Prázdné křeslo
Jeffery Deaver
Případy Lincolna Rhyma série
< 3. díl >
Věhlasný kriminalista Lincoln Rhyme přijíždí se svou spolupracovnicí Amélií Sachsovou do Severní Karolíny, aby se zde podrobil operaci, která by mu mohla navrátit hybnost. Krátce po příjezdu se na Rhyma obrátí šerif nedalekého městečka a prosí jej o pomoc při řešení zapeklitého případu. Proti němu však tentokráte nestojí profesionální zabiják, ale nevyzpytatelný šestnáctiletý chlapec, vysmívaný pro svůj vzhled a chorobnou posedlost hmyzem. Nejzdatnějším Rhymovým soupeřem se ovšem nakonec nestává „Hmyzoun“, nýbrž protivník z nejsilnějších: Amélie Sachsová. Ta se totiž pouští do velmi riskantního pátrání na vlastní pěst, při kterém postupně vycházejí najevo nové okolnosti. Oba hlavní hrdinové tak nyní stojí proti sobě. Avšak zvítězit může pouze jeden. Dotisk v r. 2007 a 2009... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2000 , DominoOriginální název:
The Empty Chair, 2000
více info...
Přidat komentář
Příběh se mi zdál příliš překombinovaný. Některým zvratům (a pár jich bohužel bylo) jsem prostě nevěřil. Například představa, že v tom jela i postava, která byla nedopatřením zastřelena, mi přišla opravdu nesmyslná... jako celek však měla kniha i dobrá místa, takže celkově hodnotím za 3.
Tenhle díl mě po Sběrateli kostí a Tanečníkovi opravdu dost zklamal. Hlavního padoucha představuje 17lettý kluk s akné a neopětovanou láskou, jehož se všichni strašně moc bojí (dokonce i Lincoln Rhyme, což mi přišlo docela směšné, vzhledem k tomu, proti jakým zabijákům musel bojovat v předchozích dílech). Díl není špatný, ale prostě mě už ve třetině přestal bavit a stále se nemůžu přes něj prokousat. Tenhle díl mi přijde jako průměrná detektivka kteréhokoli jiného autora krimi.
Po Sběrateli kostí a Tanečníkovi trochu slabší kniha. Ani nevím proč konkrétně, je to jenom takovej pocit... Možná trochu moc konspirační...
Za nenápadným názvem a obálkou se skrývá napínavý thriller. Dobře sestavený příběh je místy občas překombinovaný, ale vše pomíjím. Deaverovy knihy jsou magické, nutí vás číst dál a dál. Propletenec událostí se tentokrát odehrává stranou od velkého města v prostředí lesa a vody. Je to velmi příjemná změna, kniha se touto proměnou zařadila mezi mé nejoblíbenější deaverovky.
Moje první kniha od Deavera. Byla jsem z ní nadšená, výborně se čte, děj až do poslední stránky napínavý a překvapující. Těším se, až se mi dostane do ruky další autorova kniha.
Další Deaverovo bájéčné dílo :-) Zvratů i ke konci bylo opravdu hodně, ale to mě jen utvrzuje o Jefferyho genialitě. Člověk nikdy neví, co se může ještě stát. Napínavé skoro do poslední stránky. Všem doporučuju ;-)
Kniha se výborně čte. Prakticky je velmi těžké ji odložit, ale když se nad ní člověk po přečtení zamyslí, tak dojde k závěru, že tam těch zkorumpovaných a následně mrtvých policajtů bylo jaksi přespříliš, že děj je celý takový trošku neuvěřitelný a mírně překombinovaný . Nicméně smekám, protože tohle vymyslet mohl jedině génius. :-) A plně souhlasím s Ree.....
Kniha jsem četla na dovolené a měla jí přečtenou asi za dva dny. Velmi čtivá a napínavá, nechcete ji odložit dokud není přečtená. Konec mě upřímně trochu překvapil, čekala jsem úplně jiný závěr, ale proč ne.
