Přitažlivost pádu
Noel O'Regan
Micheál Burns žije sám v domku poblíž strmých útesů na ostrohu Kerry Head, kde vyrostl. To idylické místo nad zátokou na malebném pobřeží irského jihozápadu má svou temnou stránku: útesy odedávna lákaly sebevrahy. Jeho rodiče považovali záchranu těch ztracených duší – návštěvníků onoho místa – za svou duchovní povinnost a Micheál, jemuž se zhroutilo manželství a rozpadl život, teď v jejich „poslání“ pokračuje. Jen v sebeobětavé službě druhým na úkor vlastního zdraví nachází jakousi útěchu a smysl. Když ale jeho sestry chtějí domek i s pozemkem prodat, musí si vybrat mezi sourozenci a návštěvníky, mezi traumatickou minulostí a možnou budoucností. Působivý příběh s nezapomenutelnou atmosférou ohlašuje výrazný nový talent mladé irské prózy.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2023 , OdeonOriginální název:
Though the Bodies Fall, 2023
více info...
Přidat komentář
Naprosto vynikající kniha v každém ohledu, který může čtenáře zajímat! Zároveň obrovské překvapení, že se jedná o autorovu prvotinu. Tak vyzrálý text bych navíc čekala i od někoho zralejšího, což ale nemíním jako kritiku... Přitažlivost pádu má naprosto všechno, co na knihách oceňuji. Dokonalou atmosféru, ze stran přímo slyšíte, vidíte i cítíte prostředí, postavy, pejska... Nechybí závažné téma, zpracované citlivě, ohleduplně, s mimořádnou laskavostí. Ať je jím sebevražda, nebo vlastní traumata, kterým v životě čelí hrdina. Jde opravdu o skvělý text, hluboký, pravdivý, laskavý, který budu doporučovat dál.
No teda, to byla atmosféra! Úžasně zachycená malebnost místní krajiny zkombinovaná a propojená s životem jednoho člověka bojujícím se svými démony, zejména s odtažitou matkou, posléze s osamělostí a pocity viny. Výborné na postavách v knize je to, že každá z nich postupně prezentuje svůj pohled na věc a čtenář tak dostává možnost pochopit jejich chování a nikoho z nich neodsuzuje.
Micheál mi byl blízký, až mě to trochu
děsilo :-)
Původně jsem se bála, že kniha bude příliš depresivní, ale nakonec ve mně vyvolávala různé jiné emoce.
Rozhodně doporučuji.
Dávám plný počet, protože klobouk dolu, že je to autorova prvotina. Skvěle napsáno a sedlo mi to do noty temnou atmosférou Irska.
Cože, tohle byla prvotina? Opravdu skvěle napsaná kniha, která vtáhne do těžkého tématu, kdy příběh se odehrává ve velmi nedávné minulosti, což znamená, že kniha byla přeložena skoro bezprostředně po svém vydání v originále. Skvělý překlad paní McElveen, od které jsem letos přečetl asi už 3. knihu. Skoro to vypadá, že dobré knihy se teď píší jen v Irsku a nebo že Irsko a Česko k sobě mají nesmírně blízko ve vnímání a působení literatury.
Může člověk pomáhat druhým, když sám si pomoci nemůže ?! Ano, to je otázka za milion , ale věřím tomu. Viz. náš nejlepší dětstský psycholog Ptáček.
Uvěřitelný člověk je ten, co si prošel peklem, vylezl z něj a nyní dotýká se nebe. Jemu lze věřit.
Kniha evokuje ponurou atmosféru, myšlenky, ale i krásu a samotu na útesu a celého kraje.
Na jedné straně živé obrazy epické přírody ve vší své nezkrotné síle... na straně druhé lidská bezmoc ve vší své zoufalosti... zachraňovat jiné je leckdy jednodušší než zachránit sám sebe... jak je možné, že jiným dokážeme naslouchat a sami sebe neslyšíme... a kolik bolesti ještě unesou už tak bolavá záda... ten nekonečný pocit dluhu... dlužím to jim... mámě... tátovi... ale co dlužíme sobě... nedlužíme si taky jeden takový plnohodnotný ŽIVOT... svůj vlastní... tohle syrové víření emocí je mi zkrátka více než blízké.
Krásná kniha. Úplně mě pohltila, těžko se mi odkládala...
Krátké kapitoly, ve kterých se střídá současnost s minulostí.
