Příšerné příběhy vánoční
Chris Priestley
Příšerné příběhy série
< 4. díl
Praskající oheň v krbu, plíživé kroky křupající ve sněhu a doslova mrazivé tušení hrůzy. Ano, opět jsou tu tolik oblíbené Příšerné příběhy britského autora Chrise Priestleyho, kterého při návštěvě Prahy u příležitosti vydání českých překladů jeho knih město natolik nadchlo, že uvažuje umístit sem děj některého ze svých dalších děl. V sedmi příbězích prodchnutých tajuplnou, strašidelnou atmosférou čeká na čtenáře spousta geniálně nečekaných zvratů a samozřejmě nezbytné, hrůzu nahánějící poučení, že není radno porušovat pravidla ani psané či nepsané zákony a že zlé, zlomyslné chování je po zásluze potrestáno.... celý text
Literatura světová Horory Pro děti a mládež
Vydáno: 2015 , ArgoOriginální název:
Christmas Tales of Terror, 2012
více info...
Přidat komentář
Tohle pro mne byla vtipná zkušenost. Původně jsem ji koupila pro synovce, že si ji na podzim budeme číst před spaním. Prostě trochu se bát bude vzrůšo!
Ovšem prozíravě mě napadlo si ji přečíst nejdříve sama. Super kniha, ale doporučuju dětem tak 8+. Příběhy psané v takovém viktoriánském stylu, často si na tu děsivost musíte přijít sami, zhmotnit určitou abstrakci, než že autor udává výčet bubáků. Mám za to, že něco vydržím, ale já se teda bála hodně a bylo to skvělý! Je ale pravda, že děti jsou mnohdy otrkanější... no, já to riskovat nebudu, to by mi jejich rodiče pěkně poděkovali!
Nedosahuje kvalit 1. a 2. dílu, ale rozhodně je to pěkné čtení při kterém vám bude chladno i v létě - doporučuji pro ochlazení ;)
Navnaděna psychostrýčkem Monteguem, půjčila jsem synovi i Příšerné příběhy vánoční. Audiokniha je výborně načtená L. Frejem. Vyloženě si to užíval a někde mírně přehrával, takže do hororu vnášel jakoby i trochu ironie, ale vyznělo to výborně. Povídky jsou chytré, vydařené a strašidelné, i když některé motivy už Priestley opakuje (ďábelské hračky a modely reality). Každopádně kvalitní zábava na dlouhé prosincové večery, nejen pro děti.
Já se přiznám rovnou, že jsem velký posera (neptejte se mě, jak jsem přežila noční hlídky na táboře). Ale strašidelné povídky o krvelačných vílách a břečťanových nestvůrách jsou rozhodně můj šálek kávy. Chrise Priestleyho jsem objevila, když mi bylo cca 14 let a jeho povídky mě naprosto uhranuly. V jeho příbězích vždy vystupují děti, které se většinou nechtěně zapletou se světem nadpřirozena a ne vždy to pro ně skončí dobře.
Jsem poseroutka, takže za mě dobrá knížka! Moje druhá volba z Příšerných příběhů, z Černé lodi se mi líbily trochu víc, protože jednotlivé příběhy propojovala dějová linka.
Pomaly cas adventu, tak kde je nieco vianocne? Bububu. Priznam sa, ze toto mi nepripadalo ani ako kniha pre mladez. Preco? Pre dospele postavy, pre samotnu chemiu medzi nimi. Predsa len, uz len v prvej poviedke, ako to medzi nimi skripe. A potom ale uz su tu strasidla, tajomno, a to mame radi aj dospelaci aj decka.
Audiokniha, nacitana Ladislavem Frejem, nejak teraz viac pocuvam ako si kazim oci. A toto je idealne pocuvanie na noc. A nacitane je to s takym entuziazmom a prednesom, ze je to ...uznam hned... lepsie ako keby som to len cital sam. Zas ale, nedrzal som knihu v ruke, neviem, ci som neprisiel o krasne ilustracie, ako je napr na obalke. No... vsetko ma vyhody aj nevyhody.
Předvánoční jednohubka, u které se dospělý nejspíš nebojí, ale na mě ty konce působily drsně:-D
Po přečtených příbězích strýce Montaguea u mě zklamání. Příběhy nejsou obsahově ani napětím vůbec špatné, ale když již znáte, co autor dokáže, vás nemůžou až tak uchvátit. Nevím, zda to není nepovedeným překladem, ale po stylistické stránce zdaleka nedosahují kvalit 1. knihy série. Především konce povídek jsou jakoby useklé, nepropracované až odbyté. Chyběl mi propojovací příběh, naopak ilustrace opět velmi povedené. Nemůžu jinak, ale jen 3*.
Jednoduché příběhy, děsivé opravdu jen pro děti. Nejvíc se mi líbila asi Byla cesta a Hrací skříňka.
Tak že bylo to období Vánoc čapla jsem již po druhé do ruky tuto knihu a nelitovala jsem. Příběhy jsou opravdu příšerné - v dobrém slova smyslu - a vánoční. Nejlepší je za mě povídka Sněhulák a Poslední dárek.
Krátké povídky, které mají zimní předvánoční atmosféru. Pobaví, jsou nevšední a velmi čtivé.
Hezky napsane, uplne jsem se vzdy vzila do te svatecni atmosfery...a pak...opravdu priserne pribehy. Vhodne od 10 let, no ja to cist, kdyz mi bylo 10, tak bych nemohla par noci usnout... :-D bojim se i ted... :-) knizka me moc bavila. Idealni cteni pro male budouci ctenare S. Kinga :-D
7 hororových příběhů, které jsou spojeny Vánocemi a vánoční atmosférou. Mně se nejvíc líbily příběhy s názvem Sněhulák a Saze, ale pěkně jsou všechny příběhy. Vhodné pro všechny věkové kategorie, i když úplně malým dětem bych to raději necetla.
Chris Priestley to prostě umí podat :)
Autora zbožňuji. Má neskutečně poutavý styl a jeho strašidelné příběhy opravdu nahánějí hrůzu.
Část díla
Byla cesta
2012
Hrací skříňka
2012
Jinovatka
2012
Poslední dárek
2012
Saze
2012
Autorovy další knížky
2011 | Příšerné příběhy strýce Montaguea |
2015 | Příšerné příběhy vánoční |
2012 | Příšerné příběhy z temného tunelu |
2011 | Příšerné příběhy z Černé lodi |
2014 | Pan Krátur |
Knihu jsme četly společně s vnučkami a tak krásně jsme se u těch strašidelných příběhů bály, i když ne moc ;-). Líbily se nám všechny povídky sem zařazené. Naštěstí nebyly zase až tak moc hororové, to bychom knihu nejspíš nedočetly. Takže za nás všechny udílíme pět hvězd a doporučujeme ;-).