Ďábelské hry
Angela Marsons
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/301138/bmid_dabelske-hry-Zwh-301138.jpg
5
2309
2309
Případy Kim Stoneové / D.I. Kim Stone série
< 2. díl >
Čím větší zlo, tím ďábelštější hra… Inspektorku Kim Stoneovou a její vyšetřovací tým povolají k nálezu zmrzačeného, ubodaného těla – oběť je však zároveň i zločincem, pachatelem brutálního znásilnění. Že by vzal někdo spravedlnost do svých rukou? Kim současně pátrá po skupině pedofilů, brzy však začne být jasné, že se stala sama terčem nebezpečné osoby. Ta zná každou její slabinu. A rozhodla se vyzkoušet na Kim vlastní zvrácený experiment. Kim ví, že každý další krok může být smrtící. A tentokrát – je to osobní. Ďábelské hry, druhý román Angely Marsonsové, jednoznačně potvrzuje, že jeho autorka (debutující v roce 2015 knihou Němý křik) je vycházející mezinárodní hvězdou žánru krimi.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Pro ženy
Vydáno: 2016 , Knižní klubOriginální název:
Evil Games, 2015
více info...
Přidat komentář
Druhý díl mě bavil o něco víc než první. Kim mi nevadí, svým způsobem mě baví. Ale... U všech detektivních sérií, co jsem doteď četla, jsem se nemohla ubránit hltání jednoho dílu za druhým, ať už šlo o Joonu Linu, Fabiana Riska, Harryho Holea, Sebastiana Bergmana... Což se tady (zatím) říct nedá, ale třeba to přijde. Určitě se do dalšího pokračování pustím, tak doufám, že to bude mít vzrůstající tendenci.
Během prvního dílu jsem si zvykla na hlavní postavu a tento příběh uz jsem si opravdu užila. Vypravěčsky se má autorka ještě kam posunout, ale zápletky jsou fajn.
Ďábelské hry jsem vyposlechla jako audioknihu namluvenou Jitkou Ježkovou. Poslech jsem si skutečně užila. Jednak díky tomu, jakým způsobem je příběh sám o sobě koncipovaný, jednak díky skvělému provedení paní Ježkové.
Zápletka týkající se jak vyšetřování skupiny pedofilů, tak i zápletka vyšetřování vraždy sexuálního násilníka, kterým se Kim Stoneová souběžně věnuje, tu jsou solidně propracované. Ačkoliv u té druhé dějové linky dost brzo čtenář zjišťuje, o co jde a kdo za tím stojí, tak u skupiny pedofilů čtenář dlouho neví, kdo všechno je pachatelem, a autorce se to daří tajit poměrně dlouho. A já to neodhadla. Což určitě oceňuju.
Zároveň se tu noříme do minulosti hlavní vyšetřovatelky Kim a poznáváme ji dost zblízka. Je to pořád ta přidrzlá drsňačka, jako jsme ji poznali již v první knize, emoční inteligence jí nic moc neříká, s tím že ale tady detailněji zjišťujeme, co za tím stojí. A je to teda docela síla.
Kniha mi při poslechu ubíhala dost rychle. Jednak tím, že jednotlivé kapitoly jsou dost kratitké a končí často nějakým zvratem, který vás nutí poslouchat dál. Jednak ten styl vyprávění je pěkně svižný, dynamický - vlastně jsem neměla dojem, že tu jsou hluchá místa. Bavily mne i ty vztahy mezi členy vyšetřovacího týmu a vlastně i ty postavy samotné. Vyšetřování taky bylo psané způsobem, který mi vyhovoval a který ten děj skvěle posouval dál. A jak jsem již zmínila, bavila mne i paní Ježková, resp. styl, kterým knihu namluvila.
Nicméně bych asi měla upozornit, že kniha se zabývá dost silnými, citlivými tématy, která jsou těžká na emoční zpracování (=různé formy násilí na dětech, vč. sexuálního), takže je to třeba brát v potaz, pokud se do knihy budete chtít pouštět. Některé scény, vzhledem k těmto zmíněným tématům, se mi osobně zdály dost znepokojivé, zvrácené a ve mně jako čtenáři zanechaly dost nepříjemnou pachuť toho, jak se řada věcí patrně děje i v reálném životě a jak moc je to špatně.
