Přítelkyně
Táňa Keleová-Vasilková
Tři ženy – Hana, Marta, Táňa. Tři přítelkyně – tři osudy, které pojí touha po sebanaplnění a smysluplném životě. Hledají samy sebe a přitom cosi ztrácejí a jiné zase nacházejí, trápí se i těší, jednoduše si se sebou vláčí balíček života naplněný různorodou směsí. A samozřejmě i plný zvratů a překvapení.
Přidat komentář
Přečteno kvůli čtenářské výzvě, ale tři hlavní hrdinky - tři přítelkyně mě trochu rozčilovaly,neuměla jsem se do jejich světa úplně vžít.
První autorčiny knihy se mi líbily moc, moc. Čím déle však píše, tím je to pořád víc a víc na stejné brdo, děj není propracovaný, nastaven často tím, že romány sledují osudy vícera osob najednou (v tomto konkrétním 3 kamarádky). Myslím, že autorka chrlí kvantitu na úkor kvality děje, což je veliká škoda, její první knihy měly úplně jiný šmrnc. Také mě štvou často těžko uvěřitelná chování hl. hrdinek, na kterých pak stojí další děj (např. i přesto, že ho miluje, mu nechce říct, že s ním čeká dítě, aby ho k sobě nepoutala "násilím")
Na začátku mi byly hrdinky nesympatické, ale potom se to trochu zlepšilo, i když i tak jsem se s nimi nějak nemohla ztotožnit. Jako vždy je to taková odpočinková četba, ale tentokrát postrádám takový ten dobrý pocit po dočtení. Jako by autorka přestala psát s obvyklou lehkostíí a nepsala z radosti, ale z povinnosti odevzdat rukopis.
"Všichni můžeme se svým životem něco udělat. Jen musíme chtít."
Další kniha od autorky z řady "neurazí - nenadchne". Její knihy jsou skvělé, pokud hledáte něco lehkého a hluboce odpočinkového - to je sázka na jistotu.
V knize mě trošku zarazila uvedená anotace, která ve zkratce prozradila většinu děje.
Také mi chvilkama vadila až uměle vytvářená nerozhodnost hlavních hrdinek - působila na mě jen jako záminka pro více stránek knihy.
Knihu jsem sice dočetla, ale 2x jsem ji odložila a sáhla po záživnější. Od autorky jsem četla lepší romány. Tato je na nižší úrovni (za mne)
Nic převratného, ale pořád příjemně uklidňujícího, když chcete prostřídat thrillery a hlavně si vyčistit hlavu. U autorky se mi líbí její popisy útulných domovů, dobrého jídla a vánoční atmosféry. Mám ji ráda, ale dávkuju si ji postupně, přece jen je trochu šablonovitá. :)
Tentokrát je v knize Táni Keleové-Vasilkové velmi málo děje. Je to především o vztazích, o pocitech, o nenaplněných touhách, splněných přáních, nesplněných snech, o každodenních radostech, ale také o trápeních, které život s sebou přináší. Je to o životních výhrách a prohrách. Je to o obyčejném každodenním životě a touze po jeho naplnění. No řekněte, kdo z nás netouží po naplněném a smysluplném životě? Dobře se to četlo.
Kniha se četla dobře,děj není tak silný jako u jiných knih téhle spisovatelky, ale líbila se mi.
Po čase jsem si zase s chutí přečetla další knížku od Táni Keleové. Určitě napsala lepší, ale i tahle se mi hezky četla, ten každodenní život mě prostě baví, příběh příjemně plynul, a než jsem se nadála byl konec, a navíc konec, který se mi moc líbil.
A ještě se mi knížka hodí do výzvy, jedna z přítelkyň se jmenuje jako já :)
Nenáročná odpočinková četba z běžného života, ale už jsem od autorky četla lepší knihy :-)
Četla jsem už několik knih od této autorky, velmi dobře se čtou, i tuto jsem přečetla za jeden den. Příběh tří kamarádek je nenáročná a pohodová četba jako i předchozí knihy.
Asi jak čtu knihy od autorky po sobě, přijdou mi jedna jako druhá. Jsou to pro mne oddechovky, které si za cca 14 dnů nepamatuji.
Tentokrát jsem byla trochu zklamaná. Příběh třech kamarádek nebyl špatný, ale vůbec mi to nepřipadalo, že je to kniha od Táni Keleové-Vasilkové. Má daleko lepší.
Dobrý je za 3. Tři hvězdy v hodnocení. Četlo se to rychle, ale nebyla to ta kniha z který bych si sedla na zadek. Na ukrácení chvíle v pohodě.