Přítelkyně z domu smutku
Eva Kantůrková
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/358459/mid_pritelkyne-z-domu-smutku-Hwk-358459.jpg
4
623
623
Nové a doplněné vydání úspešné knihy české spisovatelky, disidentky a signatářky Charty 77 Evy Kantůrkovej Přítelkyně z domu smutku. Autorka popisuje životní osudy žen, které potkala v ruzyňské věznici, když byla neprávem uvězněna. Známý je i televizní seriál natočený podle této předlohy. Kniha obsahuje oproti předchozím vydáním kromě ediční poznámky autorky i předmluvu Václava Havla z roku 1987, ktorá nikdy u nás knižně nevyšla. Titul vychází při příležitosti 50. výročí Pražského jara.... celý text
Přidat komentář
Dlouho jsem znala jenom televizní seriál, který jsem viděla několikrát. Až nedávno se mi povedlo sehnat z antikvariátu knížku a dostala mně teda ještě víc, než seriál. Proto, že se odehrává v ruzyňské věznici, má knížka depresivní a ponurou atmosféru. Je zajímavé se postupně, kapitolu po kapitole, seznamovat s jednotlivýma vězeňkyněmi podle toho, jak byla hlavní hrdinka stěhována z cely na celu nebo ji byly vyměňovány spoluvězeňkyně. Určitě tato knížka nesmí chybět v žádné knihovně!
Přítelkyně z domu smutku se mi neuvěřitelně líbily, nevěřila bych, že kniha z vězeňského prostředí mě natolik nadchne. Co kapitola to perla, každá byla věnována jedné ze spoluvězeňkyň, přičemž některé z nich jsem si skutečně oblíbila, jiné mi naopak celou dobu pily krev, byť jen představa, že bych s nimi musela trčet na jedné cele, mi připadala naprosto děsivá.
Všechny měly jednu věc společnou a to výborně popsané charaktery a zajímavé životní příběhy. Každá z postav se dostala do vězení z jiných důvodů, některé vlastní vinou, jiné hloupostí, některé v podstatě náhodou. O to zajímavější bylo, jak se která s vězením vyrovná.
Kantůrková celé vyprávění podala krásně s nadhledem a humorem, což oceňuji a obdivuji vzhledem k faktu, že se jedná o vyprávění na základě skutečnosti. Trochu mě jen mrzelo, že si nás autorka nepustila víc k tělu a neukázala nám trochu víc z vlastních pocitů z téhle šílené zkušenosti. Hlavní postavě chyběla trochu větší lidskost a otevřenost, vyprávění ze soustředilo především právě na její "přítelkyně".
Výborná kniha, která působí autenticky a místy až mrazivě. Prostřednictvím mikropříběhů žen vypraví svědectví o přátelství, lásce, ale i nenávisti, smutku a beznaději a to vše v kulisách vězení za totáče. Tuhle zkušenost si ráda odpustím, ale čtení je to zajímavé.
Kniha je psána velice čtivě, jsou v ní moc hezky vykreslené jednotlivé charaktery. Každá kapitola je věnovaná jedné z vězenkyň a je lehké se mezi jmény ztratit. Stejně si zde ale najdete svou oblíbenou postavu, jejíž příběh vám bude nejsympatičtější. To, že kniha je autentickým vyprávěním reálného příběhu, ji dělá zajímavější a lákavější ke čtení. Je psaná s nadsázkou a zdravou dávkou ironie. Nejdřív jsem k ní byla trochu skeptická, musela jsem jí přečíst do školy. Nakonec byla příjemnou změnou od všech detektivek a romatických příběhů. Její četby rozhodně nelituji. Je to super knížka.
