Vůně ďábla
Mons Kallentoft
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/398956/bmid_vune-dabla-UzV-398956.jpg
3
138
138
Případy inspektorky Malin Forsové série
< 10. díl >
Desátý případ inspektorky Malin Forsové. Malin prochází osobní krizí a kvůli nevyřešenému případu se utápí v alkoholu. Její šéf jí nabídne poslední šanci a pošle ji na několik měsíců do Thajska, kde má pracovat jako kontaktní policistka na švédské ambasádě v Bangkoku. Velkoměsto však není plné jen vůní, barev a zvuků, ale i korupce, drog, alkoholu a smrti. Osamělost v cizím městě je pro Malin náročnou zkouškou a pokušení ji provází na každém kroku. Záchránit ji může jen práce. Když se ve městě nalezne tělo švédské ženy, probudí se v Malin lovecký instinkt. Proč byla žena zavražděna tak brutálním způsobem? Malin se ocitá uprostřed případu, se kterým si neví rady thajská ani švédská policie. Aby našla řešení i nemilosrdného vraha, bude se muset ponořit hluboko do minulosti.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2019 , HostOriginální název:
Djävulsdoften, 2016
více info...
Přidat komentář
Na hlavní hrdinky alkoholičky mám poslední dobou štěstí (Dívka ve vlaku, Ostré předměty, Vůně ďábla) nebo možná naopak smůlu. Hysterická švédská Harrynka Malin Holeová, závislá navíc ještě na svém gigolovi, po psychické stránce troska, po fyzické vysportovaná gazela, zde kráčí (často se i potácí a padá) Bangkokem po stopách svého norského slavnějšího kolegy (Švábi) a řeší daleko od domova bestiální (jakou jinou) vraždu. Chová se nevyzpytatelně, neprofesionálně, nespolehlivě, hloupě, sebedestruktivně.
… Pokouší se nepít, ale přesto pije…
… U dveří se válí prázdná láhev od whisky. To jsem ji vypila celou? …
Do další četby mě poháněla zvědavost, jaký že to zázrak jí dokáže pomoci. Autorův styl je originální, většina jeho vět jsou výkřiky a povzdechy. Některé posouvají děj, další přecházejí ich formou do myšlení hlavní postavy, ale nejčastější výkřiky vyjadřují zoufalství. Z aktuální situace, z horka, z žízně, z nedostatku lásky, z nevyřešených případů, ze života, ze všeho…
Řešení trochu zvedá celkový dojem.
65 % (zatím 10 hodnotících s průměrem 84 %).
Po pěti měsících (10.9.2019) hodnotilo 51 čtenářů a celkový průměr kolaboval na 64%.
Mám tuhle sérii moc ráda. Doufám, že budou ještě další díly...tak bych přála Malin, aby konečně definitivně unikla démonu alkoholu.
Zeměbouře a Lovci ohně byly hodně slabé, bál jsem se, že panu Kallentoftovi docházejí nápady, ale Vůně ďábla předčila moje očekávání konečně to bylo něco pořádného. Doufám, že takový restart vydrží další knížky.
Tak já asi půjdu proti proudu, za mě celá série jde dolů. Malin, věčně v lihu, věčně vzdychající po Tove, po lásce, přesto stále sahající po láhvi, platící si thajského prostituta, kterého "miluje" a idealizuje, pak za dva dny vystřízliví a vyřeší případ. Aspoň že "hlasy mrtvých" tady tak nezněly, protože to už se mi zdá jako překonaný scénář.
Zajímalo by mě, kde Mons stále bere inspiraci pro Malinin život.
Kniha je skvělá.
Autorovy další knížky
| 2011 |  Zimní oběť |
| 2014 |  Páté roční období |
| 2011 | Letní smrt |
| 2013 | Jarní mrtví |
| 2016 | Větrné duše |
Moc jsem se těšila na nového Kallentofta a jsem trochu v rozpacích. Ani nevím, jestli se mi kniha víc líbila nebo nelíbila. Mám ráda, když hrdinové detektivek mají nějaký osobní život, ale zde je to na úkor příběhu. Přistihla jsem se, že mě ani nezajímá kdo a proč vraždil, spíše jestli se sebedestruktivní Malin přestane litovat, vykřikovat do světa svá protikladná moudra a konečně přestane chlastat první ligu. Ten konec to trochu vylepšil, za něj jedna hvězda navíc.