Ocelový polibek
Jeffery Deaver
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/302104/mid_ocelovy-polibek-feq-302104.jpg
4
601
601
Případy Lincolna Rhyma série
< 12. díl >
Vražednou zbraní se může stát cokoli. Když to umíte náležitě použít. Amélie Sachsová pronásleduje muže podezřelého z vraždy. Jde mu v patách až do nákupního centra, a zatímco podezřelý v klidu popíjí kávu, Sachsová přivolá posily a přemýšlí, jak ho zatknout, aniž by vyvolala rozruch. Její snaha ale přijde vniveč: centrem se vzápětí rozlehne zoufalý křik, protože kohosi rozdrtil porouchaný eskalátor, a v nastalém zmatku podezřelý uprchne. Zpočátku to vypadalo jako nešťastná shoda okolností s tragickým následkem. Brzy se ale začnou vynořovat skutečnosti, které smrt z eskalátoru staví do zcela jiného světa. Ne, nebyla to náhoda, ale první ze série vražedných útoků. Zdá se, že vyšetřovatelé mají co do činění s nadmíru inteligentním zabijákem, který za svou vražednou zbraň zvolil předměty každodenní potřeby. Je zcela zjevné, že pachatel plní jakousi záhadnou misi. Co chce světu krvavě sdělit? Kolik lidí ještě bude muset zemřít, než Amélie Sachsová a Lincoln Rhyme odhalí jeho úmysly a identitu?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2016 , DominoOriginální název:
The Steel Kiss, 2016
více info...
Přidat komentář
Opět je zde skvělý ohňostroj autorových triků, postupů, napětí, dedukce, vedlejších příběhů a překvapivého závěru. Opět však také autor dokázal, že má s technickými hejblátky, jističi, pojistkami jako třeba v Hořícím drátu trochu problém(možná má problém jen překladatel), což ale jeho čtenářům nemůže vadit a technik se jen pobaveně usměje. Nevadí i přebytek stran - Deaverův příznivec hbitě přeskočí sáhodlouhé tabulky roštů míst činů nebo si s radostí zahraje třeba i šachy naslepo, jakkoliv to má s dějem pramálo společného. Dobré čtení pro fan club Jeffery Deavera.
Lincoln je můj oblíbený "detektiv", ale čekal jsem více. Ubral bych tak 200-300 stránek a myslím, že dva konzultanti NYPD na vozících je už moc. 75%
Rozvleklé, zdlouhavé, místy natolik nudné, že dlouhé pasáže přeskakujete. Ubrat 300 stran a bylo by to podstatně lepší.
Kam se to bohužel hrabe na předchozí, zejména ty starší, příběhy s Rhymem a Sachsovou!
Právě dočteno a bohužel musím dát této knize jen tři hvězdičky,J.Deaver je můj oblíbený autor a proto jsem hned skočila po novém dílu s L.Rhymem,ale nadšení rychle opadlo.Kniha je oproti jiným dílům taková nemastná,neslaná.Nic vás nedrží v napětí ,vše je spíš takové rozvleklé do tlusté knížky bez hnacího motoru číst až do rána,než knihu přečtu.Musím se přiznat,že jsem poprvé vživotě i některé části přeskakovala.Moc mě to zklamalo,ale samozřejmně na autora nezanevřu,jak se říká vždy není posvícení.
Poslední (zatím, doufám) příspěvek Jeffery Deaveryho do detektivkového žánru a ani tentokrát mě nezklamal. Z předchozích případů, kde šlo hlavně o spiknutí a teroristické akce se vrátil ke klasickému motivu zločinů, avšak velmi zajímavě provedených. Tak jako v každé autorově knize i zde je potřeba se zamyslet, jestli opravdu takové způsoby vražd nejsou v dnešní společnosti možné... Opět ale napínavé čtení, nepříliš zvratů, i když některé závěry překvapivé a nečekané.
Dočtena česká verze, potěšilo mě, že to, že mě to nechytlo, nebylo mými nedostatky při předchozím čtení v angličtině. Na Deavera průměr. Dost mi to připomínalo Hořící drát. Hlavně mě moc nebaví fůra popisů technologií, zapojení atd. Jak to dopadne s Nickem se dalo čekat a obrovský počet stran mi tu spíš přišel ku škodě. Po Sběrateli kůží velké zklamání (těšila jsem se na Hodináře) a spolu s Pokojem smrti řadím Ocelový polibek mezi nejslabší Rhymovky.
Na Deavera velmi průměrný počin, dokonce jsem bojovala s tím snížit své hodnocení ještě o jednu hvězdičku. Tématu, které zde rozebírá, se již věnoval v jedné z předešlých knih, i když teď to samozřejmě vzal trošku z jiného úhlu pohledu. Co se mi líbilo a zaujalo mě byl fakt, že pasáže popisované samotným pachatelem jsou psány v ich formě. Ale jinak mi chybělo napětí - skoro nikde se v knize neobjevilo místo, kde bych si řekla "ty jo, co přijde teď, kdo na něj vybafne za rohem" apod. Vedlejší dějová linka s Améliiným bývalým milencem byla také vcelku předvídatelná a žádný happyend se od začátku čekat nedal. Doufám, že příště se to Jefferymu povede opět tak, jak jsme u něho zvyklí.
