Případ Vincent Franke
Christoffer Carlsson
Debut vycházející hvězdy švédské krimi... Vincent Franke se právě vrátil z vazby. Svůj byt najde převrácený naruby. Úřady prohledávaly okolí bytu kvůli drogám, aby Vincenta dostaly do kriminálu. Úklid není problém, první Vincentova myšlenka je: "kde seženu dávku, piluli nebo něco, co bych do sebe nacpal?" A druhá: "musím sehnat víc fetu, abych něco prodal a měl prachy na další..." Feťákova rutina. Jenže jeho skvěle uspořádaný denní program je narušen. Když se probere z tripu, objeví u sebe v bytě spoutanou mladou ženu, vyděšenou k smrti, která je skoupá na slovo. Marie Magdalena je další ztracená a vyhořelá existence, pohozená jako pytel odpadků ve Vincentově bytě, protože ji pasáci potřebovali na týden někam schovat...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2013 , PanteonOriginální název:
Fallet Vincent Franke, 2010
více info...
Přidat komentář
Román není vyloženě špatný, ale abych řekl pravdu tak jsem se v podstatě celou dobu nudil. Čekal jsem nějaké nečekané rozuzlení, ale to bohužel nepřišlo. Hlavní hrdina mi bohužel nepřišel jako sympaťák už jenom z důvodu, že do sebe celý příběh cpal Morfium. Byla to autorova prvotina a celkem i krátká, ale trvalo mi poměrně dlouhou dobu než jsem ji přelouskal. Takže průměr...
Kniha, rychle přečtená, což není díky rozsahu těžké. Nejprve při čtení přetrvávaly spíše smíšené pocity, později jsem s určitou zvědavostí sledovala jakousi zpověď hlavního hrdiny. Hledání možností, pravdy i vlastních pocitů proč zrovna jeho život má předpoklad k určité nijakosti až sklonu k sebedestrukci. A když konečně hlavní postava nabývala v mém podvědomí dojmu nápravy a očekávání šťastného konce, tak bylo vše ukončeno... Nemohu říci, že k takovému vygradování děj nenasvědčoval, ale už jsem začínala věřit...
Kniha ve mně zanechala pocit zmařených plánů, životů, nespravedlnosti, která je bohužel všudypřítomná a i přes snahu snad jakési snahy pomoci, ti malí a zapovězení mají prostě smůlu. Rozhodně stojí Případ Vincenta Frankeho za přečtení - já osobně doporučuji a dávám plný počet hvězdiček.
Příběh sám není ani rychlý, ani zvlášť strhující a končí v podstatě nijace, ale to není ani v nejmenším na překážku čtenářskému zážitku, spíše naopak, protože takhle to nakonec funguje i v životě ("Tak je to skoro se vším, na co si člověk zvykne. Starosti, láska, štěstí, nenávist. Prožívejte něco dostatečně dlouho a ono to změní barvu."). Případ Vincent Franke tak nakonec zůstane zarytý v mysli mnohem déle, než jakkýkoliv akční thriller s nedůvěryhodnou a překombinovanou zápletkou.
knížka se mi četla veli dobře, jedna stránka za druhou, příběh měl hlavu a patu, napětí a spád. taková "krimi oddechovka" :)
Citát na přebalu knihy tvrdí: ,,Carlssonovi kolegové z branže na něho budou žárlit!" O tom dost pochybuji.
No takové nic moc, ale přečíst se to dalo. I když byl Vincent takovej dost ulítlej, přála jsem mu lepší konec.
Dobrá kniha o drogách, špatném startu do života, mafiánských praktikách. Je někdy možnost zvrátit běh událostí? Zpověď mladíka napsaná zvlastnim stylem.
Byl to takový zvláštní případ. Z knihy jsem sice nebyl úplně paf, ale nemohu ani říci, že by mě vyloženě nudila ;)
První polovina knihy mě vážně nebavila. Dokonce jsem knihu asi na dva týdny odložil. Ale pak jsem si jí vzal do práce...ehm. A jen co se objevil výslech od detektiva Danteho a osvobození Marie,začalo mě to bavit neskutečně! A ty neskutečné pro mě až básnické popisy...např. Kabát kolem něj vlál jako šaty Marilyn Monroe. A hláška: Normální kočky si s tím hrají. Ta naše koukala,jak když jsme jí požádali aby si vzala vidličku a nůž a nakrájela pizzu. :D A ten závěr... Dokonce jsem si i ten příběh docela dobře představoval jak film. No prostě...nebýt druhé poloviny knihy,dal bych ***.
