Hladový duch
Louise Penny
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/397958/bmid_hladovy-duch-l9g-397958.jpeg
4
402
402
Případy vrchního inspektora Gamache série
< 5. díl >
Chaos se blíží, starej brachu. Stačilo těchto pár slov a poklid ve Three Pines vzal zasvé. Hosté se právě chystali na návrat do měst, děti se loučily s létem, když byla v místním oblíbeném bistru nalezena mrtvola neznámého muže. A tak je znovu povolán vrchní inspektor Gamache a jeho tým, aby s odkrytím další vrstvy lží odhalili pohádkové poklady i žluklá tajemství pohřbené v divočině. Zdá se, že nejvíc odpovědí na to, kdo byl onen cizinec a kde se tu vzal, zná majitel bistra Olivier. Stopy však vedou rovněž do domu Hadleyových, kde se odehrálo už několik zločinů. A zapleteni do případu mohou být i členové místní komunity českých emigrantů. Klíčů k vraždě má Gamache k dispozici hned několik, a pravda v nich zašifrovaná bude tentokrát krutá…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno:
2017
,
Knižní klub
Originální název:
The Brutal Telling, 2009
více info...
Přidat komentář
Další výborná detektivka od mé oblíbené spisovatelky. Přečetla jsem ji jedním dechem. Oplývá neotřelým příběhem s menší zápletkou spojenou s Československem a dobou komunismu. A konec? Ten jsem fakt nečekala, pořád jsem si myslela a věřila, že se to nějak vysvětlí. Ještě teď si to v hlavě přemílám.
Krása.
A moje dojmy? Při čtení tohoto dílu jsem neměla chuť jít do bistra na snídani, ale stát na návsi a sledovat Ruth, jak se prochází s Rózou
PS: nutně potřebuji další díl
,,Jeden z nás, pomyslel si Gamache. Tři krátká, ale silná slova. Slova, jež víc než co jiného dala vyplout tisíci korábům, vyprovokovala tisíc útoků. Jeden z nás. Byl nakreslen kruh, a uzavřen. Hranice vyznačovala kdo je uvnitř a kdo ne....,,
Šlo ale o víc než o pocit sounáležitosti....
Proč to pro ně má takovou přitažlivost a sílu je i fakt, že to vždycky zároveň znamená bezpečí a loajalitu.
KDYŽ JE ČLOVĚK ,, JEDNÍM Z NÁS,, JE POD OCHRANOU.,,
,,Ve vašem podání to zní jednoduše, namítl Gamache. Ale ono to doopravdy jednoduché bylo. Jakmile jsme se rozhodli, co chceme. A když se na ni Gamache podíval, věřil tomu. Věděla něco velice silného, věc, kterou většina lidí nikdy nezjistí. Že se o svoje štěstí musejí zasloužit sami.,,
,,Armand Gamache věděl, co to znamená, když někdo není hodný. Poznal krutost, hrůzu a zoufalství, a věděl, jak vzácná, byť přehlížená vlastnost je laskavost.,,
Přečteno jedním dechem. :) Vím že se opakuji, ale ty obálky jsou prostě nádherné.
(SPOILER)
„Každá quebecká vesnice má svoje poslání,“ prohlásila Clara. „Někde se dělá sýr, jinde víno, v další zas hrnce. My vyrábíme mrtvoly.“
Znáte umělce, mají sklon k přehánění. Mrtvoly se tu nevyrábějí, ale přece jen se pohádková detektivka, jak jsem nazvala některý z předchozích dílů, proměnila ve svou temnější sestru, mýtickou. Leccos je zkrátka trochu jinak: milovníci umění a starožitností si tentokrát smlsnou víc než gurmáni, čtenáři, kteří si zamilovali přátele v Three Pines, se mohou cítit poněkud zaskočeni.
Stále se mi líbí autorčina dovednost vytvořit tajemno i jiného druhu než kolem neobjasněné vraždy, pořád mám ráda i frankofonní prostředí. Gamache tentokrát nikoho nepeskuje, Ruth zachovává svou tvář a shazuje vážnost života svými přisprostlými výroky a Myrna za ní svým nadhledem nezůstává pozadu. Ale musím se přiznat, že jakmile jakýkoliv cizí autor využije něco z mně známé české reality, trochu se ošívám; okolnosti emigrace mi tu přišly malinko úsměvné (souhlasím s broskev28). Není to ale nic závažného, tato série a její podstata mě baví.
Další krásně napsana kniha. Jen mě trochu mrzelo, že byla místy zbytečně zdlouhavá a mimo hlavní děj. Každopádně se těším na další dilko. Knihovnička má určitě radost.
No tedy, svou tajemností mi kniha vzala dech, který jsem po přečtení chvíli musela hledat. Odkazy na hudbu a oblíbeného skladatele, či popis radosti a změny ve výrazu hudebníka, popis tónů houslí... jako bych stála ve srubu a doopravdy je slyšela. Ostrovy Královny Charlotty, na které bych se hned rozjela. Do podzimních sychravých dní ideální společnost. Naštěstí mám po ruce hned šestý díl a mohu v četbě směle pokračovat. ... Zima a druhá šance? Zní to lákavě.
"Jaká je škoda, když se spisovatel ani nepokusí nalézt básně, které by k němu promlouvaly. Básníci dokážou vtěsnat do jednoho dvojverší to, na co já potřebuji celou knihu. " Přiznává na konci autorka a já s ní mohu jen souhlasit. Poezie je nádherná a jsem ráda, že ji autorka do knihy zařazuje.
Shodnu se s těmi, kterým se nelíbí přetažení tohoto příběhu do další knihy - už jen proto, že my další díl nemáme a já musím čekat, než ho objednáme (leda bych si ho půjčila z jiné knihovny). Podobně souhlasím se čtenáři, kterým tento díl připadal slabší a nevyvážený.