Deaverovy knihy si stále zachovávají vysokou, i když mírně proměnlivou kvalitu, ale přece jen mě několik posledních až tak moc nenadchlo. Proto jsem ani nyní neměla příliš velké očekávání. Ale byla jsem velmi mile překvapena - Lincoln v odlišné pozici oproti dřívějšku, z toho vyplývající i trochu jiný vztah k ostatním zúčastněným osobám. K hlavnímu motivu ještě další dva paralelní příběhy a ve všech třech dějové veletoče, které mi ale nepřišly nějak nelogické či násilné. Snad jedinou výtku bych měla k určité skutečnosti, kterou nám autor tajil až téměř do samého konce a která pak sehrála roli jakéhosi "deus ex machina". Aspoň v náznaku se o ní autor mohl zmínit. Přes tuto malou vadu na kráse řadím knihu k Deaverovým nejlepším.
Nadsázka: "Vrah je oběť, oběť je vrah....rozcházíme se, vlastně se budeme brát"....Trochu předvídatelné, když víte, jak Deaver obrací role; nicméně, protože nedává žádná vodítka a zatajuje, nevíte do poslední chvíle, která přesně bije, takže vás to drží v napětí. Lepší za tři.
Deavera čtu teprve krátce, Ocelový polibek byl první co jsem si koupila a nelituju. Předchozí Sběratel kůží mě sice zaujal víc, ale líbilo se mi jak autor opět vytvořil zajímavého zločince a jeho zločinecké působiště. Deaver jde s dobou a pokaždé umí překvapit. Dějové zvraty před koncem jsou pro něj typické, přesto jsem se opět nechala ovlivnit a myslela jsem si, že už "ho mají"!
A opět mě dostal skvělým zvratem. Mírně rozhádaná Amélie s Rhymem to je klasika, navíc se na scénu dostávají dvě nové postavy, které trochu zatřesou stabilitou jejich vztahu, ale více už nechci prozradit :) Za mě pět hvězdiček, Deaver je zkrátka mistr. Už se těším na další díl.
Vynikající kniha (hlavně bez Hodináře...). Pro mě jedna z Deaverových nejlepších. Problematika bezpečnosti Internetu věcí je tu uchopená velice dobře a jasně je ukázáno, jaký je Internet věcí průšvih, když se neřeší bezpečnost. Ostatně nedávno to ukázaly Internetové útoky, které pocházely nikoli od zavirovaných počítačů, ale od hacknutých zařízení, která se řadí právě do Internetu věcí.
Myslela jsem, že po přečtení všech jeho knih, mě už nedokáže nic překvapit. Opět jsem se spletla a vyústění příběhu mě dostalo. Teď už se jen těším na další díl a budu doufat, že svatbě nebude stát nic v cestě.
Kniha se mi moc líbila, ale myslím si, že napsal už lepší příběhy. Na Hodináře to rozhodně nemělo. Není to kniha, kterou bych si přečetla víckrát.
Zdá se mi, že autor vyzrává, píše tlustější knihy, ale jsou opravdu o něčem. Zde nebezpečí dálkových ovladačů, přehlcenost elektronikou a její zneužití. Skvělé.
Ačkoliv to není z nejlepších Rhymů (minispoiler: furt jsem čekala hodináře a ono ne), tak rozhodně srdcová záležitost proto, že to byla první knížka, kterou jsem přelouskala anglicky (celou!). Jelikož česky vyšla o 5 měsíců později (takže jsem nemohla sáhnout po české verzi, jako u všech ostatních anglických) a já byla zvědavá, kam to povede po Sběrateli kůží, tak jsem zatnula zuby a přelouskala ji. No, anglickým čtenářům moc nezávidím, je tam fůra zkratek, které nám hezky překládají (třeba GC/MS-nechemik asi tápe, já to znám, a zkratky názvů policejních složek). Teď pádím do knihkupectví a jsem zvědavá, jak moc malý či velký mezery mám v překladu :)) Hodnocení poté!
Štítky knihy
detektivní a krimi romány sérioví vrazi detektivní drsná škola krimi kriminální thrilleryAutorovy další knížky
| 2014 |  Sběratel kůží |
| 1999 | Tanečník |
| 2016 | Sběratel kostí |
| 2019 | Hra na nikdy |
| 2000 | Prázdné křeslo |
Další napínavý příběh, sice vraha hned poznáte na začátku, ale myšlení Rhyme jak se k němu dostane, je opět obdivuhodné. Doufám že bude další díl od tohoto autora.