Je to úžasná knížka, je tak nepředvídatelná že jsem nikdy neměla ani tušení o tom co se bude dít dál. Určitě doporučuji.
Dokážu si tuto knihu představit jako zfilmovanou. A díky konci musím dát pět hvězdiček. Líbilo se mi,že autor nechodil kolem horké kaše a kniha měla spád a napětí. Doporučuji.
Prvni polovina se mi moc libila (chtela jsem vedet, co je Vincent zac, proc ho jen tak popadne tohle silenstvi zvane Maria, jestli je uz z tech drog tak vygumovanej, ze nevidi jasne).
Druha polovina byla horsi, ale nemyslim tim, ze se mi nelibila (vlastne mi byli jedno, co se stane s kymkoliv v knize). Najednou se z toho stala kovbojka kombinovana s patetickym popisem citu k holce, kterou by nikdo na nedelni obet k rodicum rozhodne neprivedl. Skoro jsem si pripadala jako v kazdem druhem filmu, kde se (najednou) poctivy hajzlik snazi, aby skoncil v prirozene (snad ne poprve v chemicke) duze sveho stesti a jeste (malem bych zapomela) dostal tu holku. Tohle schema je obehrane, takze zalezi na provedeni. A tohle provedeni bylo dokonale, naprosta spokojenost v tomhle ohledu.
Bavilo me to preskakovani v mylenkach a vzpominkach. Bylo by trapne a neveryhodne, kdyby byl Vincet Franke vypravec s ucelenymi myslenkami a jejich dokonalym usporadanim.
Ten konec se libil.
Rozhodne si od nej prectu dalsi knihu.
A jeste neco. Me to nevadilo, ale te anglictiny by na nekoho mohlo byt moc.
. . . některé věci se nedají odpustit, některé skutky se nedají odčinit, lidské štěstí je dočasné, neštěstí přetrvává . . .
Toto trauma si nese Vincent celý svůj život v duši, ve své hlavě, ve svých genech pokroucených historií i současností.
Christoffer Carlsson a jeho prvotina po níž následovaly další dvě knihy se v krátké době stal oblíbený a vyhledávaný autor. Mé první setkání s panem Carlssonem prostřednictvím jeho prvotiny nebylo plánované, ale vydařené bylo určitě a nezůstane jen u této knihy.
Vincent Franke je román o zmarněném a smutném dětství, o krutém osudu v podobě nevyvedených předků, o umírání kolem něj, o životě člověka, který přišel o svou šanci ještě dříve, než o ni mohl sám rozhodnout.
Vincent je narkoman závislý na morfinu, jeho život, to jsou okamžiky v rauši a pak jen kruté přežívání. Přesto dovede rozumně uvažovat a mít běžné lidské myšlenky, strach a vůli některé věci změnit.
Jeho osudem zamíchá situace, kdy se bez vlastního přičinění dostává do stavu, který již dlouho nezná. Má strach o dívku, která se náhodně ocitá na pár dnů v jeho bytě, zájem o její osud a to vše vede k Vincenta k tomu, aby daný chod věcí změnil navzdory všemu.
Dokáže svou Marii získat Vincent zpět? Má šanci proti všem?
To vše se dozvíte v knize, která předkládá napětí i spád, poodhalí krutou minulost i krásu prostého života, přestože hlavními hrdiny jsou lidé na kraji společnosti, jejichž smrt nikoho nepřekvapí, nikoho nedojme, přesto jsou to taky lidé se svými radostmi i starostmi. Lidé o jejichž osudech ale rozhodují jiné okolnosti.
Stockholmské podsvětí poodhalí svoji tvář a zcela určitě Vás nenechá v klidu, postava Vincenta a Marie Vás přinutí možná o některých věcech začít přemýšlet zcela z nového úhlu pohledu.