Příroda, útesy, moře, výkyvy počasí.
Micheál a jeho rodina.
Skvěle napsané.
Opravdu doporučuji.
Moc pěkné to bylo...
Znepokojivé a zajímavé zároveň. Micheál žije na okraji světa, aby zachraňoval ty, co stojí na hraně. Ale jde o oběť a odpovědnost nebo o potřebu a únik? Anebo o sebedestruktivní pouto k místu, na němž člověk zažil největší bolest? V životě je máloco jednoznačné a motivy jednání už vůbec ne. Odrazem Micheálovy rozbouřené psychiky je divoká příroda, nádherna i děsivost moře a ničivé bouře, které se objevují čím dál častěji a jediným pevným bodem pak zůstává věrný Sammy. "Může člověk pomáhat druhým, když není schopen pomoci sám sobě?“
Irsko, počasí, moře, příroda, útesy. Návštěvníci, kteří se rozhodli skočit. A rodina, která si jejich záchranu vytyčila jako poslání, i kdyby to znamenalo utéct před vlastním životem. Přenádherné to bylo a kniha se mnou bude ještě dlouho. Cit, se kterým byl příběh napsán, mi vyrazil dech. Po přečtení jsem chtěl začít znovu. To snad mluví za vše.
Drsná a krásná krajina irského hrabství Kerry, ostrohu Kerry Head, který svými strmými útesy nad mořskou zátokou láká sebevrahy, jakoby předurčuje, nebo umocňuje neodbytnost otázek, jejich naléhavost, syrovost, které prostupují celým tímto jedinečným románem. Může být obětavá pomoc v nejtěžších chvílích životním posláním? Děláme to pro druhé, nebo pro sebe? Utíkáme ze světa, hledáme smysl, útočiště? Možná k porozumění stačí prostá slova vypravěčovy matky: "Děláme to, protože nikdo jiný to neudělá." Neokázalé hrdinství, které z podstaty nemá žádné další atributy..
Atmosféricky vypodobněný kus irské země, je velmi znát, že k němu je autor pevně připoután. Přitažlivost pádu se čte dobře, ač jde o téma velmi těžké a neveselé. Sebeobětování až skoro do sebezničení, rodina, vztahy obecně, vina a výčitky, neschopnost utéct. Jsem velmi zvědavá na další autorovu knihu. A asi se potřebuji podívat do Irska, do Kerry.
Zajímavá prvotina autora a to i díky dobrému překladu....
Micheál, jeho životní příběh čtenáře přenese na jihozápad Irska, krásné, ale i kruté přírody s nádhernými útesa na pobřeží Atlantského oceánu, kde stojí malebný domek a jeho obyvatelé.
Děj, díky postupnému odhalování minulosti, nás provází s vědomou a duchovní pomocí rodičů, následně i Micheála, potenciálním sebevrahům, tzv. "Návštěvníkům".
Ukázka nezištné pomoci druhému, vliv návštěvníků, ale i psychologický rozbor rodiny, jako celku, ale i sourozenecké vztahy a dopad všeho toho na rodinu. Každého dohání minulost jinak. Pochopí a odpustí sobě i druhému nebo zde hrají roli peníze a uraženost nebo pocit ublížení.
Po mnoha měsících, kdy jsem většinu knížek odložila nedočtenou, protože mě v průběhu přestaly zajímat, je tohle román, který jsem se zaujetím a v poměrně krátké době přečetla až do konce. A tímto faktem ho chci doporučit asi víc než vyjadřováním se k jeho obsahu a myšlenkám.
Ostatně jediné, co bych k jeho obsahu po přečtení mohla napsat, je hmm.... hmm... ty jo.
K Irsku, a zejména pak k hrabství Kerry, ve kterém se děj Přitažlivosti pádu odehrává, a k Irům mám opravdu hodně blízko. A stejné je to i s jejich literaturou. Snažím se přečíst všechno, co u nás vyjde, takže už mám s irskou literaturou dost zkušeností. A přesto stále žasnu nad tím, jak skvělé spisovatele tahle země rodí. A ještě víc mě udivuje, s jak precizními, dokonalými debuty irští autoři přicházejí.
Přitažlivost pádu mi, stejně jako vynikající překladatelce díla, paní Alici Hyrmanové McElveen, připomíná knihu Jasno lepo podstín zhyna od Sary Baume. Příroda, dějiny a rodina hrají v obou knihách zásadní roli a společnou mají i temnosvitnou lyriku. Slova vám lehce kloužou po jazyku i duši, ale v srdci vám zanechávají hluboké jizvy - ty, které bolí sladce, i ty, které vás trhají na kusy.
