Felidae
Akif Pirincci
Případy kočičího detektiva Francise série
1. díl >
Kočičí detektivka. Francis, proklatě chytrý kocour se sametovými tlapkami, je v revíru nový. Když při jedné ze svých průzkumných vycházek narazí na příšerně zřízenou mrtvolu jednoho příslušníka svého druhu, je mu jasné, že zde bude zapotřebí jeho IQ. A tak se kočičí rychlostí rozvíjí před čtenářem napínavý příběh, jenž bere dech – příběh o sériových vraždách a náboženských sektách, o počítačích a kočkách v říji, o scestných myšlenkách a snech o všemohoucnosti. Originální zvířecí bajka odhaluje v strhujícím závěru propastné hlubiny lidské morálky. www.legie.info... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Příroda, zvířata
Vydáno: 2008 , ArgoOriginální název:
Felidae, 1989
více info...
Přidat komentář
Pasaz z deniku pro me byla hodne drasticka, miluju kocky, trhalo mi to srdce. Vraha jsem odhalila driv nez Francis, pointa mi dosla. Presto, ke kockam mi to nejak nesedi.
Ale uznavam, ze to vysloveny prani sdilim taky, aby vsichni tvorove zili spolu ve vzajemnym respektu. To, co se deje, je k placi.
Varování na úvod: Tato kniha není pro děti - tedy pokud jim nechcete obohatit slovník o pár peprných výrazů a spánek o několik ošklivých nočních můr. Kočičí detektiv Francis řeší záhadnou sérii brutálních kočičích vražd - jenže namísto rozverné bajky jako by knihu napsal spíše E.A. Poe, Lovecraft nebo Neil Gaman. Francis je inteligentní, vtipný, ale poněkud cynický skeptik, jehož úvahy o lidech i světě jsou dosti často nelichotivé. Styl v ich formě osciluje na pomezí gotického románu, detektivky drsné školy a hororu. Případ se postupně stává zamotanějším a stále ponurejším. Nechybí v něm zapomenuté katakomby, šílený vědec provádějící kruté pokusy na kočkách, nebo kočičí sekta nenávidící lidi. Kdo je tajemný Prorok Claudandus? Podle čeho si vrah vybírá oběti, a jak dlouho jeho řádění už vlastně trvá? Co je cílem? Otázky i mrtvoly přibývají, temnota houstne a Francis začíná tušit, že za vyřešení této záhady zaplatí hroznou cenu. Možná i vlastním životem...
Německy píšící spisovatel tureckého původu má kočky dokonale odpozorované (nechybí poznámkový aparát na konci), a jeho práce s popisy i temnou atmosférou je příkladná. Detektivní stránka je slabší - identitu vraha většina čtenářů vytuší někde ve druhé polovině, navíc určité logické chyby (kam zmizela Preteriova mrtvola?) nejsou vysvětleny - přesto je záhada vystavěna uspokojivě. Zúčtování v hořícím domě a Claudandova vize budoucnosti mrazí v kostech, stejně jako evidentní odkazy na jisté doby německé minulosti. Není celkem divu, že "Felidae" byla v Německu bestsellerem, a mimochodem, dodnes vyšlo už sedm pokračování (česky však pouze jediné). Český překlad mi přišel místy problematický (ne, Hermann bych opravdu nepřeložil jako Heřman...), ale rovněž vyhovující.
"Felidae" není dokonalá kniha, ale nepodobá se bezmála ničemu, co jsem zatím měl možnost číst. Pro všechny "votvíráky" (kočičích konzerv a dveří) je to bezmála povinnost.
P.S.: Podle knihy byl v Německu v roce 1994 natočen stejnojmenný animovaný film. K vidění na YouTube, i v angličtině.
Pro mě první „kočičí“ detektivka, takže nemůžu srovnat s tím, co je za kočičí detektivku často považováno. Zajímavý, i když občas dost rozvláčný příběh, protkaný téměř encyklopedickými informacemi o kočkách. Asi by jej bylo možné zkrátit na povídku, aniž by ztratila cokoli ze svého poselství, ale i takto je to zvládnutelné. Vyprávění ve stylu drsné školy mi vyhovuje stejně jako symbolický význam, který celá kniha má. Celkově vzato, příjemné překvapení...
Já absolutně nechápu, co jsem to právě přečetla. Myslela jsem, že to bude komedie o kočkách a ona to je slátanina asi 10 různých témat, který k sobě vůbec nepasují a už vůbec nepasují ke kočkám. Alespoň, že to bylo místy vtipné, za humor dávám 3 hvězdy.
Jak měla Felidae fajn začátek, tak to poměrně záhy začala být nuda. Přibližně do poloviny jsem se ještě držel, pak už mi přišlo, že autor děj cíleně natahuje, přičemž to nemělo jiného smyslu, než uhrát vyšší počet stran, aniž by si to zápletka zasloužila. A přiznám se, že sledování kocouřích snů mě moc nebralo a už vůbec ne v momentě, kdy se ukázalo, jak moc jsou klíčové pro rozřešení detektivní linie. Takový pátrač za moc nestojí, když musí neustále čekat na zásah shůry.
Nerad bych však knize ubíral na informační hodnotě. Akif Pirinçci má kočky hodně dobře zvládnuté a povedeně podsouvá čtenáři různé poznatky o smyslu jejich různorodého chování. V tomhle bodě však příběhu podle mě ubližují fantaskní motivy, které vyprávění odchylují od reality. Člověk tak musí brát s nadsázkou jedno i druhé a pak už je to jen o tom, zda mu sedne spisovatelův literární styl, nebo jej naopak začne štvát. Já bohužel jeho smyslu pro humor nepropadl a tak jsem dějovou linii spíš protrpěl, než nadšeně přijal.
Vhodné čtivo pro všechny otvíráky! Kromě zajímavého detektivního příběhu se vám dostane odpověď na to, co vaše kočky dělají ve volném čase a co si o vás zhruba myslí. :) Nejde přitom o prvoplánově vtipnou detektivku, ale o skutečně ponurou vyšetřovačku. Vraha možná odhalíte dřív než Francis, na napínavosti to ale neubírá.
Přečteno za den a půl. Nedalo se přestat. Silný příběh, jemuž skvělá pointa dodává hloubku. Kdo čeká "jenom" oddechovou krimi s kočičími hrdiny, bude mile překvapen, protože mezi řádky je daleko víc. A kocour Francis je sympaťák :-)
Mrazivé, se skvělou atmosférou. Osobně bych uvítala humor - jeho záchvěvy byly řídké a pěkně temné.
Skutečně kniha s pro mě velmi silným jádrem příběhu. Nejedná se o kočičí detektivku, na kterou je většina z nás zvyklých - zaměřenou především na vtipné pojetí příběhu prostřednictvím jiného tvora - kočky.
Já, jako člověk upřednostňující kočku před psem, jsem si početla a ještě se dozvěděla i mnohé informace o tomto domácím mazlíčkovi.
A ke všemu mám i pocit, že se na svého kocoura po dnešku budu dívat zcela odlišně... :)
Četla jsem ji dlouho a to mi určitě zkazilo dojem ze čtení. Přes silný ekologický a protirasistický náboj byl text místy i dost vtipný. Detektivní příběh vypráví kocour a lidská rasa z toho nevyšla vůbec dobře.