Knihu lze jen doporučit, autor je pak určitě ten, o němž uslyšíme ještě hlasitěji, než je tomu dosud po jeho třech vyvedených literárních počinech.
Dávám čtyři a půl hvězdičky a to jen proto, že prvotina dává předpoklad k ještě lepším dalším knihám, ten schůdek musím ponechat, protože pět je maximum.
Tleskám, skvělá práce tak trochu z jiného světa . . .
Román trochu jako My ze stanice ZOO, námětově i stylově. Námětově kvůli závislosti a smutném dětství. Stylově kvůli otevřenosti, syrovosti a upřímnosti vyprávění. Kriminalistická zápletka je tady sice přítomná, ale jedná se pouze o napínavý, ale přeci jen druhý plán. Zařazuji do první ligy světové literatury a těším se na další knihy autora.
Kniha se mi líbila, dávám ji palec nahoru a pod již zmiňované kladné ohlasy z celého světa se podepisuji. Případ Vincent Franke doporučuji všem, kteří mají rádi napětí, rychlý spád a hloubku i v tak obyčejných věcech jako je nakupování jídla u benzinové pumpy. Stockholmské podsvětí vás nenechá chladným a věřím, že po dočtení tohoto příběhu, se na knihy od tohoto autora více zaměříte.
Autorovy další knížky
2014 | Neviditelný muž ze Salemu |
2014 | Jednooký králík |
2013 | Případ Vincent Franke |
2020 | Znamení zla |
2016 | Padající detektiv |
Knihu jsem do ruky vzala, abych vyplnila čas a ačkoliv anotace se zdá zajímavá, příběh samotný je vlastně o ničem. Musím přiznat, že styl, který autor zvolil mi vyhovoval včetně krátkých kapitol, takže tempo bylo opravdu svižné.
Hlavní hrdina je lidská troska. Je to vyvrhel společnosti - feťák a dealer s plným rejstříkem, který se stýká s dalšími pochybnými existencemi, který by měl být braný spíš jako záporák, ale není tomu tak. Naopak. I v tomhle hnusu - v temném, drogami a kriminalitou prolezlém Stockholmu navíc ovládaného jakousi mafií je vyobrazený jako klaďas, kterého čtenář musí litovat. Tohle prostě nejde dohromady, ale autorovi se to záhadně povedlo. Nechápu.
Hlavní hrdina Vincent si moje sympatie rozhodně nezískal, už jenom tím svým stylem života. Nemohu, ale říct, že by mi byl nepříjemným, prostě jsem ho jen bez jakýchkoliv emocí sledovala na stránkách knihy. Přišlo mi ale nefér, jak k tomu vrcholu/zápletce přišel, jak slepý k houslím. On byl špatná osoba zájmu. Prostě hloupá náhoda. Smůla. A dělal to jenom proto, že si myslel, že snad něco k někomu cítí. Tahle myšlenka/rádoby milostná linka byla mimo sama o sobě - parodie - ale to provedení bylo hrozně neuvěřitelné. Což mě směruje k samotnému konci, který byl... já na to snad nemám ani slov. Nevěřícně a zklamaně jsem si řekla - a to jako vážně?! -_-
Když autor tuhle knihu psal, sám na něčem musel frčet, nemůžu si pomoct. Dějově to je opravdu o ničem - ztracená existence se omylem připlete do něčeho, co ho přivede k samotnému konci společně s někým, koho chtěl zachránit, pro koho riskoval. Ironické okey - vážně to má hlavu a patu. Samozřejmě je příběh z přítomnosti proložen vyprávěním z Vincentovi minulosti - dětství a dospívání, které nebylo hezké a které by nejspíš mělo čtenáře donutit hlavního hrdinu politovat. Ne. Nebylo to úplně hezké čtení ve smyslu - čtenářský zážitek/něco mi to dalo. Právě naopak.
Průměrem hodnotím spíš proto, že se to rychle a dobře četlo, neotravovalo mě to a nenudilo. Takže to splnilo účel vyplnit čas, ale ani průměrná hitparáda to nejspíš není. Autor má jistě "fantasii", tak si to měl napsat do šuplíku, ale na knihu tohle není.