Všimli jste si, jak málo a zároveň jak moc se toho v knize děje Přitažlivost pádu v sobě ukrývá celé životy. Minulé, přítomné i budoucí.
Mimochodem, kolik otázek jste si během čtení položili, na kolik jste našli odpověď hned, na kolik později a na kolik z nich hledáte tu správnou ještě teď? Možná už navíc tušíte, že na některé nenajdete odpověď nikdy.
Ale to vůbec nevadí. Je dobře, když si knížka nechá nějaká tajemství jen pro sebe. Třeba vás to naláká, abyste ji po čase otevřeli znovu. Já to udělám docela určitě.
Předtím se ale, doufám, dočkám další autorovy knížky. Už se na ni opravdu moc těším!
Tři sourozenci, kteří vyrůstali na jihozápadním pobřeží Irska, v domku nad útesem, který přináší "vysvobození" nemocným duším. "Návštěvníci", tak jsou tito lidé v příběhu pojmenováni. Lidé, kteří už ztratili chuť žít.
Smutný příběh plný emocí. Snaha pomáhat, obětovat se druhým přivádí Micheála k samotě, kterou sdílí se svým psem Sammem. Příběh krásně ukazuje jak rodina a rodinné vztahy mohou ovlivnit člověka na celý život.
V kapitolách se střídají dvě časové roviny, dětství a současnost. Micheál pokračoval v úsilí rodičů lidem pomáhat, vyslechnout jejich trápení a poskytnout jim pomoc a bezpečí. Všechna traumata se bohužel ukládala a později nalomila i jeho duševní zdraví. Odpoutat se od rodného domu, od všech starostí se bohužel podaří pouze sestrám.
A to je jako konec? A dál? ...
Syrovost příběhu až na dřeň... Doporučuji všemi deseti.
Silný příběh o touze zachraňovat (cizí) duše a ceně, kterou za to platíte. Také o rodině, autenticitě, pocitu viny a příležitostech, které člověk nevidí. Stylově autor připomíná Juliana Barnese. A Micheál, Áine a Saoirse jsou skvělými průvodci po temnotě, kterou si nezasloužili.
Podobně jako na autory severských kriminálek působí jejich příroda, syrovost a tma, tak i tady měla krajina, útesy a výhledy z nich velký prostor a věřím, že i vliv na jednání místních obyvatel. Někteří inklinovali k víře s tím, že mají určité životní poslání, jiní neunesli tíhu svého osudu a chtěli zvolit rychlé řešení. Skvěle popsáno a napsáno, musíte přemýšlet nad každodenním životem rodiny, která za bydlení v domě s úžasnými výhledy, platila až vysokou cenu. Říkáte si, jestli byste byli i vy schopni podobné empatie až do takových rozměrů a důsledků. Jestli byste upozadili vlastní děti, notabene na ně naložili svoje i cizí břímě pro vás neznámých lidí. Které se se svým pro ně traumatem z dětství nejsou schopny vyrovnat ani v dospělém věku a potřebují se ujistit o svém vztahu k rodičů, místě v životě. Každý po svém.
Nevšední kniha s citlivým překladem.
(SPOILER)
Dobře napsané, rychle přečteno, popisy přírody a počasí i postav mě bavily.
Jen poslední dobou nemám trpělivost s postavami, které na začátku příběhu nedokážou komunikovat o svých problémech a být upřímné a od toho se odvíjí jejich pokažený život (nebo velká část)
Micheál je případ pro psychologa. Poté, co se po letech nastěhuje zpět do domu svého dětství, se k němu jako bumerang vrací poslání, před kterým kdysi utekl. Poslání, které jemu a následně též nevyžádaně jeho sestře předala matka. Zachránit ty nešťastné duše, přimět je vrátit se do života. Přijde o vše, co si vydobyl v době, kdy byl mimo. Micheál se rozpadá. Uzavírá se ve svém domě se svým psím společníkem a jen číhá, aby nepropásl dalšího návštěvníka a sveřepě vzdoruje vůli svých sester dům prodat. Krásně napsaná kniha. Je v ní psychologie vztahů v rodině poznamenaných temnou posedlostí matky i hmatatelná drsná krása irské přírody.