Přiveď mě zpátky
B. A. Paris (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/476962/bmid_prived-me-zpatky-uA1-476962.jpg
4
1707
1707
Ona se ztratila, on šel dál, ale zůstala spousta tajemství. Až doteď. Byli mladí a zamilovaní. Na dovolené ve Francii zastavili u benzinové pumpy a Finn si odskočil. Když se vrátil, byla Layla pryč a už ji nikdy neviděl. Aspoň tak vypovídal na policii. O mnoho let později se Finn zasnoubil s Laylinou sestrou Ellen. Jenže najednou zavolala policie, že někdo Laylu spatřil. Začaly se objevovat dávno ztracené věci z její minulosti, tajné zprávy, různé stopy a varování. Co neznámý chce a kolik toho ví?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2019
,
Motto
Originální název:
Bring Me Back, 2018
více info...
Přidat komentář
POZOR, MOŽNÝ SPOILER!
To jako fakt?
Ten závěr myslela autorka vážně?
Byl Finn úplně padlý na hlavu? Nebo něco hulil a nepochlubil se nám při svém všezpytování?
Víte, já mám knížky paní, co si říká B. A. Paris, opravdu ráda, jsou napínavé a skutečně čtivé, jenže Přiveď mě zpátky je ta pověstná výjimka, co potvrzuje pravidlo.
První stránky byly vcelku standard, docela dobře rozehrané záhadné zmizení na opuštěném parkovišti, sice trochu klišé, ale proč ne. U knih tohoto typu jsou čtenáři včetně mě velkorysí.
Ale pak už to byl jen jeden velký guláš, do kterého autorka naházela vše, co se podle ní mohlo hodit. Něco jako když Pejsek s Kočičkou dělali dort. Asi v polovině knihy jsem už byla na všechny ty maličké matrjošky, ať s hlavičkami, nebo bez nich, podobně alergická, jako tu v komentářích psal už někdo přede mnou. A když si jich hrdinka koupila dalších dvacet, chtělo se mi knihu odložit.
Vydržela jsem, protože jsem si opakovala, že konec dobrý, všechno dobré. Ale omyl! Konec tomu všemu nasadil korunu. To už je vyloženě závěr jako ze starých pověstí českých a legend lewiských.
Ty dvě hvězdičky jsou za to, že občas na některé stránce či dvou probleskne ta stará dobrá B. A. Paris, na kterou se budu těšit v nějaké její vydařenější knize.
U této knihy jsem si říkala, že to nějak rychle uteklo. Celou dobu, co jsem knihu četla, mne vůbec nenapadlo, že to může mit takové jednoduché vysvětlení. Finna mi bylo líto, ale Layla měla vyhledat spíše nějakou psychologickou pomoc než se k němu vracet. Nakonec se ji to stalo stejně osudným.
(SPOILER)
Rozhodně to není moje oblíbená kniha od autorky. První část super, nyní a teď pohledy jsou skvělé, to se mi líbilo a vtáhlo mě to do příběhu.
Dále už to ale tak skvělé není, nefunguje zde nějaké budování napětí, prakticky zde žádné není. Děj se trochu vleče a přitom mohla být kopa věcí vysvětlena podrobněji, lépe, autorka tam mohla dát trochu víc pozadí o postavách (např. jsme se nedozvěděli, jak vůbec Finn začal znovu pracovat pro Harryho a podobné malé dějové "díry"). Místo toho mi to připadá, že autorka už tu knihu prostě chtěla mít za sebou.
Co mi vysloveně bavilo bylo odhalení na konci, které se zakládalo na odhalení e-mailové adresy a přihlášení se do schránky. Mělo by to smysl, pokud by Finn otevřel počítač a e-mail a účet, ze kterého mu chodili e-maily by se automaticky přihlásil. Ale to, že zadal e-mailovou adresu a pak uhádl heslo (když adresa končí na @outlook.com) není nějak zvláštní nebo usvědčující důkaz. Takže já nevím, jestli autorka netuší jak funguje e-mail, ale k e-mailovému účtu je možné přihlásit se z každého počítače s internetem, takže za důkaz bych to nepovažovala.
