Hladový duch
Louise Penny
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/397958/bmid_hladovy-duch-l9g-397958.jpeg
4
393
393
Případy vrchního inspektora Gamache série
< 5. díl >
Chaos se blíží, starej brachu. Stačilo těchto pár slov a poklid ve Three Pines vzal zasvé. Hosté se právě chystali na návrat do měst, děti se loučily s létem, když byla v místním oblíbeném bistru nalezena mrtvola neznámého muže. A tak je znovu povolán vrchní inspektor Gamache a jeho tým, aby s odkrytím další vrstvy lží odhalili pohádkové poklady i žluklá tajemství pohřbené v divočině. Zdá se, že nejvíc odpovědí na to, kdo byl onen cizinec a kde se tu vzal, zná majitel bistra Olivier. Stopy však vedou rovněž do domu Hadleyových, kde se odehrálo už několik zločinů. A zapleteni do případu mohou být i členové místní komunity českých emigrantů. Klíčů k vraždě má Gamache k dispozici hned několik, a pravda v nich zašifrovaná bude tentokrát krutá…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno:
2017
,
Knižní klub
Originální název:
The Brutal Telling, 2009
více info...
Přidat komentář
Myslím si, že předchozí dvě knihy se mi líbily víc.
Tato detektivka není podle mého názoru špatná, jen má velmi košatý děj. Hodně dějových odboček, hodně popisů, charakteristik, jídla (a to není fér), fantazy vyprávění se mi také příliš nezamlouvalo...
Přesto se knížka čte moc hezky, je napínavá, zajímavá.
Plánovala jsem, že si dám od případů vrchního inspektora Gamache na chvíli pauzu, ale když jsem si v příspěvcích zdejších čtenářů přečetla, že příběh v dalším díle pokračuje, musela jsem si knížku vypůjčit.
Tyto přesahy do dalších knih nemám ráda.
Tentokrát mě kniha k sobě nepřipoutala od prvních stran. Nejvíce jsem si užila až její poslední třetinu. Nemyslím si však, že by za to mohla autorka. Spíše mě pokoušela čtecí krize. Z anotace dalšího dílu jsem takový konec očekávala, takže mě nepřekvapil. Jsem zvědavá, jak to bude v dalším pokračování.
Ruth jako vždy excelentní. Já ji zbožňuji.
Tentokrát nemohu hodnotit plným počtem. Mám trochu problém uvěřit tomu, jak to bylo s poustevníkem a jeho vězněním.
A na konec tradičně- Velkou pochvalu za obálku.
(SPOILER)
Blíží se podzim a do vesničky Three Pines se vkrádá strach...
A ani toto páté setkání s vrchním inspektorem Gamachem mne nezklamalo ;-). Ten musí vyřešit jeden poměrně zapeklitý případ. Sousedka Myrna totiž najde v Olivierově bistru mrtvolu poustevníka. Neznámý byl zabit brutálním způsobem, což přivede inspektora Gamache a jeho tým zpět do Three Pines. Jakmile tam však dorazí, Gamache rychle zjistí, že mu většina zúčastněných lže. A to i přesto, že se jedná o samé dobré známé, se kterými se čtenář (spolu s Gamachem) seznámil již v předchozích dílech. Vyšetřování se protahuje a stopy povedou zpět do domu Hadleyů, ze kterého se nyní staly hotel a lázně v jednom...
V této knize se Gamache víc než kdy jindy setkává s lidmi, kteří utekli z České republiky. A přestože totožnost zabitého poustevníka, který byl sběratelem starožitných kousků, zůstává opravdu hodně dlouho neznámá, po dost dlouhé době se ukáže, že se jednalo o Čecha. Gamache tedy začíná pátrat i v této komunitě, ale zároveň je podezřelý také Olivier, který se s oním zabitým poustevníkem stýkal a dobře ho znal, aniž by to samozřejmě někomu ve vesnici prozradil... I když ale na závěr musím přiznat, že rozuzlení případu nevyznělo zrovna přesvědčivě, bohužel. Víc už psát nebudu a knihu ohodnotím i přes tento drobný nedostatek opět plným počtem. Já za sebe jsem zklamaná nebyla, případ byl zajímavý jako obvykle - a nejen originálním napojením na Českou republiku ;-). Inspektora Gamache i obyvatele Three Pines jsem si oblíbila hned na první dobrou a také se mi moc líbí to poklidné vyšetřování. Proto se na další setkání budu zase brzy těšit...
Inu, ani nevím, jak správně popsat, jak to na mě zapůsobilo. Opět se setkáváme s nezaměnitelným a poklidným stylem psaní o malé krásné vesničce, v krásné krajině a jejich obyvatelích. Ale bohužel se toto prostředí se stává magnetem na vraždy. I když je oběť (skoro) pro všechny naprosto neznámá.
Nevím proč, ale celá kniha působila na můj vkus až moc těžkopádně, ani jsem se nedokázala pořádně začíst. Staly se tu velmi zajímavé události, nad kterými zůstával rozum stát, ale i tak mi tam něco chybělo a někdy naopak přebývalo.
