Vůně ďábla
Mons Kallentoft
Případy inspektorky Malin Forsové série
< 10. díl >
Desátý případ inspektorky Malin Forsové. Malin prochází osobní krizí a kvůli nevyřešenému případu se utápí v alkoholu. Její šéf jí nabídne poslední šanci a pošle ji na několik měsíců do Thajska, kde má pracovat jako kontaktní policistka na švédské ambasádě v Bangkoku. Velkoměsto však není plné jen vůní, barev a zvuků, ale i korupce, drog, alkoholu a smrti. Osamělost v cizím městě je pro Malin náročnou zkouškou a pokušení ji provází na každém kroku. Záchránit ji může jen práce. Když se ve městě nalezne tělo švédské ženy, probudí se v Malin lovecký instinkt. Proč byla žena zavražděna tak brutálním způsobem? Malin se ocitá uprostřed případu, se kterým si neví rady thajská ani švédská policie. Aby našla řešení i nemilosrdného vraha, bude se muset ponořit hluboko do minulosti.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2019 , HostOriginální název:
Djävulsdoften, 2016
více info...
Přidat komentář
Kniha se sice jmenuje Vůně ďábla, ale jediné, co jsem při čtení cítila, byl pach celodenně zpocených těl a lidského mraveniště v podobě Bangkoku. Zasazením do jihovýchodní Asie se totiž tento díl v rámci celé série vymyká. Navíc Malin je v Thajsku sama, bez svých kolegů a doslova chlastá první ligu, čímž mně osobně se teď dost zprotivila. Také mě udivovalo, jak dokáže být tato relativně chytrá ženská natolik naivní. Vyústění případu bylo zrychlené a podtrhlo ne úplně dobrý dojem z kvality tohoto příběhu.
Na závěr jen takový postřeh (který se koneckonců objeví až na konci knihy) - být přeložen z Bangkoku do Kábulu je taky docela za trest, ne?
Mě se tento díl velmi líbil, Kallentoftův styl je čím dál lepší, Thajsko jako změna oproti Švédsku super. Malin jako vždy na zabití a jsem rád, že už neslyší "hlasy".
Jsem velmi zklamaná, knížku jsem chtěla odložit, nakonec jsem se donutila ji dočíst. A čím rychleji, tím asi líp. Malin, Malin....
Thajsko, Bangkok, volná láska, vedro a levný alkohol. Sem pošlou Malin Forsovou na odvykačku. Cha cha. Většinu příběhu je Malin na šrot. Přesto řeší případ, ale ten ustupuje jaksi do pozadí před jejími démony. Vůně ďábla - alkoholu je všudypřítomná a není zcela jasné, zda se Malin dostane z jejího zajetí. Mám pro tuhle holku z Linköpingu slabost, tak jsem jí celou dobu fandil, neb znám jejího nepřítele z vlastní zkušenosti.
Série s Malin Forsovou jsem měla ráda od samotného začátku, ale poslední knihy nejsou to co to bývalo, bohužel... Tak nějak mi už dochází trpělivost s chováním Malin a s jejím problémem s alkoholem. Jinak se mi kniha četla dobře, případ opět zajímavý a určitě si další autorovu knihu přečtu a budu doufat, že se dá Malin alespoň trochu dohromady.
Ach jo. To se dalo čekat, že když se začne v knize používat to jejich notoricky známé, severské, depresivní martyrium s alkoholem + jiné potíže... Stane se z toho taková, tuctová krimi, která byla už napsána X krát... Je mi to vážně trochu líto. Malin Forsovou jsem měla v jejích předešlých případech ráda. Tady mi její úloha, postava přijde už jaksi vyčpělá...
Tak tohle byla zbytečná ztráta času stráveného čtením, proto Malin Forsová pro mne již nikdy více.
Touto knihou se loučím s Malin. Zažili jsme spolu hodně, holka, ale tenhle poslední díl s Tebou, pro mě byl fakt očistec.
Gratuluji autorovi, protože z hlavní postavy udělal ozralou trosku, která je přesvědčena, že miluje chlapa, který s ní chrápe za prachy.
Povrchově se taky řeší případ, ale ten je vlastně, tak nezáživný, že mi to bylo fuk.
Tohle bylo zklamání a zbytečný čtení.
Tato kniha pro mě byla za trest, spisovatele mám ráda, ale bylo to dlouhé , jen kolem opilé Malin . To přecházení z pohledu Malin a pohledu vypravěče mě nějak rušilo Konec pěkný.