Konec jako taký se mi celkem líbil, věci se konečně trochu vysvětlili, ale zároveň se zamotali, ale nečekala jsem to, takže to se mi také líbilo.
Začátek knihy okamžitě upoutal nebyl nijak zdlouhavý a hned vtáhl do děje. Oceňuji. A dál?
Matrjoška, šel jsem pro snídani, matrjoška šel jsem se projít, matrjoška, šel jsem do pracovny. Děj knihy nudný a táhlý.
Závěr začal nabírat na intenzitě takže se četlo zase o něco líp ale finální rozuzlení? Zklámání.
1/23 Knihy B. A. Paris po kterých jsem zatím šáhla mají z mého pohledu sestupnou tendenci. Začátek a konec knihy byl strhující, ale prostředek jen takové omílání všeho dokola. Spisovatelka je známa svým šokujícím závěrem, tak už jsem byla trochu prozíravá a pointu jsem vytušila.
V pasti lží byla sice ještě lepší, ale i tak mě B.A. Paris rozhodně nezklamala! Napínavé od začátku do konce, sice mi Finn občas lezl na nervy, ale i tak hodnotím rozhodně kladně. Těším se na novou knihu Terapie!
Tak už jsem si definitivně jistá. Tato autorka mi prostě nesedí. Zkusila jsem druhou knihu a víc už zkoušet nebudu. Je to psané na efekt se snahou co nejvíce šokovat. No u mne to tedy nefunguje. Jediné co autorce jde jsou začátky a konce. I když předvídatelné. Ale přežít ten balast mezitím je utrpení.
Tato kniha od B.A.Paris měla asi nejzajímavější zápletku, konec. Autorka umí z předvídatelného udělat nepředvídatelné a z obyčejného neobyčejné. B.A.Paris se rozhodne rádi mezi mé oblíbené autory a těším se až si přečtu ostatní knihy, co vyšly.
Já si nemůžu pomoct, ale knihy od B. A. Paris se mi opravdu líbí. Nejedná se o nijak náročnou literaturu, ale i tu člověk někdy potřebuje. Moc se mi u této autorky líbí postupné odkrývání děje, a už se nemůžu dočkat další kapitoly. Člověk při čtení/poslouchání pořád spekuluje, co bude dál a jak to vlastně je, a to mě prostě baví. Skvělé je i střídání vypravěčů a konec, i přesto, že ho člověk typuje je prostě překvápko. Kdo si chce odpočinout a pobavit se, jděte do ní, určitě splní to, co potřebujete. Já se těším na další. ;)
Finn a Layla boli šťastný pár. Po dovolenke vo Francúzsku zastavili na odpočívadle, Finn išiel na toaletu a Layla zmizla bez stopy. To bola jeho verzia pre políciu.
Ubehlo 12 rokov, Finn má vzťah s Laylinou sestrou Ellen. Práve, keď plánujú svadbu, Finna kontaktuje vyšetrovateľ s tým, že ktosi zahliadol Laylu. Začnú sa diať aj ďalšie zvláštne veci. Finn a Ellen sú na pochybách...žije Layla a vrátila sa?
Toto je moja tretia kniha od autorky. Čítala sa jedným dychom rovnako ako každá od nej. Tu mi ale niečo chýbalo. Ako to zrejme dopadne som tušila dosť skoro. To, ako sa príbeh vyvíjal a aj ako sa skončil, ma trošku hnevalo, čakala som niečo iné, možno viac prekvapivé. Námet bol ale veľmi fajn. Škoda len, že sme nedostali odpovede na pár otázok, najmä čo sa týka Finna.
Určite sa pustím aj do ďalších kníh, autorka má fajn štýl písania.
Nečekala jsem, že zrovna z téhle knihy bude jednohubka, ale odpoledne jsem si jí otevřela a v deset večer dočetla. Už asi od první třetiny jsem tušila, jak se to bude vyvíjet. Střídání vyprávění z pohledu minulost/přítomnost a Finn/Layla mělo svá pro i proti. Vytvářelo to ve mě smíšené pocity. Finnovy výbuchy vzteku vlastně nemají žádné přímé vysvětlení, až na pár náznaků z minulosti. Závěr je vyloženě uspěchaný a nebýt dopisu, měla bych v tom pěkný guláš. Celkově mi to do sebe zapadlo, ale přeci jen díry zůstaly. Kniha byla fajn, nedalo se od ní odtrhnout a já fakt chtěla vědět, jak to dopadne, ale výsledný pocit nebyl tak silný.