Konec mě dosti zklamal, nebo to byla jen konkrétní osoba a její jednání? Nicméně jsem velice zvědavá, kam se příběh posune dál a jaký bude život těchto obyvatel, když se některým obrátil naruby.
(SPOILER) Pro mne dosti oříšek. Četla jsem tuto knihu v angličtině, a i když to z počátku bylo pohodové čtení, jakmile se tam objevovaly další a další postavy spolu s jejich podivnými tajnůstkami, dost se to komplikovalo. Co opravdu fakt nesnáším, jsou šíleně dlouhé kapitoly, které ubírají pozornost. Když k tomu přičtu ještě tu angličtinu, tak to bylo hooodně k zlosti :o( Myslím, že by tomuto příběhu prospělo zkrácení tak o třetinu. Opravdu jsem nepochopila název anglicky The Brutal Telling, který se dle příběhu jedné umělkyně v knize objevil, ale v úplně jiném kontextu. Taky se tam objevil přímo překlad hladový duch jako the Hungry Ghost, tak jen nechápu, proč se tak kniha nejmenovala i v originále, tenhle název by úplně vystihl, o jaký hlad šlo. A příběh jako takový? Vlastně se mi to ani moc nelíbilo. Taková všehochuť, autorku asi fascinuje historie naší země, výlet na ostrovy a studie totemů, .... Dost mě zklamal Olivier. Kdyby si ušetřil ty svoje lži, kniha by byla asi o polovinu kratší. A Peter? Těším se na díl, až mu Gamache řekne pěkně od plic, co si myslí, a až Clara otevře oči, že si celou dobu hřeje hada na prsou. On se přece jen hodně podobá své povedené rodince, o níž jsme si mohli přečíst v předchozí knize. Závěr byl takový nemastný neslaný - udělal to nebo ne? Možná se to vyřeší v další knize. Ale líto mi bylo Ruth. A tým Gamache - Beauvior (pardon, nevím, jestli je to správně) a Lacoste jsou takové divné osůbky, co kolem sebe nestrpí někoho nového v týmu. Tak kdo tomu sakra šéfuje?!
S každou další knihou paní Pennyová dokazuje, že je královnou nekrvavé krimi s brilantní zápletkou. Ani u této knihy tomu není jinak. Hladový duch se mi četl velmi dobře. Zápletka brilantní, jen ten konec mě trochu zklamal, ale přijde mi i trochu otevřený, možná se dozvím více v šestém díle. Ten konec nebyl takový wau efekt jako u knihy Nejkrutější měsíc, či ještě lépe, Oživlý kámen. Přesto je za mne Hladový duch na plný počet hvězd. V bistru Oliviera a Gabriho je nalezeno mrtvé tělo neznámého muže. Vrchní inspektor Gamache i jeho tým si budou muset pořádně lámat hlavu, než vraždě a identitě mrtvého přijdou na kloub. Jako obvykle je kniha proložena dobrým pitím i jídlem, krásnými popisnými scénami přírody, charaktery postav perfektně vykreslené a s každým dalším dílem se více jednotlivé postavy rozvíjí a my se o všech více a více dovídáme. Zápletka je v tomto případě opět složitá a překvapující. Tato detektivka si zaslouží pozornost a doporučení každému fandovi nekrvavých detektivek. Až na malou výhradu, kniha splnila, co jsem od ní očekával. Za mne velká spokojenost a doporučení. :-)
Tohle je super série, začala jsem číst od prvního dílu, ale jde to i nepostupně nebo jen některá kniha, ale nejlépe začít od začátku :o)
Jojo, Ruth je prostě svá :o))))
Hladový duch mě drapnul, nepustil a v závěru se mnou pořádně zamával. A ještě dlouho ve mně rezonoval. Člověk se tak často cítí přeplněný vším možným, že ho ani nenapadne, že některé věci v něm naopak hloubí díru. Pomalu a nenápadně. A jednoho dne se možná probudí, a bude z něj vykotlaný strom... Detektivky Louise Pennyové mají zvláštní kouzlo. S každou, co si přečtu, si jich chci přečíst víc. Ale taky si musím mezi nimi dávat dlouhou pauzu.
I v této knize jsem našel spoustu krásných popisů kanadské přírody, vztahů lidí a jejich aktivit. Oproti předchozím dílům tady překvapivě hrají důležitou roli problémy současnosti a v menší míře minulost. Také je tady k mému překvapení důležitá vazba na Československo. Postupně se také dále rozvinula umělecká linka příběhu, očekávám i zde pokračování v dalším díle. Jen o to bistro mám trochu strach, snad v něm i v budoucnu bude vládnout pohodová atmosféra a obyvatelé i návštěvníci vesničky Three Pines tam budou nacházet obvyklé zázemí.
Další příjemné pohlazení po duši od autorky, i když tentokrát byl příběh na můj vkus až moc rozvláčnělý. Závěr opět donutí k celkovému zamyšlení nad životem a jeho prioritami. Chudák Gabri, toho mi opravdu bylo líto. Trochu mě zamrzelo, že jsem se nedozvěděla, kdo doopravdy poustevníka zabil, nebo mi to aspoň z knihy nebylo úplně jasné. Ale možná se to dozvíme v příštím díle série.
