Mrtví nikam neutečou
Robert Ryan
Případy dr. Watsona série
< 2. díl >
Temné stíny první světové války v idylické krajině anglického venkova... Po návratu z první linie doktor Watson bojuje s démony války ve vlastní mysli. Prožité hrůzy ho pronásledují ve snech. Stejně jako tisíce dalších se nedokáže vyrovnat s peklem, jímž si prošel. Svou zkušenost se rozhodně využít a pomoci stále narůstajícímu počtu mužů trpících psychickými problémy. Kdesi ve střeženém koutu Anglie na něj čeká další pacient. Muž, který jako jediný přežil nehodu opředenou tajemstvím. Sedm vojáků zemřelo,…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2016 , PlusOriginální název:
The Dead Can Wait, 2014
více info...
Přidat komentář
Po knize jsem sáhla po přečtení prvního dílu. Těšila jsem se ze stylu vyprávění i z faktu, že se zrodil Watson, kterému to také obstojně myslí. Jen se mi úplně nezamlouvá, když je z tohoto staříka hrdina akční.
Historickou detektivku jsem delší dobu nečetla, tak jsem se docela těšila. Bylo to náročnější čtení, hlavně ty dějové odbočky, ale Watson s Holmesem nezklamali, časem asi půjdu do další knížky, ale tuhle musím chvilku trávit. A konec se mi líbil hodně.
Milé setkání se starými známými ve strašnou dobu. V tomto díle i s Holmesem. Povedená série. Už se chystám na pokračování.
Knihu jsem dočetl. Ale musím říci, že první kniha s doktorem Watsonem se mi líbila mnohem víc. Tady mi to přišlo jako snaha skloubit detektivku klasickou (nevím, zda postavy Holmes - Watson se sem tedy řadí) s moderní akčností dnešních thrilerů (sakra, ani nevím, zda to slovo píši dobře, ale hledat se mi to nechce:)). Místy je kniha zábavná, místy si člověk řekne, jak ta válka byla děsná věc, místy se třeba i zamyslí. U mě to bylo tak napůl. Určitě zkusím i třetí pokračování- pokud se k němu v knihovně dostanu:), ale spěchat na to tedy nebudu.
Robert Ryan prináša kvalitnú historickú detektívku. O tom niet pochýb. Fiktívne, ale aj reálne postavy, mimo univerza Sherlocka Holmesa, na vás pôsobia autenticky, a presne tak, ako si to klasická štruktúra detektívneho románu žiada. Ryan sa však ani v druhej časti nevyhol zbytočnému pátosu, zdĺhavému opisu či vybočeniu zo základnej charakteristiky hlavných postáv, ktoré si od Doyla vypožičal. Dalo by sa povedať, že v tomto smere zamrzol populárny spisovateľ na mieste.
Isteže, Sherlock Holmes dostáva oveľa viac priestoru, ako tomu bolo v prvom románe. Lenže nič, okrem mena, nenaznačuje, že k nám Sherlock Holmes naozaj prehovára. Spôsob, akým sa prezentuje na verejnosti spolu so svojím osobným kronikárom, vyznieva miestami až tragikomicky. Vyvoláva nedôveru, apatiu, nevôľu pokračovať v čítaní ďalej, pretože to už nie je Sherlock taký, akého ho z kníh či seriálov poznáme. Chýba mu iskra, prehnaná sebaistota, záľuba v extravagantných metódach dedukcie či samotná dedukcia. Naoko je možno krok pred svojím priateľom, zdanie však klame. Čím bližšie sme k rozuzleniu, tým viac si uvedomujeme, že je to John H. Watson, ktorý na seba prebral úlohu detektíva – amatéra, absorboval niekoľko Holmesových čudáckych čŕt a neustálu paranoju, a snaží sa vyriešiť zločin najlepšie, ako vie. Keďže ide o prípady doktora Watsona, je pochopiteľné, kto bude na seba strhávať pozornosť.
Jak jsem psala již u minulého dílu, i této knize by neuškodilo ubrat pár stránek na pobočných dějových linií, díky kterým jsem se občas v příběhu ztrácela. Při čtení knihy jsem byla přesvědčená o čtyřech hvězdičkách, díky konci jsem ale nakonec musela přidat jednu.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) vraždy Sherlock Holmes tanky špioni
Popravdě, už si moc nepamatuji, jak se mi četl první díl, řekla bych, že možná trochu hůř, ale přísahat na to nemůžu.
Tady mě začátek hned zaujal, pak mě trochu rozladilo množství postav, které v první fázi nebylo možné pořádně zařadit (přestože bylo jasné, že ještě dostanou prostor a že si to celé sedne) - a pak jsem kvůli nedostatku času vypadla z tempa a už se do něj nedokázala úplně vrátit. Ale tak úplně to nevadilo a snad se to ani neodrazilo v mém hodnocení.
V podstatě nemám zásadní připomínky. Spíš jen drobnosti. Třeba když se mi tam jednu chvíli zdálo, že je tam moc špionů. Některé situace se mi zdály zbytečně vyhrocené, vezmeme-li v potaz věk doktora Watsona a Sherlocka Holmese. A trochu neuvěřitelná se mi zdála rychlost, s jakou se na konci knihy podařilo kontaktovat Churchilla a s jakou se Watson dostal do Francie.
Závěr knihy dává naději, že třetí díl bude taky zajímavý, ale v nejbližší době se na něj nechystám.