Román o zahrávání si s city, identitou, vztahy, román o zkoušce a nezralosti, o útěku. Docela čtivé, ale nepřesvědčivé.
Druhá kniha od téhle autorky a opět má hlavní postava psychickou poruchu. Druhá pořád mění svoje teorie...
Postavy jak přes kopírák, jen děj malinko jiný.
Upřímně nevím, zda se pouštět do další knihy autorky.
Kniha napínavá, těšila jsem se na to, jak půjdu zase číst, vtáhne vás do děje. Velké mínus ale je bohužel její závěr, ten se opravdu nepovedl.
(SPOILER)
Moje první knížka od B. A. Paris. A možná na čas poslední. Je to dáno žánrem. Román pro ženy, ale je tam i drama, psychohrátky, a tyhle knihy já nemůžu a nechci číst moc často. Kniha určitě není špatná a je dost čtivá, takže když jsem se do toho ponořila, chtěla jsem si jen potvrdit mé domněnky. Myslím si, že někdy tak ve druhé třetině začnete tušit, co se stalo.
Knihu bych definovala větami použitými v příběhu:
"Nechci jí lhát, ale pravdu říct taky nechci." a "Pravdu, celou pravdu? Nebo jen její část?" - Tyhle věty vystihují vše - lži, lži až se ti od pusy práši (vlastně tak přemýšlím, jestli spíš Pravda, nebo lež se neměla jmenovat tahle kniha). V tom mě Finn strašně dráždil, jak sám o sobě říkal 41 let a 195 cm. A já se ptám - čeho? Hromady hnoje. Ano, vypovídá to o tom, že nemám ráda, když někdo lže a to ještě všem pěkně do očí (proto moc nečtu tyhle manipulativní věci). Layla a Ellen - to se dalo očekávat, ani k jedné jsem si vztah nevytvořila. Ale už asi dlouho nechci slyšet o nikom jménem Layla. Příběh byl asi zajímavý (otázka jestli uvěřitelný) už jen tím, že jsem se u toho takhle vztekla :o) Ale závěrečná věta byla nej: "Jedna věc mě ale trápí ze všeho nejvíc, a to je tohle: Kdybych Laylu doopravdy miloval, poznal bych ji přece všude." Za mne nejsympatičtější byli Tony, Harry a Ruby, ale ti neměli až takový prostor. A nakonec ty mlýny pak přece jen zamlely.
(SPOILER)
Wtfff... kniha se četla skvěle, byla opravdu napínavá a příběh mě vtáhl. Ale ten konec byl tak přitažený za vlasy, že nevím, co říct.
To jako vážně nepoznal údajnou lásku svého života jen proto, že zhubla, obarvila si vlasy a vyzmizíkovala pihy?! Chápu, že hodně dělá i mindset a výraz v obličeji, ale přece spolu předtím i potom žili... opravdu ho nic netrklo? :D Tak či tak byl hlavní hrdina na facku a jak někdo napsal v komentářích níže, jediný normální tam byl ten pes.
Knížka se četla velmi dobře, ale co se týče konečného hodnocení, jsem trochu na rozpacích. Styl psaní super, děj odsýpal, ale ten konec mě pak spíš zklamal. Autorku mám moc ráda, nic to nemění na tom, že prostě umí a určitě sáhnu i po jejích dalších knížkách. Ale tato, alespoň podle mě, byla zatím nejslabší. Třeba V pasti lží se mi líbila o hodně více.
Štítky knihy
thrillery tajemství strach psychologické thrillery, psychothrillery zmizení lidí britská literatura
Autorovy další knížky
| 2017 |  Za zavřenými dveřmi |
| 2018 | V pasti lží |
| 2019 |  Přiveď mě zpátky |
| 2020 | Dilema |
| 2022 | Terapie |
Opět bezvadná knížka.