní blázen do knih, které se odehrávají v lékařském prostředí. A navíc se zajímám o všechny možné choroby, převážně ty smrtelné, a téma biologických zbraní mi rovněž není vůbec cizí. Takže jsem ihned si musela tuto knihu koupit. Už předtím jsem četla Zákeřnou Ebolu, u které mě chvílemi mrazilo, ale přečetla jsem ji jedním dechem, poněvadž ačkoliv mě tato témata děsí, tak mě zároveň neskutečně fascinují. Ze Zákeřné Eboly jsem pochytala všechny odborné termíny (některé jsem znala i předtím), takže v Případu Kobra mi to nedělalo žádný problém a četbu mi to nijak nekomplikovalo.
Tento thriller rozhodně naplnil má očekávání. Nejvíce jsem si užívala scény, ve kterých virus "likvidoval" své oběti, nebo scény odehrávající se na pitevně (i přesto, že mi z nich bylo špatně, tak jsem četla dál). Mě dílo nezklamalo, protože to celé bylo reálné. A z toho důvodu by vás měla knížka děsit. Téma biologických zbraní je samo o sobě děsivé, a po přečtení jsem opravdu seděla a jen nad tím vším přemýšlela. Epilog spisovatele a poznámky samotného překladatele vám navíc na klidu nepřidají, ba naopak. Myslím, že knížka je skvělá pro lidi, kteří se nějak více (jako já) zajímají o choroby a/nebo biologické zbraně. V jiném případě kniha nebude čtenáře bavit a nebude mít ten patříčný efekt. Lidé od toho asi čekají thriller plný přehnaných scén a berou to jako další příběh z mnoha, který přečtou a za chvíli už neví, o čem byl. Nepohlížejí na to jako na možnou hrozbu. Tak, jak to autor zamýšlel.
Nerada to přiznávám,ale tato kniha je po delší době opět knihou,kterou jsem odložila nedočtenou :-\ Nudnější thriller jsem snad ještě nečetla :-( Autor sliboval,že nám bude běhat mráz po zádech a na čele nám vyraší studený pot,kniha však toto nesplňovala (můj názor) Za mě tedy veliké zklamání...
Na této knížce je vidět, že ji nenapsal žádný komerční hitmaker, chrlící jeden bestseller za druhým, ale člověk, kterého lze v dané oblasti považovat za odborníka a který upřednostňuje seriózní podání před prvoplánovitou zábavností. Pan Preston toho sice moc nenapsal, ale když už něco zplodí, stojí to za to.
Četl jsem spoustu románů na téma "biologické ohrožení", ale drtivá většina z nich jsou jen kýčovité pohádky určené pro rychlé pobavení nenáročných čtenářů. U " Případu Kobra" jsem však toho názoru, že takto nějak by se situace vyvíjela i v reálu. Takové provařené románové prvky, jako je přílišná chrabrost a neprůstřelnost hlavních hrdinů, nečekané zásahy štěstěny, v nebo vzplanutí milostného vztahu mezi mladým hrdinou a mladou hrdinkou, se zde objevují jen sporadicky nebo vůbec, a nijak neruší realistické podání příběhu. Dokonce i ten konec není moc happy, jak jsme zvyklí odjinud.
Celý ústřední příběh je navíc protkán nejrůznějšími poznatky a zajímavostmi ze světa medicíny a biologického zbrojení, které se v drtivé většině opírají o skutečná fakta, a dodávají četbě románu ten správný pocit naléhavosti.
Knížky s tímto tématem mám hrozně rád. Tato je z nich zdaleka nejlepší.
Zasvěcený pohled do zákulisí biologické války, rekombinací DNA a pošahaných hlav. Velmi dobře popsaný problém docela snadného zneužití virů naprogramovaných na zničení lidstva s velkou znalostí oboru. Rovněž literární stránka je na potřebné úrovni a vyvrcholení děje vygraduje ve slušné akční scéně.
Knížka mě dost zklamala. Na můj vkus je příliš věcně brutální. V beletrii nepotřebuji detailní několikastránkové popisy pitvy a nechutných podrobností příznaků smrtelné chotoby. Ani styl vyprávění není podle mého názoru moc dobrý.
Preston mne svou Ebolou docela namlsal a když jsem narazil na Kobru, tak jsem po ní sáhl. Je ale třeba říci, že jsem tentokrát sáhl vedle. Ano "thrilerové" je to dost. Některé popisy provádění pitvy by byly schopny poděsit svou naturálností i studenty mediciny a vypadají věrohodně. Na druhou stranu jsou naprostým nesmyslem popisy autokanibalizmu - můžete si ukousnout prst nebo jazyk, prokousat tvář, rozhodně si ale neukousnete nos. Na tohle jsem poměrně citlivý, dokáží mi nesmysly v popisech dějů a situací knihu zcela znechutit (pokud se tedy kniha snaží tvářit jako věcná ). No ale musím připustit, že se leckomu - kdo není tak cimprlich jako já - může docela líbit, děje a vzrůša je tam docela dost.
Jeho první kniha Zákeřná Ebola byla skvělá, četla jsem ji dokonce 2x, což s mým dlouhým seznamem plánovaných knih už něco znamená.
S radostí jsem se proto pustila i do druhé knihy - Případ Kobra. Je to jiná kniha, ale přesto se mi líbila, měla spád. Styl psaní autora se mi prostě líbí.
Nicméně někdy byly popisy hodně naturalistické/brutální, až mi to v některých situacích už vadilo.
Ale celkově se mi kniha líbila a určitě sáhnu i po poslední nepřečtené (Mikro).