Bretaňské světlo
Jean-Luc Bannalec (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/399312/bmid_bretansky-svetlo-Y8M-399312.jpeg
4
161
161
Případy komisaře Dupina série
< 6. díl >
Šestý případ pro komisaře Dupina, milovníka tučňáků a kofeinu, rodilého Pařížana za trest přeloženého do Bretaně – na konec světa Uprostřed impozantních skal proslulého pobřežního masivu z růžového granitu stojí komisař Dupin před obtížným úkolem: má absolvovat letní dovolenou u moře, dva týdny sladkého nicnedělání, aby si pořádně odpočinul. Děsivá vyhlídka! Naštěstí pro něj, chtělo by se říct, zmizí přímo před jeho očima turistka. A brzy nato otřese malebným přímořským městečkem Trégastel zločin děsivých rozměrů.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno:
2018
,
Kalibr
Originální název:
Bretonisches Leuchten, 2017
více info...
Přidat komentář
V knize je víc omáčky než samotného příběhu. Není to ale obtěžující. Jsou to popisy míst, atmosféry, chování lidí a hlavně hodně dobrého jídla. Samotná detektivka je klasické vyšetřování, žádný prvoplánový krvák. Čte se velmi dobře, je to pohodová a odpočinková knížka.
Netušila jsem, že dneska ještě někdo píše klasické detektivky. Kniha se mi moc líbila, všechny události v klidném letovisku plynuly pomalu, nebyl to nějaký šílený časový sled, se kterým se často setkáváme v nových knihách. Zároveň se mi líbilo prostředí, to, jak byly krásy (přírodní, architektonické i kulinářské) popsány. Dupin i Claire mi byli sympatičtí. Jen škoda, že jsem zatím četla jen tenhle šestý díl a nemohla se tedy s Dupinem seznámit lépe, ale tak třeba se ještě ke knihám s ním někdy dostanu.
Komisař Dupin patří k mým oblíbencům, stejně jako tento způsob detektivek. A vůbec nevadí, že kniha chvílemi působí jako průvodce po krásách Bretaně. Beru se vším všudy. Skládání střípků případu dohromady, aby vznikl výsledný obraz, a zároveň popis běžného života policisty, který si ovšem bez své práce vlastně neumí představit ani den.
Na této knize obzvlášť oceňuji, že všechny stopy, vedoucí k řešení, dostal čtenář souběžně s komisařem a bylo jen na jeho šedých buňkách mozkových, zda Dupina trumfne. To nebývá úplně běžné. A musím přiznat, že i konkurenční komisař s nevyslovitelným jménem si nakonec získal mé sympatie, i když pochopitelně na Dupina nemá.
A k tomu Bretaň – úplně cítím její chuť a vidím ty barvy.
Příroda se kýče nebojí. To je věta, která se podle mně hodí ke všem knihám Případů komisaře Dupina. Díky tomuto dílu, jsem si na netu prohlížela pobřežní masivy z růžového granitu.
A přiznávám, že jsem při čtení lehce popíjela víno....přeci si nebude užívat jen komisař a jemu podobní Bretaňci.
Další z řady bretaňských detektivek, které mají hodně společného s turistickými průvodci. Změna lokality o dovolené a společnosti komisaři Dupinovi rozhodně neuškodila.
Bretaňská detektivka a inspektor Dupin po šesté.
Detektivní příběh, tentokrát možná trochu upozaděný, samozřejmě spousty přírodních krás severního pobřeží Bretaně (chce to mít při ruce google mapy a Street View, pak teprve si člověk tu zeměpisnou exkurzi mezi balvany růžové žuly pořádně užije), spousty kulinářských zážitků i spousty pití všeho druhu. A taky spousty zvláštního humoru, který ke komisaři Dupinovi neodmyslitelně patří, a tentokrát i trochu té partnerské idylky…
--------------------------------------
Fakt v detektivkách mouchy nehledám a nejsem ani moc pozorná čtenářka, ale opět jsem narazila na kiks, který mě nejprve popletl, než jsem pochopila, že to popletl autor nebo překladatel (obdobně jako ve čtvrtém dílu série).