…tak tady zatím půjdu dost proti proudu.
Ale evidentně uznávám svoji chybu, protože je to moje první kniha této série, takže jsem nevědomky nastoupila absolutně nepolíbená do rozjetého vlaku. Postavy jsem vůbec neznala, měla jsem v nich slušný „chaos“ (nemusel se blížit, já už ho měla) jejich charaktery a vztahy mezi nimi mi nic neříkaly, takže mě úseky s vsuvkami s popisy jejich osobního života a dialogy nesouvisející se základní linkou příběhu hodně rozptylovaly a vlastně dost nudily. Celá kniha mi tak připadala zbytečně rozvláčná a psaná dost nezáživným způsobem. Byla jsem zvědavá jen na rozuzlení, tak jsem nakonec dost kapitol přeskakovala, abych se co nejrychleji dočkala pointy. Takže -základní příběh nebyl špatný, docela mě pobavila vazba na naši republiku, ale kniha jako celek mě zatím bohužel neoslovila. Ale snad zatím….Příště už chybu neudělám, začnu od jedničky a až se opět dostanu k Hladovému duchovi, není vyloučeno, že nakonec tuto knihu třeba přehodnotím.
Od tohoto dílu jsem se nemohla odtrhnout. Pořád jsem doufala, že to nebude tak, jak to vypadalo. Ruth jako obvykle skvělá, chudák Beauvoir. :D
Ač bych nevěřila, že někdy dám detektivce plný počet, tak ano, pátý díl kanadské série si to prostě zaslouží a tento žánr daleko přesahuje. Moc mě bavil Poustevníkův příběh, jeho tajemství, samota se dvěma židlemi. Někdy mám pocit, že autorka otevírá tolik pro mě zajímavých témat (umění, ekologie, ale i problémy, které v Kanadě řeší) a vedlejších linií, že je nestačím pořádně sledovat a prozkoumat do hloubky. Snad se objeví i v dalších dílech, na které se opravdu těším.
Výborný příběh, dokonalá zápletka. Na stránce 159 jsem se smála, až mi tekly slzy. V každé předcházejíci knize byl i humor, ale v této mne spisovatelka dostala nepřipravenou…. Jsem moc ráda, že jsem paní Penny objevila, díky.
Možná jsem udělala tu chybu, že jsem si dříve přečetla 6. díl Pohřběte své mrtvé ... protože pak něco ztrácelo smysl a přitom i nalezlo jiný smysl ...
... československá nit mi vůbec československá nepřipadala ... :-)
A tak nějak byl celý díl horší k chápání ... nic ale nedbám a těším se na další díl :-)
Tentokrát mi to čtení tak dobře nešlo, ale to není chyba paní Penny, spíš mi to teď obecně moc nejde. Líbila se mi souvislost s Československem, poznala jsem díky knize a Googlu pár nových míst a událostí a opět se setkala se svými milými postavami. Dlabanec malinko zhořknul, ale na "šestku" se těším. Užijte si umění a Hladového ducha :-)
"Československá stopa" byla z mého pohledu dost úsměvná. Jinak ale tato kniha drží styl a kouzlo celé série. Setkáme se zde se starými známými, někteří pobaví, někteří překvapí i zklamou. Krásné čtení.
Je to něco víc než pouhá detektivka, (i když vesnice Tři borovice směle soupeří v počtu vražd na jednoho obyvatele s domovskou vesnicí slečny Marplové), je to setkání s našimi známými, je tam hodně výletů do kanadské přírody, spousta exkurzí do říše umění a do historie, tentokráte i české. Vlastní zápletka je podle mne záminkou pro autorku, aby vyjádřila své názory na náplň života obyčejného smrtelníka - má to být bohatství, svoboda nebo snad poklidný život?
Štítky knihy
detektivní a krimi romány Kanada starožitnosti
Autorovy další knížky
| 2014 |  Zátiší |
| 2014 | Vražedný chlad |
| 2015 | Nejkrutější měsíc |
| 2017 | Hladový duch |
| 2017 | Pohřběte své mrtvé |
A jsou tu pro čtenáře opět známí obyvatelé v krásné přírodě vesničky Three Pines. A opět vražda? Nastupuje nám již známý inspektor Gamache se svým týmem. Zajímavá stopa jej zavádí i do bývalého Československa, zjišťuje , proč se tajemný poustevník skrýval v lese. Jeho srub byl nádherně vybavený , doplněný řezbářskými výtvory.
Autorka krásnými slovy popisuje nádhernou přírodu Kanady, její vraždy jsou jakoby nenásilné, bez krvavých scén, ale mají hluboký podtext a to vyzařuje z obálky, která je opět nádherná a název "Hladový duch" a ten je v každém z nás. Někdo hladoví po lásce, porozumění, další po penězích , majetku a mamonu. Co z toho dovedlo někoho k vraždě. Na to inspektor samozřejmě přijde a pro to název knihy . Bažení po něčem vede někdy až k tomu nejhoršímu.