Případ Zoščenko-Achmatová

Knižočka predchnutá zlobou, zahajujúca štvanicu na Zoščenka a Achmatovovú, ktorí si dovolili nechať vydávať svoje diela nespĺňajúce normy socialistického realizmu. Podľa tejto knižočky títo dvaja svetovo významní literátii nie sú literáti, ale “literáti”, nemajú tvorbu, ale “tvorbu” a dokonca nemajú ani názory, majú iba “názory”. “Naše literatura není soukromý podnik, vypočítaný na to, aby posluhoval rozličným zálibám literárního trhu. Což sluší pro našu pokrokovou sovětskou literaturou, která je nejrevolučnější literaturou na světě, poklonkování před omezenou měšťácko-buržoazní literaturou Západu?” Proste fuj.