Přítel z nejmilejších

07.03.2023

Neurazí a nenadchne. Nejvíc mě bavily obrázky.

27.02.2020

Pokračujeme na zvířecí vlně, resp. na zvířecích chlupech. Naše Barunka se ráda vrací ke knížkám, které už jsme četli, tak mě ani nepřekvapilo, že chtěla vypůjčit z knihovny znovu i tuto knihu… Adam touží po pejskovi, a jak už sám název a obálka dávají tušit, tak čtyřnohý přítel z nejmilejších jednoho dne přibyde do jeho rodiny. Oceňuji, že je do příběhu zakomponováno i to, co obnáší péče o pejska. Domácí mazlíček jde ruku v ruce s odpovědností a společně zažitá dobrodružství můžou začít:-) … Osobně jsem dětskou touhu po pejskovi nezakusila, vždycky jsme měli nějakého velkého hafana...

Autorce M. Hrabětové se podařilo celkem zdařile ukázat, jak to vypadá, když je pes milován a je skutečným členem rodiny. Doprovodné ilustrace P. Kroupové se k textu skvěle hodí, zachycují Dana (hlavního psího hrdinu) na „100+1 způsobů“:-) Jediné, co mi trochu kazí dojem z celé knihy, je malá časová návaznost jednotlivých kapitol. Některé kapitoly působí neukončeně. Mám radši, když na sebe kapitoly v dětských knihách bezprostředně časově navazují a příběh hezky plyne.

Dceři se líbilo, že se Adamova sestra jmenuje také Barunka a opakovaně komentovala, že nosí jako ona čelenku:-) Díky knize jsme si povídaly i o trampování, chtěla jsem jí ukázat spacák, ale nenašla jsem ho:-) a bytem opakovaně zní:

„Trempem jsem a trempem budu
trampem zůstanu.
Jak se něco v lese šustne,
vlezu do stanu.“ (s. 44)