Stručně: Poslankyně paní R. randí tajně s manželem statkářky paní G., tedy s panem G. Jaké bylo moje překvapení, když na straně 234 (vydání Kalibr, 2019) jsem se dočetla, že též statkářka paní G. tajně randí s manželem poslankyně paní R. Říkala jsem si, teda, to je dobrý čtyřúhelník! To je dobře zamotané! A čekala jsem, jaký to bude mít vliv na pátrání…
Vliv to nemělo žádný, o pár desítek stránek mi z textu vyplynulo, že žádný manžel poslankyně R. neexistuje a ten nevěrník je jen a jen manžel paní G., tedy pan G., který randí jen a jen s paní poslankyní R.
Hodnocení kvůli tomu nesnižuju, možná malé minus, jen varuju budoucí čtenáře, aby se přemírou mimomanželských vztahů nenechali zmást jako já… :)
Komisař Dupin na dovolené je oxymoron, protože kde je komisař, tam je zločin a kde je zločin, nemůže mít komisař dovolenou. Vůbec mu nevadí, že je v cizím revíru a čmuchá jako ohař! Tentokrát růžové pobřeží, bílé pláže a hodně vína.
Našla jsem si obrázky z příslušných lokací... nádhera! Fakt růžová!
Kromě toho zajímavý příběh, samosebou...
Autor asi miluje Bretaň a pohodový francouzský život s dobrým jídlem, pitím a humorem. To vše tvoří hezký rámec pohodové odpočinkové detektivky ve stylu spisovatele Simenona a jeho komisaře Maigreta.
Kniha opět spojuje kriminální příběh s magickou atmosférou Bretaně, což jí propůjčuje nenapodobitelné kouzlo.
Krásné popisy Bretaně a chutných jídel, ale málo poutavého příběhu. Knížka mě hodně zklamala.
Kolik problémů může zahrnovat obyčejná dovolená, zvlášť když skvostný hlavní hrdina odpočívat neumí? Začínám už skoro věřit, že komisař Dupin kriminální případy úplně přitahuje... Nicméně pěkně zapletený případ zvýšil můj zájem o Bretaň, jediné, co chybělo, byl nějaký skvostný recept, na který bych další týden měla chuť... :-)
Opět skvělé. Doufám, Jeane-Lucu, že pana komisaře a celou jeho suitu nepošlete na odpočinek. :) Opravdu další díly potřebuji! :)
Luxusní počtení - jako vždy. Atmosféra, příroda, jídlo, pití, humor, pohoda - prostě vše. Doporučuji.
Další z případů komisaře Dupina a kouzelné bretaňské pobřeží ...
Komisař Dupin by měl odpočívat na dovolené - ale to by se nesměl v okolí vyskytnout zločin ...
Autorovo vyprávění je klidné, pozvolné , popisné - a vy přímo toužíte shlédnout to krásné pobřeží Granit rose ... a při putování komisař poskládá mozaiku příběhu a vypátrá vraha plánovaného zločinu ... nejen jednoho ...
Osobitý styl psaní tohoto autora je stále na stejné úrovni - doporučím.
Jedním slovem "nádhera"! Po přečtení předchozích pěti knih s komisařem Dupinem, jsem si smutný říkal, kdy asi vyjde další díl a co budu dělat bez "mon commissaire a jeho Bretaně"? A najednou nový, další díl je tu a já se opět s chutí a radostí ponořil do jeho stránek. Příběh a popis opět bezkonkurenční a dokonalý, však si to přečtěte :o). Děkuji ti Jean-Lucu za Georgese Dupina, Claire, Nolwennovou, Riwala i Kadega!
Autorovy další knížky
| 2014 |  Bretaňské poměry |
| 2015 |  Bretaňský příboj |
| 2018 | Bretaňský příliv |
| 2017 | Bretaňská pýcha |
| 2016 | Bretaňské zlato |
Po delší době jsem sáhl po knize svého oblíbeného autora. Opět parádně napsaný příběh i když pro mne se spoustou jmen. Časem jsem se zorientoval. Co se mi na Bannalecových knihách líbí je popis krajiny a života v této části našeho kontinentu. Člověka to láká k návštěvě a hlavně k ochutnání místní kuchyně. Asi se tam nikdy nepodívám, ale bylo by to krásné. Příběh byl také pojat poněkud jinak, než ostatní a myslím, že to nebylo na škodu.
Doporučuji a už mám připravenu další knihu. Návštěvu knihovny, vzhledem k věku, mám zdarma, ale za rezervaci jsem "vysolil" 10 Kč za titul. Jinak bych se ke knize asi těžko dostal, což zřejmě svědčí o oblíbenosti autora.