Přiznání
Nobuyuki Fukumoto
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533390/bmid_priznani-65f34528232a5.jpg
4
31
31
Asai a Išikura se ztratili ve výšce 3200 metrů během výstupu na horu Owari. Vážně zraněný Išikura se v předtuše smrti přizná k vraždě, kterou kdysi spáchal...
Přidat komentář
Tomu říkám zahozený potenciál. Horolezec Išikura se svému příteli přizná k vraždě, protože je přesvědčený, že za chvíli zemře uprostřed hor v mrznoucí vánici. Jenže potom oba zjistí, že záchrana byla celou dobu jen pár kroků. A tak se schovají v horské chatě, kde čekají na záchranu. Jenže co s vyřčeným tajemstvím? Kde je jistota, že se nedostane dál? A nešlo by jít jistotě trošku naproti? Námět je luxusní a zpočátku atmosféra úplně kape. Pánové z chaty nemůžou, nevíme, co si ani jeden z nich myslí... Jenž my to pak zjistíme a veškeré napětí a mystérium je pryč. Poslední třetinu knihy pak už jen sledujeme klopýtání jednoho napůl slepého a jednoho napůl chromého. Ti se různě nahání po chatě a začíná to být vlastně trochu trapné. A samotný konec je už jen takové podkopnutí nohou člověku, který stejně padal. Na Přiznání jsem se dost těšil, ale ve výsledku na něj hodně rychle zapomenu.
Přiznání je nejenom jednohubka, ale zároveň naprostá pecka. Tedy, po přečtení by mohlo v hlavě zůstat tohle: "No, a to mělo být nějak originální?" Nejspíš jo, pokud se do knihy pořádně nezažerete.
Protože tahle psychologická bomba s prvky thrilleru, zamrzlého hororu, plíživé nepříjemky a zároveň tak trochu detektivky, protože příběh si skvěle hraje se svým čtenářem, ale zároveň to dělá tak rafinovaně, že reakce na konci, kterou jsem zmínila je pravděpodobnější právě v návaznosti na to, zda budete naprdlý, jak vás to celou dobu tahalo za fusekly. S tím, že vážně hodně tahalo, několikrát jí dokonce i sundalo a potom zase nandalo. Strašně moc se tady střídají žánry a díky tomu se to strašně moc dobře čte, je napínavé a naprosto skvělé :)
Kresba je tady vážně dokonalá. Každá stránka je naprostá dokonalost. Spousta detailů, drobností v pozadí, změny výrazů postav, takže není třeba, aby něco říkali, prostě se jenom dívají, a vy to poznáte. (Ostatně, na začátku je dost prostoru, kdy si věci pouze myslí, paranoidní nájezd v hlavách, takže tam je fakt třeba se soustředit na tohle, a funguje to skvěle.) Proto je moc dobře, že kniha vyšla ve větším formátu. Jde si tohle všechno vychutnat o trochu víc :)
A co bych teda měla říct na závěr, aby to nevypadalo, že jsem jenom na dojezdu nadšení z četby, ale že tohle je vážně dobrá kniha i na víc než jedno přečtení? No, asi jsem vážně mrcha, protože si to nechám pro sebe. Protože vynechat tenhle kousek je opravdu škoda. A my všichni, co jsme už četli a byli nadšení, to moc dobře víme :)
Napínavý psychologický thriller. Jeho veľkou výhodou je fakt, že je celý príbeh v jednej knihe. Tieto manga jednohubky majú svoje čaro a dúfam, že ich bude Crew vydávať stále viac. Inak som túto mangu vôbec nepoznal a je skvelé, že tu tento titul v origináli vydaný už v roku 1999 dostal šancu. O príbehu som nič nevedel a bol som vďaka tomu príjemne napätý až do konca. Veľmi tomu pomáha aj to, že vôbec nie je jasné, ako vlastne príbeh dopadne. Určite odporúčam.
S manga tituly mám problém. Vždycky hrozně rychle skončí. Obzvlášť takové jednohubky, jako je Přiznání. Zaboříte nos do voňavých stránek a než se nadějete, zahradník je vrah a tetička Meggie odkázala své jmění vzdálenému synovci! Ale když přejdu tuhle svojí bolístku, musím říct, že manga je skvělé médium. Přiznání je toho dalším důkazem, protože tady jde o jednoduchý příběh nejednoduché situace. Jak z ní ven? Lze jí vůbec přežít? Slibuju, že pokud po Přiznání sáhnete, rozuzlení se dozvíte dřív, než se vám začne vařit voda na čaj!
Přiznání
Opravdu dobré drama/triller který přečtete za dva večery.