Už když jsem někdy v devadesátých letech viděla seriál podle této knihy, říkala jsem si, že si to musím někdy přečíst... A v rámci Čtenářské výzvy 2018 se mi tato příležitost naskytla. Věznice určitě není prostředí, ve kterém bych se někdy ráda ocitla, ale příběhy vězňů mě přitahují. Kniha se mi moc líbila, je to drsný příběh. Jednotlivé postavy, z pohledu autorky, které se s nimi ve vězeňské cele potkávala, jsou výborně vykreslené. Život se s nimi v některých případech nemazlil, někdy si ho "pokazily" samy. Z pohledu autorky byl ale jasný předěl mezi ženami, které si svůj příběh občas něčím přikrášlily, ale ve své podstatě ho nesly statečně a ženami, které vědomě a bez ostychu lhaly a svůj případ se takzvaně snažily "uhrát" nebo dosáhnout ve vězení nějaké výhody. Knihu jsem měla půjčenou z knihovny, ale ráda bych si ji někdy pořídila a občas se k ní vrátila...
Krásná kniha.Seriál je taky moc podařený,ačkoliv v knize je toho víc.Jinak mě by třeba taky zajímalo jak skončily Eviny "přítelkyně"
Strhující náhled do prostředí komunistického vězení, do podmínek, které tam panují a především do života lidí, kteří si v ní odpykávají své tresty.
Bezkonkurenčně plný počet hvězd. Skvělá sonda do vězeňského života v době totality na našem území. A navíc od ženy, která v kriminále byla na naše poměry nespravedlivě, a vlastně nic závažného neudělala, a přesto musela sdílet celu se zlodějkami, výtržnicemi, podvodnicemi a násilnicemi.
Může vůbec slušný člověk v prostředí lidí primitivních, chtivých, podlých a jednoduchých, zůstat stále slušným člověkem? A přesto, že většina ze spoluvězenkyň se k Evě nezachovalo hezky, stále zůstaly a zůstanou v jejich vzpomínkách i myšlenkách. Nazvala je všechny přítelkyněmi, s kterými sdílela nejen celu, toaletu apod., ale především strach, bezmoc, smutek, lítost, stískání, své vězeňské štěstí z balíku, návštěvy, snížení trestu, zrušení vazby.....
Pro mne nejen popis nesmyslného věznění, a ještě nesmyslnějších vězeňských předpisů, ale především kniha o sdílení prostoru, času i pocitů s lidmi, které jste si nevybrali, ale jste nuceni ve vlastním zájmu s nimi vycházet a respektovat je.
Jak kniha, tak i stejnojmenný seriál se mi velice líbily. Krásný a detailní popis uvězněných žen dodává příběhu na síle. Knížku pravděpodobně znovu číst nebudu, ale rozhodně jsem ráda, že jsem mohla seriál porovnat s knihou samotnou. Kniha má spád, je příjemně autentická a nejsou tam žádné popisy "navíc". Vylíčení příběhů (řekla bych až údělů) jednotlivých žen je velmi jasné a výstižné, postavy v seriálu byly vybrány velmi dobře.
Přítelkyně z domu smutku jsem jako puberťačka prvně viděla v televizi a dodnes mi v hlavě utkvěla hubená postava Ivany Chýlkové, oděná ve vytahané teplákové soupravě. Knížku jsem sehnala v antikvariátu o hodně později a dodnes patří k mým oblíbeným. Líbí se mi rozčlenění kapitol na příběhy jednotlivých spoluvězněných žen. Samotný popis ubohosti prostředí na mě hodně působí díky drobným detailům (..."kus sýra na stropě, svědek čísi vzpoury proti jídelníčku").
