Případy (nejen) tvaroženských četníků
František Kopecký
Obsahem knihy je popis běžné činnosti vesnických četníků. Působili v obvodu stanice Brno-Olomouc v období 1921-1945. Nedílnou součástí jsou další příběhy z Brněnska, Bučovicka, Slavkovska a Vyškovska. Autor v ní píše o krádežích, vraždách, sebevraždách, hazardních hrách, dopravních nehodách a o mnoha dalších skutečných a většinou smutných událostech. Informace o popisovaných případech čerpal v Okresním archívu Brno-venkov, v Okresním archívu Vyškov,v Moravském zemském archívu, v Moravské zemské knihovně, v Archívu bezpečnostních složek, v četnických kalendářích i obecních kronikách. V závěru knihy nechybí zprávy o dění ve Tvarožné, Velaticích, Horákově a v Mokré v letech 1945-1949, tedy o událostech, řešených už pod názvem Sbor národní bezpečnosti. Přílohy tvoří množství fotografií, archívních materiálů, ukázky z četnických zápisů, kronik, novin a četnických kalendářů. Autorovým cílem je přispět k pochopení nelehké práce prvorepublikových strážců pořádku a bezpečnosti a nahlédnout do jejich životů. Najdete zde řadu hořkých a truchlivých příběhů, které vás snad svým obsahem zaujmou.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
2011 | Bitva u Slavkova a Morava v letech 1805-1806 |
2009 | O slavkovské bitvě |
1997 | Stará pošta a bitva tří císařů |
2017 | Maršál Franchet d’Espèrey a Žuráň |
2006 | 200 let tradic bitvy u Slavkova |
Práce převážně kronikářského a regionálního rázu. Chronologicky mapuje činnost četnické stanice Tvarožná od jejího vzniku, až do jejího zrušení v 50. letech. Jednotlivá léta obsahují spoustu případů (krádeže, podvody, lesní a polní pychy, sebevraždy, vraždy,..., ale i dnes malicherné přestupky, které dříve byly trestné). Autor zpracoval v podstatě kroniku stanice s někdy stručnými, jindy s bližšími popisy případů. Je škoda, že už si autor nedal práci se zpracováním alespoň některých osobních medailonků četníků, sloužících na stanici, určitě by si to zasloužili. V práci se také chybně uvádějí hodnosti velitelů četnické stanice za 1. republiky (podporučík), převzaté zřejmě z pozdějších kronikářských zápisů, přitom autor pararelně vkládá do textu výňatky z kalendářů četnictva, které také nejsou 100%ně přesné, nicméně hodnosti četníků bych čerpal pro text alespoň tam, či přesnější údaje v dochovaných osobních evidenčních kartách uložených v Národním archivu v Praze, popř. Zemském archivu v Brně, či Archivu bezp. složek v Kanicích. Škoda je také např. u fotografií Adolfa Hájka chybných popisků v jeho hodnostním označení, kdy je uváděn jako závodčí, ačkoli na fotografii má jasně nárameníky vrchního strážmistra SNB a na další fotografii má hodnost strážmistra! Je tak vidět, že autor se zaměřil spíše na pouhé kronikářské zpracování případů z Tvarožné a okolí a četníky bral pouze jako ty jež tyto případy zaevidovali, prošetřili a uzavřeli. Určitě by se dalo jejich práci vyzdvihout více!