Další šance pro autorku dopadla o poznání lépe. Přesto se Kim mou favoritkou nestala a asi už nikdy nestane.
Ďábelské hry se mi líbily o trochu více než Němý křik. Je to sice ironie, ale druhý díl je mírnější než první, ale přesto více napínavý, protože zápletka je důmyslná. Angela Marsonsová dokazuje, že dobrá detektivka nemusí být nutně ta, kde tečou potoky krve a přesto píše paní autorka tak umně, že napětí je od prvních stránek do konce knihy. Kim Stoneová je zavolána k případu ubodaného muže a zároveň vyšetřuje případ v jiné rodině zneužívaných holčiček. Ubodaný muž nebyl žádné neviňátko, ale člověk, co má na kontě znásilnění. Vrah se k činu přizná, ale v pozadí je tu šedý kůň, který tahá za nitky nově vzniklých případů, které Kim řeší a hraje se všemi i s Kim ďábelskou hru, kdo z koho. Angela Marsonsová se mi začíná zamlouvat. Děkuji všem knižním kamarádkám a kamarádům, kteří mě k ní přivedli. Moc vám děkuji. Knihu doporučuji k přečtení a dávám plný počet hvězd. Budu se těšit s paní autorkou zase napříště. :-)
Ze zacatku jsem se nemohla moc zacist, ale pak uz to vzalo rychly spad. Hodne netradicni podani zlocince, coz posunuje knihu nad ostatni v tomto zanru a verim, ze i za cas budu vedet, o co v knize bezelo. Doporucuji.
Přečtení druhého dílu ze série na sebe nenechalo dlouho čekat. Opět to byla parádní jízda plná zvratů, napětí a tentokrát i bolesti. Opět se nám odkryla minulost Kim a musím se přiznat, že jsem i uronila slzu. Tento díl byl zaměřený na psychickou hru a autorce se tohle opravdu povedlo. Souběžně se v knize vyšetřují dva případy a i když u jednoho je jasné, o co jde, i tak mě to neskutečně bavilo. Určitě doporučuji se do téhle série pustit a já se teď jdu vrhnout na třetí díl, tak jsem zvědavá, co si na nás autorka nachystala :-)
Tak jsem knihu konečně dočetla. Jako nebyla špatná, to určitě ne. Ale po dočtení série od Chrise Cartera to prostě byla slabota.... tak jdu hledat jiného autora, který by mě bavil tak,jako Carter.
Sice se tady trošku moc hraje s psychikou, ještě aby ne, když hlavní padouch je sociopat, ale nějak se to dá překousnout. Ono taky co jiného zbývá detektivovi v Anglii. Ten nemůže vzít pistoli a vynutit si přiznání. A tady by to ani nefungovalo.
Kniha dobrá, Kim už trošku jistější, zápletky dvě. Takže lidi přečtěte si to.
Myslím, že druhý díl ještě překonal ten první. Pěkně se to četlo, bylo to napínavé a mělo to spád. Rozhodně doporučuji.
Tenhle díl byl o dost lepší než ten předchozí. Dokonce i Kim byla o něco sympatičtější než minule. V případech též nebyl takový zmatek jako v " křiku " a pěkně se to četlo.
Hodně čtivé. Oproti minule už bylo méně obracení očí v sloup, ale pro změnu přibylo "otevřela pusu, že něco řekne a pak si to rozmyslela a pusu zavřela." Noo chvíli mě to štvalo, ale postupně to vcelku vymizelo, takže ok. ;-) Co mi teda vadí, že jsme se nakonci nedozvěděli jak to teda s Alex dopadlo, to si myslím, že si zasloužilo trochu rozvést. Jinak určitě doporučuji.
Druhý díl série s inspektorkou detektivkou Kim Stoneovou. Pomalu ale jistě si chci přečíst celou sérii a už se těším na další díl.
Díky krátkým kapitolám je text čtivý a k tomu si přidejte napětí, akci a dokonalou zápletku a máte skvělou detektivku přímo do tohoto podzimního počasí.
•••
Člověk se zase dozví víc o hlavní postavě inspektorky detetivky Kim, která tentokrát řeší dva odlišné případy. Zneužívání dětí a na vlastní pěst podivně nadaná psychiatrička, které umírají pacienti.