Před pár lety jsem četla úchvatný příběh vězněné Dagmar Šimkové "Byly jsme tam taky." Od této knihy jsem měla podobná očekávání, to byla evidentně chyba. Eva Kantůrková na to šla úplně jinak - soustředila se úzkostlivě na popisy svých kolegyň a jejich osudů a její vlastní příběh je naprosto upozaděn. Příběhy žen nebyly nezajímavé, ale rušily mě časové skoky, kdy v prvních vyprávěních byly zmiňovány vězenkyně z pozdějšího období a naopak - čtenář se v těch všech ženských jménech pak snadno ztratí. Chybělo mi nějaké cílenější povídání o věznici a jejím režimu, ale částečná mozaika se dá poskládat i z menších střípků. A hlavní postava mi nijak k srdci nepřirostla, v určitých momentech byla až nesympatická. Ale uznávám, že to musela být příšerná zkušenost. Kniha Šimkové je mnohem koncentrovanější nářez (ač není úplně fér srovnávat věznice 50. a 80. let, z mnoha důvodů) a pro mě osobně má i hlubší rozměr.
Krásná kniha ze strašného prostředí. Nádherně vykreslené osudy odsouzených žen. Dojetí, bezmoc, nenávist, vztek...to všechno se mnou cloumalo při čtení. Seriál je také na vysoké úrovni, hvězdné obsazení a neskutečné herecké výkony.
Opravdu zajímavá knížka, která popisuje vztahy, pocity ve vězení. Jednotlivé kapitoly jsou věnovány jednotlivým ženám, ale celkově je o nich zmínka i dále. Stojí za přečtení
Nejprve jsem sice již viděla seriál, ale to nic nezměnilo na tom, že mě tato kniha pohltila. velmi smutné...
Sice jsem knihu ještě nedočetla, ale vzhledem k tomu, že ji nemám v ruce poprvé, ráda se k oblíbeným knihám vracím, hodnotím ji jako jednu z mých stálic. Na ni nejvíc oceňuji to, co bylo tak výrazné ve filmu-dělení knihy na kapitoly podle příběhů jednotlivých spoluvězeňkyň. Nemyslím si, že film předčil knihu, ale spíš měli tvůrci filmu šťastnou ruku při obsazování jednotlivých rolí a knižnímu příběhu neublížili.
Kniha byla rozhodně zajímavá, ale neulovila mě do svých sítí. Některé životní příběhy žen, dívek a maminek byly pro mě těžko čtivé a možná i malinko nepochopitelné a zdlouhavé.
Přesto všechno se jedná o upřímnou zpověď Evy Kantůrkové z doby, kdy to neměla vůbec jednoduché... A to se cení!
Četla jsem již dávno a hodně se mi líbílo. Dokonale prokreslené postavy, autentické a působivě vylíčené lidské osudy.... Film jsem viděla později a zřejmě i proto se mi líbíl méně než kniha.
Co k tomu říct. Zase jednou musím říct, že film předčil knihu a to mílovým krokem a to se mi nestává mnohokrát. Kniha je sice čtivá, ale nějak nemá šmrnc, ducha nebo co já vím.
Štítky knihy
zfilmováno vězení, věznice 80. léta 20. století ženské věznice komunistický režim oběti komunismu Ruzyně (Praha) české rományAutorovy další knížky
| 1990 |  Přítelkyně z domu smutku |
| 1967 |  Smuteční slavnost |
| 1991 | Jan Hus |
| 1990 |  Pozůstalost pana Ábela |
| 2013 | Tajemství sametu |
Po přečtení knihy jsem za dva večery shlédla i celý seriál, který se věrně drží knižní předlohy. Musím přiznat, že v knize je autorka vylíčena méně osobitě, její odstup nám ale dovoluje lépe se zaměřit na postavy jejích "přítelkyň", což je záměrem. Ze začátku mi nesedl styl autorčina psaní, ale později jsem se jím pročetla a knihu hodnotím velice kladně, bonusem je určitě autobiografický podtón. Co se mi hodně líbilo, bylo psychologické líčení každé z postav, to jak si autorka dokázala udržet odstup a lehkou dávkou i sebeironie vyprávěla celý příběh. Co se mi ještě na autorčině stylu líbilo, bylo to, že k nikomu se nestavěla zády, na všech hledala pozitiva, něco obdivuhodného, něco lidského. Tento přístup v prostředí, jakým je ruzyňská věznice, je velice obdivuhodný.