Precetl jsem komplet 9 knih s Lincolnem. Az na Kamenou opici, se mi vsechny libi, ale pro me osobne je favorit prave Prazdne kreslo. Asi me dostalo to prostredi deje (oproti velkomestu) Me tedy naopak ke konci knizka bavila nejvic. Jeden zvrat stridal druhy a nakonec to bylo uplne jinak. Proste super. Ja doporucuji knihu hodne, ale treba zrovna vas nenadchne.
Ano Deaver píše pořád stejně. Už vím co tak zhruba během četby očekávat. Propracovaný děj, šílené, ale logické zvraty, literárně nijak vytříbený, ale velice čtivý styl a úžasný tah na bránu. Zase jsem celou dobu tipoval padoucha, ale opět marně. Má nejlepší Rhymovka (četl jsem 4) a dost možná jeho nejlepší zásek vůbec. (dohromady přečteno 10 knih).
Vždycky hrdě prohlašuju, že čtu Deavera. I teď jsem to prohlašovala, ale myslím, že už jsem nebyla tak pyšná. Po kouscí, jako je Sběratel kostí, Tanečník nebo Ďáblova slza, jsem neočekávala, že by mě kniha mohla zklamat. Dobře, nezklamala mě úplně, začátek byl příjemně akční a člověk si to užíval. Jenže potom přišla druhá část a v ní tolik zvratů, že toho bylo až moc. Útěk s chlapcem? Fajn. Smrt jednoho policisty? Fajn. Tři chlápci, kteří je chtějí zabít? Dobře, beru. Ale potom už toho bylo snad příliš. Další mrtví policajti a k tomu hromada zkorumpovaných, včetně dalších mrtvých policajtů? Amélie, kterou nezavřou jenom proto, že byl zabila zkorumpovaného policajta? A do toho všeho ještě Lydia, která vlastně nebyla ani tak obětí jako návnadou... Knížka dobrá, ale konec by vystačil alespoň na dvě.
Dnes jsem tuto knihu přečetl a to jsem s jejím čtením v pátek začal. Po Sběrateli kostí a Tanečníkovi jsem napjatě a dychtivě začal číst. Jak píše s-reader, vypadlo to od začátku janě, bez nějakých komplikací. Četlo se to perfektně, autor dokáže čtenáře vtáhnout do děje. Bylo jasně vidět, jak si "hmyzouna" každý představuje po svém. Lýdia ho popisovala jako postavu z hororu, Amélie jej pak vnímala úplně jinak a to se mi hrozně líbilo. No zápletka - jak Amélie omylem zastřelila toho poldu co jí dvořil, dost nešťastná. Z prvu jsem myslel, že půjde o omyl a že se pak ukáže, že střílel někdo z těch šerifových kumpánů co je pronásledovali, ale bohužel a tak hay-end musel přijít. Závěr byl ovšem šokující, s tou Lýdií bych to vůbec nečekal. Škoda že nevyšla operace, docela jsem ji Lincolnovi přál, aby mohl hýbat alespoň rukama a obejmout Améli. :-)
Jen jsem nějak nepochopil proč zastřelili ty dva poldy u té chaty? Ti měli být tak jako ta Kerrová poctiví....?
Už budu muset Deaverovy knihy přestat číst! Vždy se do toho nějak začtu a musím to dočíst do konce. Asi v polovině Prázdného křesla jsem byl přesvědčen o tom, že je to zatím nejlepší kousek, který jsem od Deavera četl. Svižný děj, slušná zápletka, žádné nepředvídatelné zvraty, které by autor alespoň trošku nenaznačil a tím nenechal prostor pro čtenářovu inteligenci.
Ale konec, ten podle mého názoru nezvládl. Zápletka s nešťastným zastřelením policisty nedala jinou možnou něž happy-end, který se mi příčí zvláště v knize, která se na první pohled tváří jako velmi dobrá ve své třídě.
Štítky knihy
thrillery hmyz detektivní drsná škola únosy ochrnutí, kvadruplegie kriminální thrillery Severní KarolínaAutorovy další knížky
2014 | Sběratel kůží |
1999 | Tanečník |
2016 | Sběratel kostí |
2019 | Hra na nikdy |
2000 | Prázdné křeslo |
Závěr možná trochu překombinovaný, ale stále ještě kniha, která vám nedá odpočinout. V dobrém slova smyslu :-))