Minulý díl mě trochu zklamal, takže jsem se tohoto desátého dosti obával. Nakonec to nebylo tak špatné, možná právě i tím, že jsem toho moc nečekal. Vrcholným dílům této série se tento nepřibližuje, ale v porovnání s konkurencí se jedná o plnohodnotnou detektivku, která rozhodně nenudí. Díky tomu, že tento thajský případ, v kterém Malin opět bojuje s alkoholem a kde, již tradičně nechybí sociální problematika nezklamal, pustím se i do toho příštího.
Nezvyklé slovní obraty a obrazná pojmenování, úsečné věty, vnitřní monology – Kallentoftův styl psaní zůstává. Měla jsem ho v detektivkách kdysi za originální, ale trochu se mi zajedl, lépe řečeno (v duchu hlavní postavy) zapil. Je ale možné, že mi hlavně začala vadit Malin. Její mozek je na jedné straně jako řešeto - opilecká okna, neschopnost racionálně vyhodnotit citové vztahy (k gigolovi a k dceři), hygienické prohřešky, na druhé straně stačí na úspěšné vyšetřování vražd v cizí zemi s odlišnou kulturou. Nejspíš se třemi hvězdičkami s autorem rozloučím a nechám si v hlavě vzpomínky na to, že jeho knížky byly jiné a že mě svého času bavily.
S Malin Forsovou je to jako na houpačce. Nikdy nevíte, jaký bude její další krok a do jakého nebezpečí se pohrne. Tentokrát se v Bangkoku vrhá do nebezpečných vod, kdy jí půjde o život. Její chuť pít je větší a její opilecké eskapády smutné. Co se případu týče, další skvělý počin, který byl napínavý a skvěle popsán.
Je pravda, že motiv detektiva alkoholika soustavně znovu a znovu podléhajícího své neřesti už je až trapně okoukaný. Pokud ale tento fakt pomineme, pak se mi kniha velmi líbila, byla napínavá, velmi čtivá a Mons Kallentoft umí opravdu přesvědčivě vystihnout atmosféru. Jeho knihy jsou vždy zajímavě a poeticky psané, což u detektivek není tak úplně obvyklé. Takže i přes výše zmíněné klišé jsem si četbu opravdu užila.
Zatím asi nejhorší díl série. Spíš než s logickou dedukcí a konstruktivním řešením případu, se čtenář setkává příliš často s náhodou nesouvisející s policejní prací. Hlavní hrdinka se většinou jen potlouká pod obraz zpitá od ničeho k ničemu. Nelze s ní soucítit nebo ji litovat, na to vzbuzuje přílišný odpor. Jedná se spíš o popis alkoholika ve finálním stádiu, čemuž bohužel odporuje odklon od reality v podobě fyzického popisu Malin. Odulá, tučná (ne tlustá), s jaterními skvrnami by působilo uvěřitelněji než štíhlá, pevná, v perfektní fyzické kondici...
Moc se mi kniha nelíbila. Je to spíše zmatek v hlavě hlavní hrdinky s hlavním tématy alkoholismus a erotika - než detektivní příběh mé oblíbené série. Pro toho, kdo nečetl předchozí díly, by to bylo utrpení a zbytečná ztráta času, kdyby se teď pustil do čtení. I pro nás, čtenáře předchozích dílů, je to hořká pilulka ke skousnutí!
Po přečtení mám rozporuplné dojmy. Takový trochu zmatečný začátek, drsné prostředí, věčně opilá hrdinka. Nevím, sám příliš alkoholu neholduji a proto možná nechápu sílu, která může člověka k pití táhnout. Dosti divně na mně působila sexuální závislost hrdinky, která mi připadá neskutečná a přitom se "táhne" celou knihou. Možná se to může stát, ale pro mně je to nepochopitelné obzvláště u ženy, která je ve věku hrdinky. Není ani příliš mladá, ani stará a tak si myslím, že je to značně přehnané. Možná má autor s oběma "problémy" osobní zkušenost. Ještě jednou, nechápu Švédy, kteří zde chtějí žít v důchodu. Alespoň jak to kniha popisuje br...
Autorovy další knížky
2011 | Zimní oběť |
2014 | Páté roční období |
2011 | Letní smrt |
2013 | Jarní mrtví |
2016 | Větrné duše |
Zklamání. Malinina sebedestruktivita už byla únavná, děj se stále točil dokola a rozuzlení nebylo moc překvapivé ani mi moc nedávalo smysl.