Ani odkazy na Československo se mi moc nejevily - nebýt tam (resp. tady) a nezažít tu zmiňovanou dobu, představila bych si divoký západ a zlatou horečku (jistě, pokud šlo o majetkové změny, byl to divoký východ, ale rozhodně nebyl tolik nebezpečný a především tak zjevný; možná o to hůř pro nás ostatní, méně movité).
Ale Armand Gamache, Myrna, Clara, Ruth a Róza to zase zachraňují. A tuze příjemná byla i proměna bývalého sídla Hadleyových, temného místa zatíženého zlobou a zločinem:
"Jak stoupal, starý dům Hadleyových se před ním zvětšoval víc a víc. Obrnil se. Připravil se na vlny smutku, které se z něj valily a zaplavovaly každého, kdo byl natolik bláhový, aby se k němu přiblížil. Ale buď byla jeho obrana lepší, než čekal, nebo se něco změnilo.
. . . . . .
Vrchní inspektor si překvapeně uvědomil, že stojí před starým domem Hadleyových s úsměvem. A že se doopravdy těší, až se podívá dovnitř."
Po dlouhé době jsem se vrátila k příběhům inspektora Gamache a hned mě obklopila úžasná atmosféra vesničky Three Pines, protože na tu se jen těžko zapomíná. Příběh se mi líbil, ale nějak jsem z toho konce byla zmatená. Rozhodně potřebuji další díly :-D
Jsem zvědavá, jak to bude dál, takže už mám zamluvený další díl ;)
Tato série se dobře čte a jak píší i jiní čtenáři,má prostě děsně příjemnou atmosféru :D
Opět nádherné čtení. Nechápu jak detektivka může tak krásně zahřát u srdce. Zbožňuji tu skvělou atmosféru zapadlé vesnice. Obdivuji Gamache. Tentokrát je mi ze zápletky dost smutno, ale o to víc mne kniha zaujala. Těším se na další.
Opět další výborná kniha od Pennyové. Pořád platí, že píše velice hezky, všechno plyne tak nějak pomaloučku a příjemně.
Zatiaľ moja druhá kniha od autorky a už mám doma na príručnej knižnej polici ďalšiu :). Beriem si ich z knižnice tak, ako ich momentálne majú. Čítam ich teda nie v poradí. V tomto konkrétnom prípade (Hladový duch) je to očividne na škodu... záver bol otvorený a mnoho otázok zostalo nezodpovedaných... no ale, čo robiť, keď sú autorkine knihy stále požičané, však? :)
Hladový duch sa mi páčil viac ako Oživlý kámen. Malo to lepšie gradované napätie, viac "bočných" príbehov, z ktorých všetky boli zaujímavé. Rozvitie charakterov a životov temer všetkých obyvateľov dedinky Tri borovice je skvelý nápad - človek má pocit, že je súčasťou obce, komunity, že si pochutnáva na pre nás netypických jedlách spolu s postavami, že dýcha voňavý ihličnatý vzduch a býva v domčeku s tajomnou históriou... Že bytostne rozumie Petrovej žiarlivosti a napokon hrdosti na Claru, ktorá ho v umení predčila. Že chápe Gabriho neschopnosť pripustiť Olivierove prapodivné prejavy, snahu Gilbertovcov o nový začiatok, odvahu mladého Morina atď. Sympatická bola aj československá príbehová línia, nakuknutie pod pestrú umeleckú pokrievku a iné. Menej ma oslovila postava Vincenta Gilberta a zápletka s ním spojená. No a na Ruth si akosi nemôžem zvyknúť vôbec, pokladám ju za autorkin prešľap - vulgárny osobný prejav nemôže ísť totiž ruka v ruke s dokonalým básnickým prejavom. Aspoň, že Róza našla napokon slobodu...
Gamache však opäť nesklamal, jeho postupy a najmä trpezlivý, pokojný a láskavý prejav sú skvelou inšpiráciou. V tomto diele oceňujem aj nadhodnotu v podobe poukázania na neodbytnosť svedomia, znášanie zodpovednosti za vykonané skutky a na nezmyselnosť existencie pre Mamona.
Zatím nejlepší a nejnapínavější díl. Jsem zvědavá na další díly. Tato série mě neskutečně baví...
Opět výborná kniha, není co dodat. Přečetla jsem si předem recenze, takže jsem věděla, že to co bylo v této knize nedořešené, vyřeší následující díl. Naprostá spokojenost.
Tentokrát to teda ale trvalo, než jsem se konečně začetla. Ještěže jsem to nevzdala, to bych přišla o krásu - přírody, básní a nádherného příběhu o Králi hor. Samozřejmě i detektivního příběhu. I když teď mám pocit, že pro mne to detektivní pátrání nebylo v tomhle příběhu tím nejdůležitějším. Nejvíc jsem si užila všeho kolem. Přátelství, jídla, klidu a pospolitosti.
A Ruth se vztyčeným prostředníčkem.
Autorovy další knížky
| 2014 |  Zátiší |
| 2014 | Vražedný chlad |
| 2015 | Nejkrutější měsíc |
| 2017 | Hladový duch |
| 2017 | Pohřběte své mrtvé |
Je to něco víc než pouhá detektivka, (i když vesnice Tři borovice směle soupeří v počtu vražd na jednoho obyvatele s domovskou vesnicí slečny Marplové), je to setkání s našimi známými, je tam hodně výletů do kanadské přírody, spousta exkurzí do říše umění a do historie, tentokráte i české. Vlastní zápletka je podle mne záminkou pro autorku, aby vyjádřila své názory na náplň života obyčejného smrtelníka - má to být bohatství, svoboda nebo snad poklidný život?