Jde o případ, který sleduje čtenář a ví různé okolnosti a doufá, že Kim na to všechno přijde dřív než bude pozdě. A že jsem se nejednou bála, že se tak stane...
Dál jsem se taky dozvěděla zajímavé info o určité skupině lidí. O jaké? To si přečtěte.
Dobrá detektivka :-)
Vrátila jsem se ke knihám od Marsons po pěti letech, protože první díl mě z nějakého důvodu (už ani nevím proč) tenkrát nebavil, ale musím říct, že tento druhý mě nadchnul a budu v sérii s Kim pokračovat :-)
Zneužívání dětí je odporné a druhou osobu, která tomu přihlížela jsem neodhalila.
Sociopatická doktorka manipulující s myslí pacientů se zaměřila nejen na ně, ale i na Kim...
Čtivé a napínavé.
Těším se na další díly :-)
Nejspíš začínám té Kim přicházet na chuť. Po roční pauze od prvního dílu, který mě až tak nezaujal, jsem v knihovně sáhla spíš ze zvědavosti a taky kvůli svému nutkání nenechávat vyset první díl série, aniž bych dala autorovi alespoň ještě jednu šanci.
Kim je sice zosobněním detektivních klišé. Ale řekněme si upřímně, ony tyto zlomené a osudem zkoušené bytosti, které přesto chrání svět před zlem, čtenáře prostě baví víc než rovnej, slušnej detektiv, kterého žádná osobní tragédie nepotkala. V druhém díle mi Kim byla o něco sympatičtější a vzhledem k tomu, jak se prozatím v knihách její osobnost vyvíjí, mám dojem, že ji možná po pár dílech začnu mít i ráda.
Samotný případ byl pro mě opravdu tahounem. Jde vidět (jak ostatně sama Marsons v poděkování píše), že si o sociopatii hodně načetla a také se věrně držela v mantinelech této psychické poruchy. Pachatel byl v tomto případě sice známý, ale o to víc zajímavé byly kapitoly, kdy jsme mohli nahlédnout do jeho mysli. Druhý případ, na kterém tým stále dělal, byl pro mě snad ještě otřesnější. Pedofilie je něco, o čem se mi čte snad nejhůř. Kam se na to hrabou brutální vraždy. Nicméně autorka to pojala podle mě moc dobře a opět na mě dýchalo odborné pojetí celého případu. Co musím na tomto druhém případu vypíchnout je způsob, jakým Kim dokázala usvědčit jednoho z pedofilů. Nebylo to žádné prozření bez nějakých logických odůvodnění, jak to často v novějších detektivkách bývá. Kim se v hlavě spojila čerstvá událost s drobností co viděla, ale z počátku si to nespojila a právě díky tomu dokázala případ uzavřít. Díky fyzickým důkazům, které pachatele s případem spojovali a kterých si dříve nikdo nevšiml, ač byly na očích.
Úžasná kniha. Kim je jedna z mých nejoblíbenějších sérií. Těším se na další díly.
Lepší jak první díl i Kim je mi o malinko simpatičtější už se chrám na třetí díl a jsem zvědavá jestli to bude zase o trošičku lepší jak díl předešli
Velmi dobře pojatá kriminálka, tentokrát s pořádnou porcí psychologie. Ač taková ta psychodramata rozhodně nejsou můj šálek kávy, tak tohle bylo opravdu dost dobré s celkem originální zápletkou. Klasika je naopak vyšetřovací tým, jehož hlavní postava je vždy vyšetřovatel s těžkou minulostí. Takový konstrukt je dosti typickým v řádě detektivek, zejména severských.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány anglická literatura zneužívání pedofilie psychické problémy sociopatie
Autorovy další knížky
| 2016 |  Němý křik |
| 2017 | Tichá modlitba |
| 2016 | Ďábelské hry |
| 2017 | Otevřený hrob |
| 2019 | Skryté karty |
Stránky jsem přímo hltala, nebýt nemocná a neusínat u toho, sjela bych Ďábelské hry za pár hodin. Jízdu Kim a jejího týmu jsem si opravdu užila, řešení dvou případů, prostě perfektní detektivka!